Existuje možnost, že by se covid mohl stát brzy běžnou nemocí?
Ano, je to tak. Současně je to s podmínkou, že nám nevstoupí „do hry“ nová varianta viru, která by se odklonila od postvakcinačních nebo postinfekčních protilátek. Pokud by se to stalo, cíl by se ještě vzdálil. Ale pokud ne, pokud se nám covid podaří udržet za stávajících opatření na podzim a v zimě, tak na jaře se situace zase zlepší a potom už by mohl skončit stav globální pandemie. S tím, že se už potom nebudou nařizovat povinné karantény a povinně se nebude testovat a už přijdou na řadu standardní procesy, které má medicína nastavené. Nový koronavirus by v podstatě spadl do skupiny sezónních respiračních nákaz s celoročním výskytem, ale s výraznou sezonalitou, to znamená s vyšším výskytem.

Očkování proti koronaviru na Slovensku
Slováky drtí další covidová vlna. Nejsou totiž očkovaní

V loňském roce se nám jiné respirační nákazy vyhnuly. Dá se to čekat i letos?
Když se venku ochladí, reprodukční číslo covidu stoupá o desítky procent, takže teď nás čeká jakási zátěžová zkouška, protože loni jsme vlastně podzim a zimu absolvovali se třemi lockdowny, tedy ne úplně za běžného života. I proto nebyly další respirační nákazy, ale teď to bude jinak a musíme si vyzkoušet i to, jak se bude covid snášet se superinfekcemi jiných původů. Tedy jak moc bude schopen ublížit člověku, když se spojí ještě s jiným patogenem. Vlastně i toto řeší respirátory, takže bychom se měli vrátit k disciplíně v nošení respirátorů. Což velmi polevilo a na podzim by se nám to nemuselo vyplatit. Minimálně těm, kdo zatím neprodělali nemoc a nejsou očkovaní.

Znamená to, že bychom se měli nechat naočkovat i třetí dávkou?
U očkování to funguje tak, že základní vakcinace navodí nějakou základní imunitu, která funguje velmi dobře. Podle toho se samozřejmě volí počet dávek. A pokud se aktivuje buněčná imunita, tak ještě následně je možné ji posílit tzv. booster dávkou. Základní očkování si imunitní systém pamatuje. Jeho odezva na třetí „booster“ dávku s odstupem několika měsíců, nebo jednoho roku, tak bude ještě násobně vyšší, než byla na základní očkování. To je potom něco, co by nás už mělo chránit několik let. Pokud zase pravidla „hry“ nezmění nějaká nová varianta, která by uměla obejít postvakcinační, neutralizační protilátky.

Očkování proti koronaviru
Povinné testování očkovaných? Nepočítáme s tím, prohlásil Vojtěch

Takže to není tak, že se do budoucna budeme muset třeba každoročně očkovat proti covidu jako například proti chřipce?
Díky paměťové imunitě bude efekt trvat delší dobu, minimálně několik let. Ale i proti chřipce se očkujeme proto, protože nám každý rok může přijít trochu jiný kmen chřipkového viru. Pokud by se mělo stát s novým koronavirem to, že každý podzim, každou zimu, přijde nová varianta, tak by se vakcína asi musela upravovat. Ale délka imunity očkovací, postočkovací, bude rozhodně delší než jeden rok.

Jste také členem skupiny MeSES, která nedávno doporučila, že lidé nad 65 let, kteří by se měli očkovat třetí dávkou, by se zároveň měli očkovat i proti chřipce. Proč?
Já už jsem to částečně naznačil, že loňská chřipková sezóna byla naprosto atypická. Nastupuje od 40. týdne, to znamená v září nebo v říjnu, a trvá až do jara. Loni se lidé moc nestýkali, byly zavřené okresy, to už se snad nikdy nebude opakovat. A my jsme v podstatě neměli šanci ostatní respirační nákazy dostat, protože nebylo od koho. Teď, a v to všichni doufáme, bude společnost fungovat, pokud ne úplně celá, tak alespoň její dominantní část. Nějaké velké zásahy, možná kromě regionů, kde by situace byla nejhorší, snad už teoreticky nehrozí. A v tom případě už se nám budou potkávat různé patogeny, a to není jenom chřipka. Je to parachřipka, adenoviry, bokaviry, rhinoviry, RS viry, které postihnou lidi různého věku.

Oddělení pro pacienty s covidem. Ilustrační snímek
Epidemie v Česku dál sílí. Za sobotu přibylo 1157 případů covidu

Co se tedy konkrétně může stát?
Těžká chřipka umí významně oslabit lokální obranyschopnost dýchacích cest i celkovou obranyschopnost organismu. A když na to „nasedne“ covid, tak by nemoc možná měla i těžký průběh u někoho, u koho by bez chřipky byl průběh lehký. Tyto tzv. superinfekce nás trochu znepokojují, protože je nemáme odzkoušené, je to čistě příroda, nebudou na to fungovat žádné modely. To je prostě říše úplně jiná, která sice nechce zabít člověka, protože virus člověka potřebuje, jinak přijde o svého hostitele, potřebuje i lidské buňky, aby se mohl replikovat. Bohužel koronaviru se zejména v plicní tkáni daří dobře, sekundárně způsobuje trombózy, kdy nakonec dojde i k tomu, co ani virus nechce – usmrtit člověka. Nové odhady ukazují, že počet mrtvých podle tzv. exces mortality neboli nadúmrtnosti je ještě globálně několikanásobně vyšší, než jsou oficiální čísla. Viděl jsem studii, ve které se říkalo, že je mrtvých možná ne pět, ale až patnáct milionů.

Vy sám jste určitě očkovaný proti všemu. Je to tak?
Já jsem proočkován úplně. Jediné, na co nejsem očkovaný, je rakovina děložního čípku. Jsem asi jeden z mála lidí, kterým nestačil jeden mezinárodní očkovací průkaz, musím mít dva. Už si píšu vždy jen poslední dávky. Jezdím i na mise do hodně odlehlých oblastí světa a poslední co bych chtěl je skončit jako pacient v místní nemocnici. Když člověk může něčemu zabránit předem, tak proč to neudělat.

Zajímá vás, kam pan docent vyrazil na svoji první misi? Která země ho v minulosti úplně učarovala, proč v Africe funguje koza jako běžný účet a co všechno se mu podařilo s "nemocničkou" v Africe?
Celý rozhovor si můžete pustit v podcastu DALŠÍ PROSÍM zde.