To, že tropické teploty zasáhnou koncem tohoto týdne také Novojičínsko, potvrdil Deníku pracovník dispečinku Hydrometeorologického ústavu v Ostravě.

„Na Novojičínsku to nebude až tak rapidní oteplení, o jakém se hovoří v celorepublikové předpovědi. Začne se oteplovat, na třicítku by se to mělo dostat v sobotu a mělo by to vydržet i v neděli a počátkem příštího týdne,“ uvedl dispečer.

V souvislosti s vysokými teplotami lékaři upozorňují na možná rizika, která mohou způsobit závažné problémy a dokonce až například cévní mozkovou příhodu. V naší populaci je bohužel velmi rozšířený zlozvyk nedodržování pitného režimu, což může být v době letních veder fatální.

Snížený příjem tekutin se nemusí projevit ihned, ale pokud někdo takovou chybu dělá dlouhodobě, může s vysokou pravděpodobností vyústit i v cévní mozkovou příhodu.

„Velmi často vidíme v ambulanci pacienty a zejména pacientky středního a vyššího věku, kteří vypijí průměrně za celý den stěží jeden litr tekutin. Mají dojem, že když k tomu připočtou ranní kávu a polévku v poledne, mají přísun tekutin dostačující, což je mnohdy osudový omyl,“ sdělil mluvčí novojičínské nemocnice Miroslav Fajkus.

Podle odborníků při dehydrataci dochází ke změnám proudění krve cévami, zejména pokud jsou ateroskleroticky změněné a mnohem snadněji dojde k vzniku krevní sraženiny, takzvaného trombu, která zastaví cévní zásobení v spádové oblasti.

Základní objem příjmu tekutin se udává dva litry vody denně a toto množství je nutné úměrně zvýšit při zvýšených teplotách okolí. Při teplotách kolem třiceti stupňů Celsia se jedná až o tři a více litrů tekutin denně.

Při delším cestování autem, zejména nemá-li klimatizaci, kdy teploty uvnitř vozu mohou dosáhnout vysoko přes čtyřicet stupňů Celsia, by mohly být dostatečné čtyři litry tekutin.

Cévní mozkové příhody

Cévní mozkové příhody jsou třetí nejčastější příčinou úmrtí v průmyslových zemích po nádorech a kardiovaskulárních chorobách a jsou nejčastější příčinou trvalé invalidity. Množství úmrtí na tuto nemoc je u nás dvakrát až třikrát vyšší oproti evropskému průměru. Zásadní pro úspěch léčby a i výsledný funkční stav pacienta je včas zahájená terapie, v dnešní době do čtyř až pěti hodin od počátků příznaků.

„Velmi důležité je znát příznaky cévní mozkové příhody, která může udeřit kdykoliv a prakticky u kohokoliv. Ačkoliv jde o onemocnění zejména starých lidí, může se v určitém procentu objevit i u mladých, zejména u kuřáků a u žen užívajících antikoncepci, eventuelně současně kuřaček, zejména pokud mají některé dědičné vlohy ke zvýšené krevní srážlivosti,“ pokračoval Fajkus.

Léčba již vzniklé cévní mozkové příhody je především zaměřena na zabránění dalšího rozšiřování škod na mozkové tkáni a zabránění opakování ataky. Léčba je mezioborová, zapojuje se do ní kromě neurologie i interní medicína, rehabilitace a logopedie. Aktivně se na léčebném procesu podílejí zdravotní sestry a ošetřovatelky. Nedílnou součástí léčby je rehabilitace.

Na neurologickém oddělní novojičínské nemocnice jsou postupy koordinovány formou společných mezioborových vizit a konzultací nad pacientem, kdy je pro pacienty vybrána vhodná forma další rehabilitace.

„Tento koncepčně mezioborový společný postup je v Novém Jičíně s porovnáním s jinými okresními nemocnicemi výjimečný a velmi úspěšný. Nejde o nic zcela nového, jde jen o pevné lpění na racionálních postupech bez kompromisů,“ doplnil Fajkus s tím, že v následné rehabilitaci se uplatňuje lůžkové zařízení Léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) ve Vítkově, která v případě neurologických pacientů pracuje spíše jako neurorehabilitační zařízení se zvýšenou interní a neurologickou péčí, což je pro program běžných LDN neobvyklé.

„Výsledky práce, kdy se jeví zvýšené procento pacientů po cévní mozkové příhodě soběstačné s schopné kvalitnějšího života, dávají zapravdu zavedenému systému péče o cévní mozkové příhody v podmínkách okresní nemocnice,“ uzavřel Fajkus.