„S Jindrou jsme jezdili společně do Banátu do Rumunska a různě jsme cestovali, taky nám tady na zámku všelijak pomáhal, takže jsme se domluvili, že by se udělala nějaká stálejší expozice. Původně jsme si ale myslel, že to bude tak na tři vitrínky,“ doplňuje přítomný s úsměvem Eduard Valeš.

Jindřich Petroš mi posléze říká, že to, co na zámku vystavuje, je asi osmdesát procent objemu jeho sbírky. „Postupně to ještě doplňuji. Tady je zhruba pětatřicet tisíc odznáčků a tisíc vlaječek,“ upřesňuje. Se sbírání začal od chvíle, kdy mu dědeček daroval svou sbírku pěti tisíc odznáčků. „Sháněl jsem to hlavně po internetu,“ pokračuje a dodává, že vlaječky dostal například od spolupracovníků z Vítkovic, další získal přes bazary.

Návštěvník výstavy má možnost prohlížet si odznaky pěkně seřazené podle témat například na automobily, Tatra, zemědělství, Česká televize a rozhlas, energetika či sovětské. „Mám tady i sportovní. Některé jsou docela drahé. Dá se říci, že sběratelé dost sbírají právě ten sport. Znám se se sběrateli, kteří se zaměřují zase třeba na pivovarnictví, hornictví. U těch sportovních odznaků jsou to hlavně znaky mužstev, k významným zápasům nebo sportovním událostem se zase vydávaly vlaječky,“ doplňuje Jindřich Petroš.

Nedá mi to, abych se nezeptal na to, jak dlouho příprava takové výstavy trvá. „To, co je tady vystavené, jsem rok třídil po víkendech a zapichování do těch nástěnek mi trvalo asi půl roku,“ odpovídá mi sběratel.

Výstava byla poprvé k vidění poslední dubnovou sobotu, při zahájení sezony Zámku Bílovec. Podle Jindřicha Petroše ji ale budou moc zhlédnout i další zájemci. „Doufám, že to tady bude dlouhodobě, protože s kastelánem jsme domluveni, že když se to bude líbit, tak to tady zůstane,“ uzavírá Jindřich Petroš.

Radnice ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Radnici navštívili Texasané