V Tísku bylo na konci loňského roku 438 ekonomicky aktivních obyvatel, a nezaměstnanost tam tak dosáhla pouze 2,97 procenta. „U nás je to dlouhodobá záležitost,“ přiznal starosta Radomír Tichý s tím, že sám neví, čím to je, že je v Tísku tak málo lidí bez práce. „My jako obec nemáme podmínky, abychom mohli lidem nabízet pracovní místa. Tak si je sami hledají, nesedí doma, nejsou líní,“ pochválil spoluobčany Tichý. Naproti tomu v Heřmánkách patří podle statistiky „pracáku“ mezi ekonomicky aktivní obyvatele jen 76 lidí, což při 11 nezaměstnaných vytáhne křivku nezaměstnanosti na 14,47 procenta.

Jestliže v Tísku a Heřmánkách je situace v počtech nezaměstnaných několik let stejná, v Mošnově byl loňský rok pro místní obyvatele z pohledu zaměstnání příznivý. Na konci prosince 2006 totiž Mošnov vykazoval míru nezaměstnanosti ve výši 11,44 procenta. K 31. prosinci loňského roku to ale bylo jen 4,99 procenta. „Jednoznačně je to způsobeno tím, že tady máme ty nové fabriky,“ poukázal starosta Roman Máca na mošnovskou průmyslovou zónu, kde již společnosti Plakor a Behr nabírali v loňském roce zaměstnance. „Doufám, že letos se počty lidí bez práce v Mošnově ještě o něco sníží,“ přál si starosta, který příchod investorů vítá. „Lidi si vydělají víc, než když jsou na podpoře, mají to navíc doma, nemusí dojíždět, jsou spokojenější.“ A stejně jako Mošnovu se v uplynulém roce vedlo i dalším obcím Novojičínska. Patří mezi ně například Albrechtičky, Bartošovice nebo Bílov.

Pouze ve dvou obcích počet lidí bez práce stoupl. Ve Slatině se míra nezaměstnanosti od prosince 2006 do prosince 2007 zvedla z 6,34 na 7,55 procenta. V Luboměři pak dvanáct měsíců posunulo hranici z 6,47 na více než dvojnásobek, 13,93 procenta. „Myslím, že to souvisí s Philipsem v Hranicích a pak s firmou, která působila v areálu oderského Optimitu a v průběhu roku se stěhovala do Ostravy. Část lidí sice dojíždí, ale někteří skončili,“ zdůvodnila neobvyklý nárůst starostka Milada Šmatelková.

 

Nezaměstnaných v okres přibylo

Novojičínsko - Přes šestiprocentní hranici se vyšplhala míra nezaměstnanosti na Novojičínsku na konci roku 2007. Měsíc předtím, 30. listopadu, evidoval Úřad práce v Novém Jičíně 4 998 lidí bez práce, k 31. prosinci jich už bylo 5 244.

„V prosinci došlo k ukončení evidence u 487 osob, z nichž 103 bylo vyřazeno sankčně. Uplatnění v zaměstnání našlo 283 uchazečů. Možnosti volby nekolidujícího zaměstnání využilo během prosince 462 uchazečů,“ informoval ředitel novojičínského úřadu práce Jiří Macíček.

V okrese bylo k loňskému Silvestru 1 674 volných míst, na jedno volné místo tak připadali 3 uchazeči z evidence nezaměstnaných. „Převažující počet tvořilo 923 pracovních míst pro uchazeče s požadavkem vyučení v oboru. Pro uchazeče se základním vzděláním jsme evidovali 593 volných míst, 126 míst bylo určeno uchazečům se středoškolským vzděláním a pro vysokoškoláky jsme nabízeli 32 pracovních míst,“ vysvětlil Macíček.

Pomocných a nekvalifikovaných pracovníků bylo ke konci prosince evidováno 1 711 (32,63 procenta), následuje skupina řemeslníků a kvalifikovaných výrobců v počtu 874 (16,67 procenta) a provozní pracovníci ve službách a obchodě byli zastoupeni 702 (13,39 procenta) osobami. „Do evidence přibylo v prosinci nově 733 uchazečů o zaměstnání, z nichž 70 ukončilo samostatnou výdělečnou činnost,“ poukázal Macíček s tím, že absolventi škol a mladiství se svými 308 zástupci podílejí na celkové evidenci nezaměstnaných 5,87 procenta. Podíl osob se zdravotním postižením tvořil ke konci prosince 20,42 procenta (1 071 osob).

