Narodil v Loučce u Nového Jičína v rodině místního mlynáře Františka Meltsche a jeho ženy Rosálie. Bývalý pracovník Muzea Novojičínska Jan Číp uvádí, že Robert Melč získal základní vzdělání na českých a německých školách v rodné Loučce, v Žilině, v Novém Jičíně a na státní průmyslové škole v Brně.

V roce 1911 krátce pracoval jako strojní technik.V roce 1912 narukoval do rakousko-uherské armády a díky svému technickému vzdělání byl zařazen k dělostřelectvu.

Rezidentní bydlení vznká v areálu bývalé Léčebny zrakových vad ve Štramberku. Takto vypadal areál v lednu 2021.
Z bývalé léčebny působivé byty. Ve Štramberku vzniká nové rezidenční bydlení

„Jako desátník dělostřelectva byl v roce 1913 přeřazen do vojenské pilotní školy ve Fischamendu nedaleko Vídně, kde po absolvování pilotního výcviku zastával krátce pozici instruktora. Po vypuknutí 1. světové války v roce 1914 byl převelen na východní frontu, kde prováděl průzkumné lety nad ruskými pozicemi. Později udržoval kurýrní spojení mezi Krakovem a pevností Přemyšl. V den kapitulace posádky Přemyšlu 22. března 1915 přeletěl ruské linie a dostal se do zajetí,“ pokračuje Jan Číp.

V březnu 1916 vstoupil jako Meltsch do československé legie v Rusku. Absolvoval poddůstojnickou školu v Kyjevě a důstojnickou v Borispolu. V hodnosti praporčíka byl zařazen do 8. střeleckého pluku „Slezského“. V té době přestoupil na pravoslavnou víru, oženil se a začal psát své příjmení česky – Melč. Po krátkých peripetiích byl v červnu opětovně do československého armádního sboru a byl jmenován velitelem „Samostatného leteckého oddílu 1. Česko-Slovenské husitské střelecké divize“.

Votěch Heiník
Velká posila míří do Nového Jičína! Z Hlučína dorazí Heiník

Letecká škola v Omsku

„Podporučík Melč osobně na povolžské frontě provedl šestatřicet bojových letů v délce trvání asi osmdesát hodin. Létal i za zhoršených povětrnostních podmínek, někdy také v noci, čímž si vysloužil obdiv a uznání,“ upozorňuje Jan Číp.

V březnu 1919 byl kapitán Melč jmenován do funkce hlavního referenta československé vzduchoplavby Československého vojska na Rusi, tedy do funkce velitele letectva. V této funkci vypracoval první celkovou koncepci československého letectva. Od května 1919 byl pověřen zřízením a velením letecké školy v sibiřském Omsku, která měla vycvičit nové piloty a letecké pozorovatele. Pilotní výcvik však vlivem počasí skončil předčasně a Robert Melč se vrátil do vlasti. Jako uznávaný odborník krátce pracoval na Ministerstvu národní obrany ve vzduchoplaveckém oddělení, ale již v roce 1921 odešel ze zdravotních důvodů z armády a stal se soukromým podnikatelem. V roce 1924 požádal Robert Melč změnu jména Lev Melč.Jan Číp podotýká, že následky zranění a válečných útrap si vyžádaly svou daň.

Major Lev Melč zemřel 20. listopadu 1934 v Praze v nemocnici Na Bulovce na chronickou tuberkulózu plic. Armáda mu uspořádala vojenský pohřeb se všemi poctami. Jeho rakev byla umístěna na trupu vojenského letadla a v doprovodu čestné stráže byla vezená Prahou na Olšanský hřbitov.

„Dnes je major Lev Melč neznámou osobností, a to i ve svém rodišti. Jeho rodný mlýn zmizel již před lety z povrchu zemského. Jeho životní osudy připomínají archivní dokumenty a zažloutlé fotografie. V Národním technickém muzeu v Praze je vystaven jeho letoun LWF V Tractor a v Loučce je po něm pojmenována ulice. Jak poznamenal známý italský filozof, spisovatel Umberto Eco - pojmenovat po někom ulici je nejjednodušší způsob, jak dotyčného odsoudit k veřejnému zapomnění a ohlušující anonymitě,“ uzavírá Jan Číp.