Na začátku července začaly na frenštátském zimním stadionu likvidační práce. To, co se nyní na území frenštátského stadionu děje, se nazývá slovem regenerace. „Dotaci na regeneraci území zimního stadionu z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko jsme získali ve výši pětaosmdesát procent uznatelných výdajů, přičemž spoluúčast města představuje výdaje do sto tisíc korun," řekla Deníku starostka města Zdeňka Leščišinová.

Práce mají podle starostky trvat do poloviny srpna. Jaké by mělo být další využití areálu? „Na území bychom rádi vybudovali multifunkční sportovní areál s celoročním využitím, včetně ledové plochy pro bruslení," informovala Zdeňka Leščišinová.

O bruslení byl ve Frenštátě vždycky zájem

O bruslení byl ve Frenštátě vždycky zájem, což dokazovaly v posledních letech i rozporuplné nálady občanů. Obyvatelé, kteří si chtěli v zimě na ledě zabruslit, museli vyjet na stadiony do sousedních měst, jako například třicetiletý Martin Langer, který frenštátský stadion navštěvoval každoročně. „Bylo to skvělé, protože jsem to měl blízko," popsal Martin Langer.

Zároveň jako jeden z občanů poznamenal, že ho zbourání stadionu mrzí.

„Kdyby se dříve investovalo více do oprav, a nejen do těch nejnutnějších, tak to nemuselo takto dopadnout," zhodnotil Langer. „Pokud však na místě vznikne nový areál s ledovou plochou, tak jsem jenom pro," dodal.

K tématu bruslení ve Frenštátě se vyjádřil také Roman Blažek. „Na stadion jsem chodil už jako dítě. Pamatuji si, že tam bylo vždy hodně lidí," zavzpomínal.

Podle něj je však dobré, že se nyní stadion bourá, a to z toho důvodu, že už neslouží k tomu, k čemu byl postaven. „Nelíbí se mi však myšlenka, že by tam mělo vyrůst multifunkční hřiště. Myslím, že město má takových hřišť dost. Přiklonil bych se k tomu, aby na místě vybudovali zimní stadion, který ale bude zastřešený. Věřit tomu, že v zimě bude mrznout, je ekonomická katastrofa," podotkl Roman Blažek.

Zároveň zauvažoval nad myšlenkou, že stadion musí mít podporu města. „Spoléhat se na zašlou slávu skokanských můstků nebo Pusteven je zbytečné, v zimním období město nenabízí vlastně žádné vyžití," poukázal Roman Blažek.

Cílem současných bouracích prací je odstranění staré plochy kluziště a tribuny, příprava území pro případnou budoucí investici. Vedoucí odboru investic a správy majetku Zdeněk Bartoš uvedl, že je prozatím těžké říct, jaké budou náklady na vybudování nového areálu. „Město počítá s volnočasovým centrem. Podle mě bude na projekt vytvořená nějaká komise, která podá návrh k projednání zastupitelům města. V současné chvíli je však velmi těžké sdělit, kolik peněz to nakonec bude stát," vyjádřil se Zdeněk Bartoš.

Téma se ve městě řeší léta

Do konce roku 2012 byl stadion majetkem Tělovýchovné jednoty Frenštát pod Radhoštěm. Provoz kluziště však financovalo město, které ročně platilo asi 1,4 milionu korun. To umožňovalo obyvatelům bruslení po dobu tří zimních měsíců.

„Z důvodu nefunkčnosti technologie chlazení byl však stadion v roce 2012 uzavřen. S městem bylo opakovaně jednáno o jeho převzetí, což nakonec zastupitelé města schválili," informovala starostka města Zdeňka Leščišinová. Při jednáních zastupitelstva se ohledně stadionu vždy rozpoutaly debaty. Na otázku, zda má město usilovat o dotaci na regeneraci území, se ptal místostarosta Pavel Mička zastupitelů na jednání už v lednu 2014.

„Znamenalo by to odstranit staré technologie i kovové rezavějící součásti a chátrající stavbu," informoval tehdy místostarosta s tím, že celkové náklady budou minimálně dva miliony korun.

Aneta Přádková