 

Míra nezaměstnanosti na Novojičínsku k 31. prosinci 2007

oblast míra nezaměstnanosti počet uchazečů
Novojičínsko 6,20 % 1688
Kopřivnicko 5,06 % 1181
Bílovecko 7,25 % 1032
Frenštátsko 4,66 % 484
Odersko 9 % 850
ostatní 9
okres 6,22 % 5244

Největší zaměstnavatelé okresu k 30. červnu 2007

počty zaměstnanců společnost
nad 2000 Visteon - Autopal Nový Jičín
Siemens Automobilové systémy Frenštát pod Radhoštěm
1000 - 2000 Tatra Kopřivnice
Siemens Elektromotory Frenštát pod Radhoštěm
Brose CZ Kopřivnice
900 - 1000 Tawesco Kopřivnice
Vojenský opravárenský podnik 025 Nový Jičín
800 - 900 GDX Automotive Odry
Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně
600 - 700 Massag Bílovec
Dura Automotive Systems CZ Kopřivnice
Tafonco a.s. /Slévárna Tatra Kopřivnice
500 - 600 Semperflex Optimit Odry
Primus CE Příbor
Tonak Nový Jičín
400 - 500 Meko Nový Jičín
Romotop Suchdol nad Odrou
300 - 400 NC Line Suchdol nad Odrou
Jednota, spotřební družstvo v Novém Jičíně
MSV Metal Studénka
Česká pošta, státní podnik Nový Jičín
200 - 300 Taforge Kopřivnice
Agroprůmyslový kombinát Sedlnice
Erich Jaeger Kopřivnice
město Nový Jičín
Nemocnice v Bílovci
VFU Brno ŠZP Nový Jičín
Bang&Olufsen Kopřivnice
město Kopřivnice
Sugal Bílovec
Hruška
město Frenštát pod Radhoštěm
VVM-IPSO Fulnek

Ve větších městech se práce shání snadněji

Novojičínsko - Také na Novojičínsku platí rovnítko, že ve větších městech je více zaměstnavatelů s větším počtem pracovních míst.

Z třiatřiceti firem, které v polovině loňského roku zaměstnávali 200 a více zaměstnanců, je jich 18 ze dvou největších měst. Ty se navíc spravedlivě podělily, takže devět firem působí na území Nového Jičína a stejný počet v katastru Kopřivnice. Třemi společnostmi se může „pochlubit“ Frenštát pod Radhoštěm a Bílovec, dvě větší firmy působí v Odrách a Suchdolu nad Odrou. V Příboře, Studénce, Sedlnici a Fulneku pak existuje jeden velký zaměstnavatel. V žebříčku je uvedena i Česká pošta, ta ale působí na celém území Novojičínska a nelze ji zařadit jen do jednoho místa.

Co se týče zaměření, pak majoritu v podobě dvaadvaceti míst drží průmyslová výroba. A to nejen díky tradičním jménům jako Tatra, Autopal, Tonak nebo Massag, ale dnes hlavně kvůli mladým firmám, které zamířily do průmyslových zón nebo využily stávající areály pomalu umírajících podniků. Tři zaměstnavatelé ze seznamu jsou města, Nový Jičín, Kopřivnice a Frenštát pod Radhoštěm, dva působí ve zdravotnictví, zbylí v zemědělství, potravinářství, obchodu a službách.

Stálý problém: nedostatek technicky vzdělaných lidí

Nový Jičín - Naprostý nedostatek technicky vzdělaných pracovníků, zejména ve strojírenství a stavebnictví, je typický pro trh práce celého Moravskoslezského kraje.

O tom své také ví Úřad práce v Novém Jičíně, který se snaží zejména žákům devátých tří základních škol zatraktivnit a přiblížit technické obory hned několika možnostmi. Jednou z nich je každoroční listopadová přehlídka středních škol nazvaná GEMMA či nedávná Olympiáda technických profesí, která je součástí projektu Evropského sociálního fondu s názvem Institut trhu práce.

„V současné době je na trhu práce našeho regionu naprostý nedostatek technicky vzdělaných pracovníků. Názorné ukázky výkonu činností strojírenských a stavebních profesí jsme předvedli žákům devátých tříd ze sedmatřiceti základních škol v říjnu ve sportovní hale v Kopřivnici. Žáci si sami nedovedou představit, s jakými stroji, nástroji či zařízeními pracuje klempíř, autotronik nebo CNC operátor. A protože chceme žáky společně s odbornými školami motivovat k orientaci na technické obory, které jsou velmi perspektivní a zaměstnavateli žádané, rozhodli jsme se žákům a výchovným poradcům předvést názorné ukázky řemesel,“ sdělila Eva Janovská z novojičínského úřadu práce.

Rodičům žáků se snaží usnadnit volbu povolání specialisté, kterými jsou kariéroví poradci z Informačního a poradenského střediska pro volbu povolání úřadu práce. Nastávajícím studentům a učňům vypracovávají individuální profil studijních předpokladů a osobní vyhraněnosti a pomocí odborných testů na míru doporučí studijní či učební obor.

Na Olympiádu technických profesí navázal i workshop, který vyhodnotil průběh a přínosy prvního startovacího ročníku. „Účastníci workshopu se shodli, že tato nová netradiční forma popularizace technického vzdělávání se jednoznačně setkala s kladným ohlasem škol. Proto organizátoři akce uspořádají další ročník workshop také v prvním pololetí příštího roku,“ dodala Janovská.