Pokud by ve Frenštátě pod Radhoštěm začala důlní činnost, je zřejmé, že by to znamenalo velké problémy pro dva současné největší zaměstnavatele ve městě. Kvůli šachtám by nejspíše musely z města pryč. I to zaznělo při nedávné návštěvě ministra životního prostředí Jana Dusíka.

O riziku spojeném s případným zahájením těžební činnosti nejprve pohovořil ředitel společnosti Siemens Elektromotory Jaromír Zapletal. Ten připomněl, že firma ve Frenštátě existuje již patnáct let. Vznikla z podniku, který kdysi koupila společnost Siemens, a z něhož postupně vznikly dvě samostatné společnosti. „Ta firma je nad dobývacím prostorem Dolu Frenštát,“ poznamenal Zapletal.

Ředitel uvedl, že Siemens Elektromotory Frenštát se, i přes hlubokou krizi, kdy přišel celosvětově asi o třetinu obratu, udržel na tisícovce pracovníků. „Máme své dodavatele, čímž zajišťujeme stabilitu i dalších firem obchodu a služeb,“ připomněl Zapletal, jenž nechtěl návrh státní energetické koncepce hodnotit. Upozornil ale, že za posledních deset let investoval Siemens každý rok jenom do výroby elektromotorů v průměru 450 milionů korun. „Ročně vyrábíme elektromotory za zhruba čtyři miliardy korun. To je určitě mnohem více než před zmíněnými patnácti lety. Perspektiva investic nebyla krátkodobá, ale dlouhodobá. A je nutno připočíst další zázemí, které představují odborné školy, ať už učňovské nebo střední. I nadále spolupracujeme s Vysokou školou báňskou, s elektrotechnickou fakultou,“ vypočetl Zapletal

Poklesy půdy i prach

Ředitel poté zdůraznil, že zájmem Siemensu je, aby byla ve městě jistota podnikání. „Aby nedošlo k tomu, že nebude možné nadále podnikat kvůli poklesu půdy, pozemků, čímž dojde k narušení budov, jeřábových drah a podobně,“ nastínil případný scénář Zapletal a požádal ministra Dusíka, aby to, o čem hovořil, tlumočil při nejbližší příležitosti ostatním členům vlády.„Otázka zní, jak současná vláda zabrání tomu, aby investice, které tady Siemens za patnáct let udělal, nebyly znehodnoceny a nedošlo k úbytku pracovních míst v tomto závodě, a tím i ve Frenštátě,“ doplnil Zapletal.

Na něj navázal Zdeněk Przybyla, ředitel společnosti Continental. Ten zopakoval po svém předřečníkovi, že jsou ve Frenštátě rovněž patnáct let. „Na rozdíl od elektromotorů jsme začínali a na zelené louce a před rokem a půl jsme dosáhli zaměstnanosti dvou tisíc šesti set lidí. Teď, po propadu, jsme na dvou tisících,“ sdělil Przybyla.

Zároveň dodal, že v obratu se frenštátská společnost pohybuje mezi 9 až 11 miliardami korun. Za posledních deset let firma investovala do budov i do technologií průměrně mezi 600 až 700 miliony korun ročně. „Devadesát pět procent produkce vyvážíme hlavně do Evropy, ale i do Ameriky. Pětadvacet procent naší produkce je pro koncern Volkswagen, dvacet jedna pro Ford. Všichni tito by byli ohroženi také. Vyrábíme hlavně automobilovou elektroniku a senzory. Máme tady budováno dokonce i vývojářské centrum a rozhodně máme ambici být tady za dalších deset až patnáct let,“ řekl Przybyla.

Největším ohrožením výroby v Continentalu by, podle ředitele Przybyly, byla prašnost, spojená s těžební činností. „Na provozech musíme mít vysokou čistotu. Pokud by se v tomto kraji začalo těžit, znamenalo by to poměrně rychlý katalytický proces směrem dolů,“ naznačil Przybyla a dodal, že koncern, jenž zaměstnává 150 tisíc zaměstnanců po celém světě, by podnik z důvodu nekvality přestěhoval do jiných zemí. V úvahu by připadaly například Rumunsko, Bulharsko či Rusko.

Ministr Jan Dusík, v reakci na oba ředitele, uvedl, že často slýchá argumenty, že se musí těžit uhlí, aby se udržela zaměstnanost. Frenštát je přitom příkladem, kdy by zahájení těžby mohlo být důvodem k zániku mnoha pracovních míst. „Nemůžeme předpokládat, že by začala těžba jen proto, aby byla pracovní místa. Dříve nebo později to bude zastaveno, protože to uhlí už nebude. Je třeba hledat pracovní místa, která budou v souladu s udržitelným rozvojem regionu,“ zmínil se ministr Dusík. Více k náštěvě ministra se dočtete ZDE!