Svou cestu malebnou obcí zahajuji na místním koupališti. Ještě ale není otevřeno. Přehupuji se přes kopeček a sjíždím do údolí na okraji obce, tam se rozprostírá areál obklopený ze dvou stran stromovím. Hezké místo, kde se člověk vrátí o pár desetiletí zpátky.
Mířím zpět do obce a nedá mi to, abych nezastavil na horizontu a nevyužil krásného výhledu. Když už jsem v tom rozhlížení se, přejíždím naproti na jiný okraj obce, kde je místní amatérské letiště. Výhled je odtud opravdu skvělý – vidím Beskydy, rozeznávám rozhlednu na Bílé hoře, jako na dlani mám před sebou zámek…

Dostatečně se nabažím rozhledů do krajiny, sedám do auta a sjíždím do centra Trnávky. Po chvilce procházím okolo hasičské zbrojnice k sokolovně, v jejím areálu jsou házenkářské a volejbalové hřiště. Mou pozornost upoutá pamětní deska věnovaná smutnému osudu jednoho legionáře.
O kousek dál narážím na pěkný tenisový areál. Tenis tady má, jak zjišťuji, dlouholetou tradici. Něco k jeho historii se dozvídám ze stránky věnované jednomu ze zakladatelů zdejšího tenisového oddílu, která je ve vitríně před kurty. Za nimi je venkovní tělocvična.
V Trnávce jsou pěkná místa k relaxaci.
Vracím se zpět druhou stranou, obcházím místní hostinec, prodejnu Jednoty, budovu, kde sídlí pošta a knihovna, a vyrážím podél silnice směrem k sousedním Kateřinicím. Je vidět, že i tady se celkem rozjely rekonstrukce a výstavba rodinných domů. Vracím se zpět na křižovatku, prohlížím si kapličku zasvěcenou Janu Nepomuckému a pak přecházím přes silnici.
Nedaleko odtud je památník, který připomíná tragickou havárii sportovního letadla Zlín 142 z roku 2007. Letadlo se zřítilo a začalo po dopadu hořet. Pilot i další muž v kokpitu nepřežili.

Vracím se zpět na křižovatku a pokračuji rovně. Za chvilku se mi napravo odkrývá pohled na zámecký rybník. Odbočuji na cestu kolem něj, z cedule zjišťuji, že soustava zdejších rybníků je přírodní rezervací. Chráněné čolky a jiné obojživelníky sice nevidím, zato je radost pohledět na labutí pár, bedlivě střežící svých sedm potomků. Procházím až ke druhému rybníku, obklopuje mě klid – místo jako stvořené pro relaxaci.
Zámecký rybník v Trnávce.
Vracím se zpět na silnici, obcházím rybník a kochám se pohledem na jeho hladinu a kostel svaté Kateřiny v pozadí. Odbočuji k dětskému hřišti a odtud se vydávám zámeckým parkem. S potěšením se zadívám z křižovatky na fialová pole plná jetele a přecházím k zámku. Tam dnes sídlí obecní úřad. Před zámkem chvíli postojím u památníku obětem II. světové války. Pročítám si čtrnáct jmen a příjmení a místa, jejich skonu – povětšinou tam stojí Osvětim, Mauthausen, Vratislav…
Vydávám se přes silnici a podél říčky Trnávka se vracím někam k centru obce. Procházím několik uliček a zastavuji se u parčíku s dalším památníkem, tentokrát obětem I. světové války. Na sloupu pod sochou lva je devatenáct jmen. Zaháním smutný pocit a snažím se obdivovat památník jako dílo. Je zajímavý.
V Trnávce jsou pěkná místa k relaxaci.
Smírčí kříž stojí u silnice
Pokračuji ke křižovatce, kde je velký dřevěný kříž, kousek dál, nenápadně u zdi, se „krčí“ pískovcový smírčí kříž. Je jednou z nejstarších dochovaných památek v obci. Jedná se pískovcový latinský kříž se zaoblenými rameny, který stojí u silnice před rodinným domem číslo popisné 31. Jednoduše opracovaný kříž, který je zapuštěný svislým ramenem do země pochází pravděpodobně ze 16. až 18. století a je zapsán na seznamu památek. Připomíná uplatňování trestního práva v minulosti.

