Vernisáž výstavy fotografií, které nafotil při akci Sen o Dakaru fotograf Petr Šigut z Tiché, se uskutečnila den před dnešním zahájením Mezinárodního festivalu outdoorových filmů.

„Každoročně v tuto dobu bývá v kině vernisáž fotografií s outdoorovou tématikou. Letos tady máme už čtrnáctý ročník festivalu a jsem ráda, že tento festival můžeme uvést již o den dřív, tedy dnes, výstavou nazvanou Sen o Dakaru. Jmenuje se to tak proto, že se parta devíti nadšenců po třiceti letech rozhodla, že si projede cestu slavné Tatry v Rallye PařížDakar tu původní cestu, aby zažili všechno, co tenkrát mohli zažít účastníci toho závodu. Nádherné snímky z této cesty pořídil Petr Šigut, se kterým vás po vernisáži čeká beseda," sdělila na úvod Zuzana Kalinová, pracovnice frenštátského kulturního střediska.

Petr Šigut vystavuje v kině čtyři desítky fotografií, které je možno vidět ve vestibulu, na schodišti i v bufetu. Při vernisáži výstavy řekl, že jeli 42 dnů, za které ujeli 18 tisíc kilometrů, často v prachu. „Ta cesta byla pro mě velkou výzvou. Když jsem se dozvěděl, že mám možnost jet, velmi mě to zaujalo a nechal jsem se napíchat různými injekcemi přes tyfus, žloutenku, žlutou zimnici, choleru, vzteklinu. Měl jsem nějaká malarika, takže na cestu jsem byl vybavený," líčil Petr Šigut přípravu na cestu.

Petr Šigut připomněl, že akci Sen o Dakaru podnikl už loni tým LIAZU, ale nepodařilo se pořídit pořádnou dokumentaci. „Sponzoři se proto letos obrátili na mého kamaráda Jaroslava Jindru, který točí pro Českou televizi pořad Na cestách. Z akce vznikl kalendář a nějaké filmy, které dnes uvidíte v kině," poznamenal Petr Šigut, na jehož besedu přišli i někteří, co s ním absolvovali celou cestu či alespoň její zlomek, jako například „dakarský" motorkář Jaroslav Šíma nebo šestinásobný vítěz rallye Karel Loprais.

Zhruba pět desítek lidí, kteří přišli na vernisáž a později se přesunuli i na besedu, začalo besedovat už ve vestibulu. Petr Šigut poutavě popisoval například to, jak vznikla na západní Sahaře fotografie lovce chobotnic.

„Západní Sahara jde asi tisíc kilometrů i kolem moře. Tam jsme si nafotili a natočili záběry lovce chobotnic, který asi tři měsíce žije v rybářské vesnici a loví chobotnice, které prodává klientům většinou jsou to Francouzi, kteří tam kempují. On chodí s takovým bodcem a nabodává chobotnice, slávky, různé mušle a ryby a prodává jim to. Vydělá na jejich poměry, myslím, dost peněz a ty doveze domů, kde to dá rodině. Doma je tak čtrnáct dnů a zase jede zpátky. Byl to velmi zajímavý člověk," vyprávěl Petr Šigut.

Vzápětí upozornil, že ač může práce lovce Chobotnic vypadat romanticky, jedná se o náročnou práci. „Tam jsou útesy, na které on se postaví a šťourá asi třímetrovým bidlem s nožem na konci pod ty útesy. A když ucítí, že tam je chobotnice schovaná, tak ji nabodne a hodí za sebe do takového pytle. Říkal, že denně naloví až sedm kilogramů chobotnic," pokračoval Petr Šigut.

Sám prý měl možnost chobotnici ochutnat. „Ten lovec nachytal chobotnice a platýsy a udělal nám to. Když tu chobotnici připravoval, tak ji položil na podlahu a vzal dřevěnou paličku a deset minut do té chobotnice bušil, aby změkla," dodal se smíchem fotograf s tím, že lovce obdivoval. „Při lovu měl cigaretu v puse a často ho přelila velká vlna. Ta cigareta mu zhasla, ale on si ji hned zapálil. V tu chvíli mě napadlo, že tam běžně bývá úplně sám, a že kdyby tam někde spadl, tak mu nikdo nepomůže," ukončil Petr Šigut vyprávění, ve kterém pokračoval po krátké přestávce v sále kina.

Výstava je k vidění zdarma, kdykoliv bude v kině promítání. Potrvá do 1. ledna 2017.