Podle velitele příborských strážců zákona Libora Boloma praktikuje se rajonizace ve městě již několik let. „Poslední rozdělení rajonů jsme provedli k letošnímu 1. lednu,“ upozornil. Při rozdělení území spolupracují strážníci s policisty z místního obvodního oddělení. „Naše dva rajony jsou jeden policejní,“ poukázal Bolom s tím, že spolupráce městské a státní policie pak daleko lépe funguje.

Důvod, proč strážníci v Příboře vsadili na rozdělení rajonů, je ze slov vrchního strážníka jasný. „Navazování kontaktů s obyvateli města a místních částí, přiblížení se lidem.“ Nejen pro obyvatele Příbora je prý lepší, když strážníci znají část města lépe a dokáží se v ní orientovat. Toho, že by sblížení s lidmi mohlo přinést negativa, a to například v podobě odpouštění různých přestupků, se Bolom nebojí. „Myslím, že to nehrozí. Navíc právě proto není jeden strážník určený pro dané území dlouhý čas. Rajony se střídají, nejčastěji tak po roce, maximálně dvou,“ nastínil velitel příborských strážců pořádku.

V současnosti jsou místní části Prchalov a Hájov a přibližně devět desítek ulic, včetně náměstí, rozděleny mezi šestici strážníků.

V Bílovci ve městě i v místních částech

Bílovec - Minimálně pět let již mají rajonizaci strážníci v Bílovci. Podle velitele bíloveckých strážníků Pavla Kudely ale rajonizace fungovala i již před jeho nástupem do funkce.

Každý z bíloveckých strážníků má na starost jednu čtvrt ve městě a jednu místní část. „Je to samozřejmě cílem, dostat do místa jeden obličej, na který by si tamní obyvatelé zvykli. Pokud by to ale nemělo fungovat a ten člověk by si nezískal důvěru, je nutné ho vyměnit. Zatím to ale funguje,“ uvedl Kudela a dodal, že strážníci se v místních částech například účastní i tamních veřejných schůzí.

Strážníci ale své úseky obhlížejí nepravidelně, podle toho, jak jim vycházejí směny. „Je to hodně o operativnosti a flexibilitě. Nemohou být současně ve svém rajonu ve městě a v místní části,“ vysvětlil Kudela.

Klement: Je to dobrá věc

Studénka - Na čtyři rajony je rozdělena z pohledu místních strážníků Studénka. Kontakt s obyvateli si uniformovaní muži pochvalují.

„Pokud by rajonizace nebyla, pak by vlastně znal místní podmínky, lidi a další specifika každý a nikdo,“ vysvětlil Dalibor Klement, velitel Městské policie ve Studénce, proč je město s více než 10 tisíci obyvateli rozděleno na čtyři díly. Na každém pak „operuje“ jedna směna strážců pořádku. Klement si vzpomněl, že rajonizaci zavedl hned po svém nástupu do funkce nejvyššího strážníka. „A od té doby se ji snažíme využívat.“

Stejně jako je tomu ve většině ostatních obecních a městských policií na Novojičínsku, tak i ve Studénce mají jedno území na starost stále stejní lidé. „Při službě se věnují určitý čas tomu svému rajonu a zjištěné skutečnosti pak hlásí například jednotlivým odborům úřadu,“ popsal velitel studéneckých strážníků. Upozornil, že směna ale nemůže, a ani netráví, veškerou pracovní dobu ve svém rajonu.

„Věnují se však tomu svému území možná více a detailněji,“ připustil. Toho, že by po sblížení mohli strážci zákona odpouštět lidem ze svého rajonu drobné přestupky, se Klement nebojí. „Pokud tak dělají, sami si vlastně komplikují život. Ostatní si toho všimnou a začnou na to spoléhat stále častěji. A jak potom strážník zasáhne?“ položil řečnickou otázku velitel ochránců pořádku ze Studénky.

V praxi mají rajony dlouho

Kopřivnice, Frenštát pod Radhoštěm p. R. - Rajonizaci má Městská policie v Kopřivnici od dob svého vzniku. Tedy už 17 let tam má každý strážník přidělen svůj okrsek. Podobně je tomu ve Frenštátě pod Radhoštěm.

„Máme tolik rajonů, kolik je strážníků. Takže jedenadvacet rajonů. Z toho jeden strážník má na starost Vlčovice a Mniší a další Lubinu,“ poukázal ředitel Městské policie v Kopřivnici Jan Müller a dodal: „Pravidelně jedenkrát za měsíc dělají strážníci zprávy. Existuje takzvaná kniha rajonů. Každý strážník si ten svůj rajon musí projít. Zaměřuje se například na černé skládky, nesvítící světla a podobně, a zjištěné nedostatky nahlásí na příslušná místa.“

Podle něj ale neplatí to, že pokud má strážník na starost jeden rajon, kontroluje pouze ten. „Je to mylná představa. Jsou dvoučlenné hlídky, které se musí o ten daný rajon postarat. V rámci služby má konkrétní strážník vymezenou hodinu pro jeden rajon,“ nastínil Müller s tím, že tedy neplatí to, že by rajon toho daného strážníka nekontroloval nikdo jiný.

