Bylo úterý 29. září 1956. Na slavnostní schůzi tehdejšího Místního národního výboru v Hartech přišlo více než šest desítek občanů obce, dostavili se i hosté. Bylo to rozlučkové setkání, na kterém se lidé dozvěděli termíny, kdy opustí své domovy a odstěhují se.

Dva dny poté, 1. října se již první rodiny stěhovaly, v dalších dnech a týdnech je následovaly další. Stavbě letiště již nic nebránilo.První náznaky toho, že by obec vzniklá v roce 1780, mohla zaniknout, se objevily již v roce 1954, což dokládá zápis v kronice Hartů.

Společnost Uber nabízí své přepravní služby od čtvrtka také v Ostravě a Plzni.
Uber míří do Ostravy a na první svezení nabízí slevu 70 procent

Kronikář tam uvádí, že vojáci v obci a okolí začali zaměřovat. Oficiální informaci o tom, že se lidé musí vystěhovat, obdržel tehdejší předseda národního výboru Zdeněk Mach 12. dubna 1955.Václav Gans z Příbora před několika lety pro Deník uvedl, že mu bylo sedmnáct let, když se museli odstěhovat z domu číslo 17 v Hartech.

Václav Gans z Příbora před několika lety pro Deník povyprávěl o životě v Hartech a ukázal také fotografie z časů, kdy obec ještě existovala.Václav Gans z Příbora před několika lety pro Deník povyprávěl o životě v Hartech a ukázal také fotografie z časů, kdy obec ještě existovala.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

„Bylo několik variant, kam se lidi mohli přestěhovat - třeba nový barák za barák, nebo konfiskát za barák a podobně. Měli jsme příbuzné v Příboře, tak jsme si vyhlédli konfiskát a oni řekli, že jo. Kdo by se nechtěl stěhovat, toho vystěhovali příkazem. Později jsem zjistil, že ten dům, ve kterém jsme bydleli my, navrhl známý příborský architekt Karlseder,“ sdělil Václav Gans.

Zavzpomínal, jak kdysi v Hartech v malém sále hasičárny holky učily kluky tancovat, jak se hrávalo loutkové divadlo nebo jak se v hospodě tak dvakrát do měsíce promítalo kino, což zajišťoval Závodní klub Tatra Kopřivnice.

Zámek v Hnojníku čeká několikaletá rekonstrukce.
Rekonstrukce empírového zámku v Hnojníku začala, víme, co všechno zde bude

V době bourání měly Harty 41 čísel popisných. Například dům číslo 4 vlastnili Marie a Felix Horkelovi. Obytnou budovu postavili v roce 1951. Anna a Josef Bojdovi dostavěli zadní část hospodářské budovy v roce 1954, Alžběta a Jaroslav Stuchlí přestavěli celou budovu s číslem popisným 22 v roce 1952, Miluška a František Klečkovi postavili svůj dům číslo popisné 41 v roce 1953.

Kromě zmíněného pomníčku připomíná existenci obce Harty ulice v Petřvaldě, která nese stejný název. Do ní se do náhradních domů přestěhovala část rodin. V ulici je rovněž pamětní tabule a kamenný kříž, který kdysi v Hartech stával.