VYBRAT REGION
Zavřít mapu

První moravské letadlo vzlétlo na louce u Mošnova

Mošnov - Čtveřice technicky nadaných bratrů se upsala letectví, Josef byl válečný pilot, Vilém se podílel na kostrukci vrtulníku.

27.7.2010
SDÍLEJ:

Bratři Žurovcové. Letečtí průkopníci z Hartů u Petřvaldu nedaleko Mošnova bratři Žurovcové. Zleva sedící: Josef, Vilém a František. Stojící je Leopold se svou ženou.Foto: Archiv/Deník

Z HISTORIE

Na jaře roku 1914 vzlétlo na louce za obcí Petřvald, tedy na ploše dnešního mošnovského letiště, první letadlo zkonstruované a postavené na Moravě. Na jeho vzniku se podílela čtveřice bratrů Žurovcových – Vilém, Josef, Leopold a František – z Hartů poblíž vesnice Petřvald. Duší této bratrské skupiny byl především Vilém, který svým technickým nadáním budil obdiv už jako učeň Vítkovických železáren. Získal podnikové stupendium a doporučení firmy ke studiu na německé technice v Berlíně. Tam získal titul inženýra.

Vystavené letadlo

Právě Vilém provedl všechny výpočty a konstrukční nákresy nového letadla, přičemž se netajil tím, že jeho vzorem je Jan Kašpar, který měl s létáním i konstrukcí letadel v té době již značné zkušenosti. V roce 1911 postavil Josef Žurovec svůj první model budoucího letadla a v témže roce přivezl z Kolína nad Rýnem letecký motor. S bratrem Leopoldem, který později vedl po rodičích zemědělské hospodářství, začali stavět nové letadlo, které bylo dokončeno v roce 1912 v Albrechtičkách, a tam také v místní sokolovně vystaveno. Přicházely davy lidí, zejména ale školní výpravy, aby si mohly létací stroj za mírný poplatek prohlédnout. Tímto způsobem získali bratři peníze na další zkoušky. Letadlo mělo rozpětí křídel devět metrů, kostru tvořil rám ze svařovaných trubek, kabina byla krytá plechem a vše potaženo cellonovým plátnem a nalakováno. Josef pak narukoval na vojnu, ale byl po čase armádou uvolněn, aby mohl pokračovat ve zkouškách prototypu.

První vzlety

Josef byl velmi pečlivý, takže zkoušky byly důkladné a zdlouhavé. Zatím se konaly jen na zemi, Josef byl v kokpitu a bratři letadlo drželi lany, aby náhodou nevzlétlo příliš vysoko. Stroj se vždy pouze vznesl a opět dosedl. Samozřejmě došlo k několika menším haváriím. Na jaře roku 1914 pak nastal slunečný a bezvětrný den. Josef se konečně rozjel bez upoutání lany, vznesl se do výše dvaceti metrů, pak klesal a opět mírně stoupal. Po bezchybném přistání, za obrovské radosti bratrů a přihlížejících, byl seřízen motor a stroj šel opět do vzduchu. Vznesl se až do výše čtyřiceti metrů, další stoupání nebylo možné, motor neměl dostatečný výkon a navíc se začal přehřívat.

Vrtulníková mezihra

Jenže pak vypukla válka a Vilém i Josef museli narukovat, zůstali však v leteckém oboru. Josef byl válečným pilotem na ruské frontě a o svém působení na tomto bojišti napsal knihu. Vilém pracoval celou válku jako konstruktér v leteckých dílnách ve Vídeňském Novém městě. Tam spolupracoval s maďarským specialistou na moderní aerodynamiku Teodorem Kármánem. Oba společně prováděli zkoušky s prvními vrtulníky na světě. Nejprve šlo o trojici elektromotorů, které poháněly dvě protiběžné horizontální vrtule. Později zkoušeli totéž zařízení se spalovacími motory. Vše bylo samozřejmě upoutáno lany. Letečtí odborníci nazývají tento vrtulník jako „systém Kármán-Žurovec“.

Vilém Žurovec v koncentráku

Vilém se po válce vrátil do Německa, kde založil úspěšný podnik na výrobu čerpadel a současně se věnoval konstrukci dvou variant letadel. První bylo jedinečné tím, že celé křídlo obtékal vrtulový proud vzduchu, čímž se výrazně zkracovala dráha potřebná ke startu. Druhým typem bylo letadlo s mimořádně tichým chodem motoru. Vilém nabízel projekty českoslovenké armádě, firmě Ringhofer, ale také například Baťovi. Všude byl odmítnut. Pak se v Německu dostal k moci Adolf Hitler. Když se Vilém Žurovec chtěl vrátit do vlasti, byl zatčen a umístěn do koncentračního tábora Leschwitz u Zhořelce. Teprve po dlouhých vyjednáváních nacistické úřady přiznaly, že ho vězní. Vilémův bratr František, v té době profesor pekingské univerzity, přijel do Německa, protože se dověděl na základě propašovaného motáku jednoho z vězňů, že bratr je velmi těžce nemocen. Pravda ovšem je, že jen proto dosáhl jeho propuštění i povolení ho převézt vlastním autem do Československa. Vilém byl v důsledku útrap v koncentráku v tak špatném zdravotním stavu, že v roce 1935 zemřel. Je pochován v Petřvaldu, stejně jako Leopold, který zemřel v roce 1971. Josef zemřel v roce 1936 a je pochován ve Frýdku-Místku, zatímco čtvrtý z bratrů – František – zemřel v Německu.

Autor: Boleslav Navrátil

27.7.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

JEDNA Z NADĚJÍ novojičínského plaveckého klubu Marie Skopalová (uprostřed) ukázala hned na úvod sezony výtečnou formu.

Skopalová přivezla ze Znojma zlato

ZÁVIŠICKÝ TALENT Radek Rýpar (vpravo) získal na Českém poháru v Brně v nabité konkurenci bronz. Na snímku s rovněž bronzovým Danem Šimkem. Snímky. TJ Závišice

Závišické judo znovu ukázalo kvalitu

V Bílovci se bude stavět křížová cesta

Křížová cesta povede z Bílovce směrem na Bílov a hotová má být na jaře příštího roku.

Obec Mořkov chce zvelebit centrum

Odkup pozemku od Jednoty Hodonín schválili zastupitelé Mořkova.

Hokejisté kopřivnické Tatry pomohli dobré věci

Druholigoví hokejisté Tatry Kopřivnice společně darovali krev v Krevním centru Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě.   

Evropské poháry? Postupně za tím půjdeme

Říká v rozhovoru pro Deník spojka extraligové Kopřivnice Patrik Fulnek, který by rád pomohl naplnit čtyřletou vizi klubu.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení