Fulnečtí zastupitelé měli schválit prodej domu číslo 394 na Masarykově ulici. Vedoucí majetkového odboru Miroslav Mošner jim přednesl dvě varianty. Zastupitelé tak měli možnost rozhodnout se, zda dům v centru města prodají stávajícímu nájemníkovi Ladislavu Ferencovi, který nabídl jeden milion sto korun, nebo Josefu Rychtárikovi, bývalému starostovi a ještě v minulém období zastupiteli, který vystupoval jako oponent současného vedení města. Ten byl ochoten zaplatit 1,110 milionu korun.

Rychtárik hned v úvodu diskuze upozornil zastupitele, že jeho protivník nesplnil podmínky, které město zadalo, neboť informaci o nabízené částce nepřinesl na nabídkové řízení v zalepené obálce, ale lístek se sumou vložil do obálky až na začátku jednání. „Domnívám se, že je na místě zvážit vyřazení tohoto uchazeče,“ uvedl Rychtárik.

Na něj ale reagoval zástupce starosty Jaroslav Štekbauer. „Pane Rychtáriku, jste úplně trapný. Vždyť jste mu sám ještě podával papírek. Málem jste spadl ze židle,“ sdělil místostarosta. Rychtárik poznamenal, že to dělal proto, že očekával, že to město zruší, načež Štekbauer řekl, že nebyl důvod. „On napsal sumu na papírek, vložil ji do obálky, kterou zalepil a pak mi ji předal,“ vysvětlil svůj postoj.

Nato vstoupil do diskuze Ferenc, jenž připomněl, že když žádal za Rychtárikova starostování o byt, přidělili mu pro něj a čtyři děti, z nichž jedno mělo leukémii, byt 2+1 v domě, kde hluční sousedé často popíjeli až do rána. Nakonec se mu podařilo od města získat ve stejném domě byt 1+1, tehdy neobyvatelný, který si opravil na své náklady.

Někteří zastupitelé z řad Rychtárikových příznivců argumentovali, že není o čem diskutovat, neboť hlavní podmínkou prodeje byla nejvyšší cena. Větší počet zastupitelů se ale přikláněla k tomu, aby dům zůstal jako obytný, zatímco Rychtárik se netajil tím, že by jej využíval také ke komerčním účelům.

Štekbauer upozornil, že rozdíl jednoho sta tisíc korun, není pro město rozhodující a jde i o politickou záležitost ve věci vztahu zastupitelstva k národnostní menšině. Zastupitel Aleš Ohnheiser připomněl situaci, kdy zastupitelé se již v minulosti nepřiklonili k nejvyšší nabídce a rozhodli ve prospěch kupujícího, který zaměstnával řadu fulneckých obyvatel. „Osobně se přikláním k lidskému hledisku,“ podotkl Ohnheiser. Obdobně se vyjádřil také starosta Fulneku Josef Dubec, jenž také situaci nazval politickou záležitostí.

Zastupitel Petr Moc souhlasil s argumentací z lidského hlediska, ale upozornil na možnost, že Rychtárik se možná bude chtít soudit. Rychtárik znovu upozornil na nedodržení zadávacích podmínek, načež mu Štekbauer oponoval, že plná moc, kterou Rychtárik předložil, když předkládal nabídku své manželky nebyla notářsky ověřená. Poté se z jeho i z úst dalších zastupitelů ozval názor, že Rychtárik by nejlépe udělal, kdyby z výběrovky odstoupil.

Atmosféra houstla a začalo se stále více hovořit o stažení bodu z programu a vyhlášení nového řízení. Nato se Rychtárik dotázal, zda dostane zpět patnáctitisícové kauce, které složil za sebe a za svou ženu. Když jej vedení města ujistilo, že ano, prohlásil, že odstupuje z řízení. „Už jsem vám kdysi řekl, že lituji chvíle, kdy jsem vstoupil do těchto vod. Jsem rád, že jsem vás viděl v tomto předvánočním čase a budu rád, když vás zase dlouho neuvidím. Ale přeji vám vše nejlepší v příštím roce,“ řekl Rychtárik, jemuž opáčil zastupitel Václav David, že do vod, které zmiňuje, vstoupil dobrovolně.