Od něj ještě vyrážím další ulicí, otáčím se u stavení, které zřejmě využívají hlavně myslivci a přesunuji se k dalšímu okraji Trnávky, na hranici s Kateřinicemi, kde je škola. Procházím školní zahradu a do mírného kopečka přecházím k obřadní síni.
Naproti je lesík, v němž je plno různých „ozdobených“ staveb z proutí a klacků – zvláštní místo se zvláštní atmosférou. Přecházím zpět přes silnici a vcházím na hřbitov s kostelem. Stejně jako škola je obojí pro lidi z Trnávky i z Kateřinic. Čtu si jména na náhrobcích, některá se opakují dost často. Napadá mě, že kdybych zrovna nestál na hřbitově, tak je to moc pěkné místo. Ale těch jsem tady v Trnávce viděl více. Těším se na nějakou další návštěvu, třeba na koupališti.
V Trnávce jsou pěkná místa k relaxaci.
Škola v Trnávce je v krásném prostředí
Základní škola v Trnávce se řadí mezi skupinu malotřídních škol v okrese. Chodí do ní děti z Trnávky i ze sousedních Kateřinic. Ředitelka školy Ivana Vidličková upřesňuje, že škola je již několik let jako trojtřídní se čtyřmi postupnými ročníky. V současném školním roce ji navštěvuje 45 žáků – v 1. ročníku je jich 13, ve 2. ročníku 16 a ve společné třídě pro 3 a 4. ročník je 7 a 9 dětí.

„Budova školy stojí na hranici mezi obcemi Trnávka a Kateřinice mimo hlavní cestu a výstavbu, v krásném klidném prostředí přírodní rezervace, v blízkosti je les, potok, soustava rybníků, takže naši polohu nám mohou jen závidět,“ uvádí Ivana Vidličková.
Školu v Trnávce navštěvují místní děti i děti z Kateřinic.
Dodává, že ve škole pracují tři pedagogové, jedna vychovatelka školní družiny, dvě asistentky pedagoga a z nepedagogických zaměstnanců školnice, výdejčí stravy a topič v jedné osobě. „Letošní školní rok byl sice podivný, ale distanční výuka nám nedělala potíže, všechny děti se zapojovaly pravidelně, a navíc jsme díky výjimce nemuseli řešit rotační výuku,“ podotýká ředitelka školy v Trnávce.
Škola spolupracuje s mateřskou školou v Kateřinicích, se základní školou v Petřvaldě, která je spádovou školou, a kam většina našich žáků odchází do 5. ročníku, a rovněž se Základní školou Brušperk, kde žáci absolvují pravidelný plavecký výcvik.

