Cesta na Pustevny je dvojí. Dá se jet nebo jít z Frenštátu pod Radhoštěm do Trojanovic Ráztoky až k parkovišti u hotelu Ráztoka. Odtud je jen kousek k lanové dráze, nebo na Knížecí cestu, po níž se na Pustevny dojít. Druhá trasa je od Prostřední Bečvy přes kolem restaurace Zavadilka přes část Kněhyně. Kousek pod pustevenskou loukou je parkoviště.

Vstup na Pustevny je okouzlující, třeba už jen kvůli stavbám, které se tam nachází. Asi nejznámější jsou útulna Maměnka s jídelnou Libušín architekta Dušana Jurkoviče.

Cesta na vrchol Radhoště je dlouhá asi čtyři kilometry, ale poutník nemá čas se nudit. Krátce poté, co vyrazí se mu totiž „postaví do cesty“ rozhledna Cyrilka, od ní následuje cesta po hřebenu, kterou každý po zhruba dvou kilometrech alespoň na chvíli přeruší. Důvodem je socha pohanského boha Radegasta od Albína Poláška, tedy její kopie. I tak ale socha pohanského Boha slunce, hojnosti a úrody, vysoká 3,2 metru, budí respekt a je jen málokdo, kdo nezatouží po zvěčnění se s ní.

Od Radegasta vede k vrcholu Radhoště dál cesta po hřebeni mírně kopcovitým terénem. V posledním stoupání je již zdálky vidět svaté Cyrila a Metoděje, jehož tvůrcem je rovněž Albín Polášek. „Ten, který v ruce drží knihu, je Cyril,“ uvedl nedávno při vernisáži výstavy k 80. výročí instalace zmíněných soch na Radhošti jednatel Matice Radhošťské Drahomír Strnadel.

Za sousoším dvou slovanských věrozvěstů stojí jim zasvěcená kaple, jejíž základní kámen byl vysvěcen v roce 1896 a o dva roky později, 11. září, postavenou kapli vysvětil olomoucký arcibiskup Theodor Kohn.

Kaple prošla od té doby několika různými rekonstrukcemi, ta nejrozsáhlejší se udála v letech 1924 až 1926.