Ani Frenštát za okolními městy nezaostává. I zde rajonizace už nějakou dobu funguje. „Myslím, že tady existuje od dob minulého ředitele,“ podotkl nový ředitel Městské policie ve Frenštátě Ondřej Matějek. Situace je zde obdobná jako v Kopřivnici.

„Každý má přidělený svůj rajon, ale stejně všichni slouží všude,“ řekl Matějek s tím, že v rámci služby procházejí strážníci prakticky celé město.

Ve Štramberku je to jinak

Štramberk - Na rozdíl od Nového Jičína, kde slouží 31 strážníků, si mohou o rajonizaci nechat jen zdát městští policisté ve Štramberku. Dohled na zhruba třiapůltisícové město pod Trúbou musí totiž zvládat ve dvou lidech.

Podle velitele štramberských strážníků Františka Vavruše rajonizace nepřipadá v úvahu. „Pracujeme ve dvou. Z toho vždy jeden z nás musí být na směně. Někdy člověk pracuje na pokraji psychických i fyzických sil,“ přiznal Vavruš, který loni v létě žádal město o pořízení třetího strážníka. „S požadavkem jsem neuspěl. Přitom fakt, že trestná činnost ve městě za poslední dva roky klesla o třicet procent, také o něčem svědčí,“ dodal s tím, že největší nápor práce zaznamenává v souvislosti se sezonním nárůstem turistů.

„To je pak dost práce s neukázněnými řidiči, špatným parkováním a jinými přestupky. Přes zimní období zase řešíme krádeže dřeva, ale i králíků či různé sousedské spory. Výjimkou není, když likvidujeme sršní či vosí hnízda a podobně,“ uzavřel Vavruš.

Rozčlenění je přínosem

Nový Jičín - Rajonizaci dodržují již několik let strážníci v Novém Jičíně. Podle velitele městské policie Reného Škody je rozčlenění terénu přínosné.

Celkem jedenatřicet novojičínských strážníků má v Novém Jičíně a jeho okolí na starosti asi dvaadvacet lokalit. „Každý úsek má svého strážníka a rajony neobměňujeme. Je to kvůli navázání vzájemného kontaktu a důvěry mezi strážníkem a občany dané lokality. A to je vždy dlouhodobý proces,“ sdělil Škoda s tím, že změna terénu, například po dvou letech, by tuto vazbu porušila. „Lidé si často dlouho zvykají, než se naučí na městského policistu obracet. Letitá zkušenost potvrdila, že strážník, kterého lidé znají, budí větší důvěru,“ doplnil Škoda. Vybraní městští policisté si budou k pochůzkové činnosti i více střežit hustě zabydlené lokality, jako jsou sídliště v Loučce či na ulicích Bezručově, Dlouhé a podobně. „Nasazeného strážníka s tímto zaměřením máme dva měsíce na Masarykově náměstí. Podle zpětné odezvy lidí to velice dobře funguje. Ať již se jedná o přestupky v dopravě či jinou problematiku,“ dodal velitel městské policie, který sází na dlouhodobé zkušenosti svých podřízených. „Slouží u nás lidé od roku 1991, kdy se ve městě zřizovala městská policie. Průměrná délka pracovního poměru je sedm a půl let. To také o něčem svědčí,“ dodal Škoda, který také prozradil průměrný věk strážníků. Ten je pětatřicet let.

(plk, ipa, iva, ela)

anketa

Obrátili byste se s důvěrou na městskou policii? Máte s ní nějaké zkušenosti?


Slečna Lucie, 21 let, studentka, Šenov u N. Jičína: „Kdyby se mi něco stalo, tak asi ano. S městskou policií zatím žádné zkušenosti nemám.“

Slečna Markéta, 20 let, studentka, Kunín: „ Kdyby mě někdo přepadl nebo mě okradl, tak určitě Zkušenosti s městskou policií mám zatím dobré.“

Adam Hartl, 23 let, dělník, Mankovice: „ Určitě bych se s důvěrou na městskou policii obrátil. Zkušenosti s ní zatím žádné nemám.“

Libuše Bedáňová, 63 let, důchodkyně, Nový Jičín: „S důvěrou? To asi ne. S policií mám velmi špatné zkušenosti. Vždy jednají, až když se něco špatného stane.“

Miroslav Rovenský, 59 let, dělník, Jeseník n. O.: „S důvěrou bych se na městskou policii určitě neobrátil, mám s ní špatné zkušenosti.“

(teri)