„Zapojujeme se do dotačních výzev MŠMT, v současné době dokončujeme tzv. Šablony II a do konce června budeme žádat o další zapojení. Díky těmto dotacím je škola funkčně vybavena didaktickou technikou, ve dvou třídách máme interaktivní tabule, vybudovali jsme počítačovou učebnu. Na základě spolupráce s MAP ORP Kopřivnice II jsme získali příspěvek deset tisíc korun na nákup pomůcek z oblasti matematické gramotnosti. Jediné, co nám ve škole dlouhodobě chybí, je tělocvična. Zřizovatel školy, což je obec, na tomto problému intenzivně pracuje a my se těšíme, že to konečně vyjde,“ uzavírá Ivana Vidličková.
V Trnávce jsou pěkná místa k relaxaci.
Z historie Trnávky
Trnávka leží v údolí potoka Trnávky asi 7 kilometrů severovýchodně od Příbora. Okolí obce je kopcovité a zalesněné. O vzniku a původu obce se nezachovaly žádné zprávy. Ves se poprvé připomíná v roce 1307 jako Trenavia, kdy byla samostatným biskupským lénem.
Trnávka.Trnávka byla zemědělskou vesnicí se dvěma panskými dvory a vodním mlýnem nedaleko vsi, v 16. století zde stávala tvrz. Koncem 18. století vznikla severně od Trnávky osada Chabičov, jež náleží k obci. Kulturní památkou obce je barokní zámek z 18. století, k němuž přiléhá částečně dochovaný přírodně krajinářský park z 19. století. Jeho součástí je zámecký rybník, v jehož blízkosti je přírodní rezervace s výskytem vzácných obojživelníků. V současnosti v zámku sídlí obecní úřad a zrestaurované zámecké místnosti jsou využívány ke společenským akcím.
Při projížďce obcí mohou návštěvníky zaujmout kulturní památky jako pískovcový smírčí kříž, kaple svatého Jana Nepomuckého a kostel zasvěcený svaté Kateřině, v jehož blízkosti je budova základní školy sloužící svému účelu od roku 1875.
V Trnávce jsou pěkná místa k relaxaci.
Jednopatrová budova základní školy byla postavena v letech 1875 a 1876. Ještě před ukončením stavby byla na den sv. Kateřiny církevně posvěcena a odevzdána svému účelu. Před otevřením nové školy se vyučovalo v rodinných domcích, později i v zámku a od roku 1796 osmdesát let v tzv. Staré škole. Roku 1882 daroval rytíř Dr. Filip Harasovský škole pozemek, který dosud slouží jako školní zahrada. Opakovaně daroval škole větší peněžní obnosy, za něž byly pořizovány pomůcky a knihy do školní knihovny. Nová škola byla po svém otevření pouze jednotřídní. Všech 201 žáků vyučoval jako první učitel Jan Richter z tehdejšího Velkého Petřvaldu. Významně se do historie školy zapsali učitelé jako Ludvík Hlaváč, František Štindl, František Běgus, který byl pro své vlastenectví umučen v koncentračním táboře, Jaroslav Šimíček, Bohumil Čapka či Marie Šimečková. Všichni se zasloužili o rozvoj a postupnou modernizaci školy ve své době.
Za socialismu vznikly v rámci Akce Z společným úsilím občanů dva objekty. Koupaliště, které se nachází v osadě Chabičov a od roku 1974 je využíváno veřejností. V pozdějších letech zde byla postavena úpravna vody. V areálu koupaliště je umístěn velký balvan, který zde byl nalezen při výkopových pracích.
V Trnávce jsou pěkná místa k relaxaci.
Smuteční obřadní síň je druhým taovým objektem, vybudovaný občany, a to v roce 1973, kdy byla také slavnostně otevřena. Leží u lesa Čaplovce, v klidném prostředí nedaleko obecního hřbitova a je důstojným místem posledního rozloučení.
Dnes žije v Trnávce 760 obyvatel.
Slavní rodáci
Jaroslav Štindl (1903-1978) pedagog, vlastivědný pracovník, ředitel škol, muzea a archivu, muzikant a archivář, bojovník proti fašismu
Zajímavost
V Trnávce funguje Letecký klub Trnávka, dobrovolné sdružení, ve kterém jsou lidé zajímající se o letecké modely a ultralehká letadla na amatérské úrovni. K tomu jim slouží letiště na okraji Trnávky směrem k Petřvaldu, na němž sdružení vždy v srpnu pořádalo akci Křižování trnávským nebem, kde byly k vidění ultralehká letadla, rádiem řízené modely, akrobatické modely a jiné atrakce.
Zdroj: www.trnavka.cz
V Trnávce jsou pěkná místa k relaxaci.
Tip na výlet
Za vzácnými obojživelníky
7 km severovýchodně od Příbora
V obci je zámecký rybník, v jehož blízkosti je rezervace s výskytem vzácných obojživelníků. Jsou to skokan zelený, rosnička zelená a skokan krátkonohý, jenž se nachází pouze na dvou místech na severní Moravě. Z plazů zde můžeme potkat slepýše křehkého, ještěrku obecnou, užovku obojkovou aj. Nad vodní hladinou létají vážky rodu Leucorrhinia. Z botanického hlediska je tato lokalita mimořádně významná jako jedno z mála míst kriticky ohrožené vodní kapradinky nepukalky plovoucí. V posledních letech se na rybníku usadil párek labutí, jemuž se zde daří vyvést mláďata.