V nejužším finále ceny byl Příbor už dvakrát v její více než dvacetileté historii. Loni za více než 20 milionů korun dokončil revitalizaci zahrad piaristického kláštera, který městu patří.

Cenu udílenou za nejlepší realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón vyhlašovaného ministerstvem kultury si osobně převzal příborský starosta Bohuslav Majer (ČSSD).

Řekl, že doufá v to, že do památek bude moci stát investovat více peněz, a ve městě tedy bude možné opravovat další objekty, které to potřebují. A podaří se je tak zachovat i pro ty, kdo přijdou po nás, dodal. Kam přesně peníze získané s oceněním město investuje, zatím podle něj není jisté, jednou z možností jsou ale třeba památkově chráněné varhany.

Ceremoniál na Hradě se koná u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel, který se slaví 18. dubna. Soutěž pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a ministerstva kultury a pro místní rozvoj. Do soutěže se každoročně hlásí několik desítek měst, některá i poté, co už titul získala. Ve finále letos byly ještě Brtnice, Boskovice, Frýdlant, Jičín, Jindřichův Hradec, Karlovy Vary, Klatovy, Kutná Hora, Letohrad, Litoměřice, Luhačovice, Městská část Praha 1 a Šternberk.

Finalisté dostávají 100.000 korun od ministerstva kultury, dvě města z užšího finále, letos Jičín a Litoměřice, ještě 100.000 korun od ministerstva pro místní rozvoj. Jičín byl v úzkém finále, a tedy těsně před vítězstvím, už loni.

Památkovou rezervaci od roku 1989

Město Příbor má městskou památkovou rezervaci od roku 1989. Byť její rozloha 8,5 hektaru patří k těm menším, na jejím území je 55 památek, ve městě pak celkem 64 a dalších 12 objektů je k prohlášení za památku navrženo.

K nejvýznamnějším akcím v oblasti péče o památky patří obnova piaristického kláštera a vloni dokončená revitalizace přilehlých zahrad. Celkem tyto opravy trvaly deset let, řekl Majer ČTK. Loni město do revitalizace zahrad investovalo 23 milionů korun, k tomu dostalo dotaci přes osm milionů korun z operačního programu Moravskoslezsko, upřesnil.

Z ministerského programu čerpal Příbor loni na jiné akce 440.000 korun. Řádově desítkami tisíc korun město přispívá ze svého památkového fondu i jiným vlastníkům památek. Na obnovu památek dal loni Příbor přes deset procent svého rozpočtu.

V ČR je na 40.000 nemovitých památek a po čtyřech desítkách rezervací a zón. Ve zmíněném programu se od roku 1993 rozdělilo ze státního rozpočtu přibližně 4,5 miliardy korun a opraveno za ně bylo téměř 15.000 památek.

Peníze v programu několik let podle pořádajícího sdružení chyběly, loni a letos se trend začal obracet. Zatímco v 90. letech v programu ročně bylo většinou přes 300 milionů korun, od roku 2008 částky klesaly a v roce 2013 v něm bylo jen 100 milionů korun, v dalších dvou letech po 140 milionech. Letos je to 170 milionů a MK podle vyjádření na svém webu počítá s tím, že případně rozdělí ještě 27 milionů korun.

K TÉMATU

Město Příbor leží v předhůří Beskyd v Moravskoslezském kraji na mírně zvlněném terénu na obou březích řeky Lubiny, asi 25 kilometrů jižně od Ostravy, v nadmořské výšce 278 metrů.

Příbor má dnes zhruba 8500 obyvatel, přibližně o tisícovku méně, než před rokem 1989.

Příbor je známý zejména jako rodné město zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda, který zde ale strávil jen první tři roky života. Po druhé světové válce také ve zdejší pobočce kopřivnické automobilky Tatra vznikaly osobní vozy této značky. Vyráběly se zde modely Tatra 603, 601 a 700, výroba skončila v roce 1997.

Město bylo založeno pravděpodobně ve 13. století hrabětem Frankem z Hückeswagenu, první písemná zmínka pochází z roku 1251 z listiny vydané markrabětem Přemyslem, pozdějším králem Přemyslem Otakarem II. Příbor vznikl na staré obchodní stezce zvané Polská cesta, brzy se stal jedním z center kraje.

Začátkem 14. století se Příbor stal majetkem olomouckého biskupství, které jej ale často dávalo do zástavy. Zástavní majitelé se často střídali, mezi ty známější patřili králové Zikmund Lucemburský a Jiří z Poděbrad. Do začátku 17. století se město bouřlivě rozvíjelo, kvetla řemesla i obchod. Zlom přinesla třicetiletá válka, po které už město nikdy nedosáhlo původního významu.

Historie Příboru je spojená také se vzděláváním, první zmínka o zdejší škole (již navštěvoval i svatý Jan Sarkander) pochází z roku 1541. Výrazným impulsem bylo založení piaristické koleje a gymnázia v roce 1694, které fungovaly do josefínských reforem. Na ně navázala hlavní škola (ponechaná ve správě piaristů), v roce 1875 byl v Příboru založen český učitelský ústav, druhý nejstarší na Moravě.

V polovině 19. století se v Příboru začal rozvíjet průmysl, v porovnání s okolím ale město stagnovalo. Krátce zde fungoval cukrovar, později vznikla soukenická továrna a několik dalších technických podniků. V roce 1938 byl Příbor připojen k Německu, přestože bylo město vždy převážně české (sčítání lidu z roku 1930 uvádělo pro Příbor s nedalekou Kopřivnicí 77,9 procenta českého obyvatelstva).

Současný ráz dala městu barokní přestavba po třicetileté válce. Po roce 1989, kdy bylo centrum města vyhlášeno památkovou rezervací, se v Příboru s velkou péčí věnovali obnově kulturního dědictví, barokního, renesančního nebo ještě staršího. K významným památkám patří vedle citlivě zrenovovaného náměstí piaristická kolej, kostely sv. Valentina, sv. Kříže či hřbitovní kostel sv. Františka Serafínského. Dominantou města je farní kostel Narození Panny Marie.

Centrem Příboru je náměstí Sigmunda Freuda, které na třech stranách ohraničují řady domů s podloubím. Uprostřed náměstí je sousoší Panny Marie s Jezulátkem z roku 1713 a také sochy sv. Rocha a sv. Floriána. Pozornost zasluhují i novější stavby, například funkcionalistická radnice na náměstí z let 1936 až 1938 nebo budova Masarykova gymnázia se sochami Františka Úprky ze začátku 20. století. Přístupný je i rodný dům Sigmunda Freuda.