Raisa Ševčenko hned dodává, že trpí nedoléčeným onkologickým onemocněním. Žila v Kyjevě, pracovala jako novinářka. Svou práci měla velice ráda, ale všechno se změnilo v pět hodin ráno 24. února. V té době byla se čtrnáctiletou dcerou v Kyjevě čtyři kilometry od Boryspilu, největšího mezinárodního letiště na Ukrajině.

„S dcerkou jsme se probudily, když jsme slyšely zvuky jak letiště odstřelují. Kromě Boryspilu se ozývalo rovněž odstřelování strategického objektu vedle asi patnáct kilometrů vzdáleného města Brovarij. Musely jsme utéct, vyskočily jsme v pyžamech, vzali jsme s sebou naše notebooky a lehké bundy,“ popisuje osudné ráno Raisa Ševčenko.
Hodní Češi
Vydaly se 400 kilometrů na západ Ukrajiny. „Když jsme odjížděly z Kyjeva, slyšely jsme hrozné zprávy v rádiu, že jsou u nás odstřelována všechna města. Projely jsme více než sto kilometrů, za Žitomirem vyhodili do vzduchu most. Nějakým zázrakem jsme projely,“ pokračuje ukrajinská novinářka a poznamenává, že původně čekaly, že 400 kilometrů dlouhou cestu zvládnou za čtyři hodiny. Nakonec jim trvala čtrnáct hodin.
„To hlavně proto, že cesta byla ucpaná automobily, mnozí neměli ani benzín,“ podotýká Raisa Ševčenko.

Po pěti dnech, matka s dcerou pokračovaly do Rumunska, kde je velice pěkně přijali. Tam se rozhodly, že pojedou k nám. „Máme rádi Českou republiku. Několikrát jsem tady byla jako turistka,“ vysvětluje Raisa Ševčenko s tím, že dostat se do do Česka jim pomohli přátelé. Tady na ní dýchla nadšená atmosféra a ochota lidí, služeb i českých orgánů. „Kromě toho, že vaše země přijala již více než sto tisíc Ukrajinců, oceňuji, že váš premiér navštívil v tak těžké době náš Kyjev. Chci všem Čechům vzkázat slova vděčnosti, ze to, že jste naše lidi přijali jako by byli vaši. Jsme moc vám vděční,“ říká přerývaným hlasem Raisa Ševčenko.
Slzy v očích
Ubytování našla v Rožnově pod Radhoštěm, kde bydlí známí jejich přátel. „Bydlíme v domě, máme všechno, co potřebujeme. Lidé nám udělali velké zásoby pro potřeby hygieny a další potřeby. Mám vás tak moc ráda jako Ukrajince,“ dodává Raisa Ševčenko se slzami v očích.

V Rožnově pod Radhoštěm se ji líbí, ale jako mnoho Ukrajinců, by se ráda vrátila zpět. „Jak se situace na Ukrajině zklidní, pojedu zpět a budu vyprávět, co jsme společně s vámi zažívali,“ ubezpečuje.
V minulých dnech Raisu Ševčenko oslovili pracovníci TV Beskyd a přizvali ji ke spolupráci. Redaktor TV Beskyd pro Deník uvádí, že jejich ukrajinská kolegyně bude dělat příběhy lidí z Ukrajiny, které TV Beskyd zpracuje do krátkých reportáží.
„Máme představu, že to bude v ukrajinštině, opatřeno českými titulky. Naši lidé tak uvidí, jak šikovní jsou Ukrajinci, jak rychle to zvládli, a lidé z Ukrajiny uvidí, že tady mají možnosti bydlení i k uplatnění se,“ uzavírá Lukáš Španihel