„Oproti předešlému roku je to nárůst o sedmnáct procent. Jde o rekord, který nás nikterak netěší,“ poznamenává Petr Orel předseda ZO ČSOP Nový Jičín, která bartošovickou stanici provozuje.

Z celkového počtu přijatých bylo 1934 živočichů volně žijících, jednalo se o111 druhů. Z uvedeného počtu bylo 749 savců - 19 druhů, ptáků bylo 1182 - 89 druhů a plazů 3 - 3 druhy. Nejčastěji přijímanými druhy za loňský rok byly: ježek západní v 446 případech, poštolka obecná v 168 případech, rorýs obecný v 138 případech, kos černý v 124 případech, zajíc polní v 83 případech, veverka obecná v 58 případech, holub hřivnáč v 56 případech, drozd zpěvný v 50případech, netopýr pestrý v 39 případech, káně lesní v 34 případech.

„Těchto deset druhů tvořilo 61,64 procenta všech příjmů,“ upřesňuje Petr Orel s tím, že nově přijatými druhy byli hryzec vodní a ořešník kropenatý.

Pracovníci záchranné stanice vypozorovali, že u některých relativně běžných druhů došlo v porovnání s rokem 2017 k výraznému navýšení nebo naopak snížení počtu. Například u drozda Drozd zpěvného to bylo v roce 2017 16 exemplářů, loni 50. U hrdličky zahradní a vrabce domácího se počet v obou případech zvýšil z 16 na 30. Přibylo kavek obecných – předloni 11, loni 21, i čápů bílých – loni 20, předloni deset. Naopak o mnoho méně přijala stanice kalousů ušatých, jejich počet klesl z 28 na 12.

„Pokles přijatých kalousů ušatých a puštíků obecných je způsoben hlavně poklesem počtu mláďat. Snížení počtu mláďat u těchto nejběžnějších druhů sov zcela jistě také souvisí se skutečností, že jsme již dlouhá léta nezaznamenali takzvaný myší rok, kdy dochází ke gradaci populace hraboše polního,“ pokračuje Petr Orel.

Nejčastějším důvodem příjmu jsou nálezy nesamostatných mláďat, loni jich bylo 1040. Dalším důvodem byly úrazy, těch bylo 594.

„Nejčastější jsou nespecifikovaná pohmoždění po nárazech a fraktury z nejasné příčiny. Je pravděpodobné, že velká část z kategorií Fraktury z neznámých příčin a Pohmoždění spadá do střetů s dopravními prostředky. Jde tedy o zcela nevýznamnější příčinu úrazu. Ptáků popálených elektrickým proudem bylo 59, což znamená s předešlými roky pokles. Klesl i počet popálených poštolek obecných, které stále tvoří rozhodující část popálených ptáků. Letos to bylo 67,8 procenta ze všech popálených ptáků,“ doplňuje Petr Orel.

Za největší úspěch uplynulého roku pracovníci stanice považují úspěšné vypuštění orlice Toničky po čtyřleté rehabilitaci po vážném postřelení z brokové zbraně. Pět měsíců po vypuštění mohou konstatovat, že orlice, která je pravidelně monitorována, zvládla svůj návrat do volné přírody.

„Za velký ochranářský i ornitologický úspěch pak považujeme nález hnízdiště orla křiklavého na území Moravskoslezského kraje. Jde o druhou známou hnízdní lokalitu tohoto vzácného druhu v rámci České republiky,“ uzavírá Petr Orel.