V další návštěvě po obcích Novojičínska se vydávám do Tiché. Začínám na hranici s Kunčicemi pod Ondřejníkem, rozhlížím se po okolních horách, potom odbočuji a vyjíždím na kopec. Myslel jsem původně, že uvidím jen les, na rozcestí se dávám doprava a s překvapením přijíždím k nějakému domu, kolem něj by se dalo pokračovat. Rozhlížím se po okolních kopcích, rozlišuji Ondřejník, ale počasí mi moc nepřeje.

Sjíždím zpět do vesnice, kde se ke mně přidává můj doprovod Vratislav Zeman. Přejíždíme okolo frenštátského hřbitova, který leží v katastru Tiché až k Frenštátu pod Radhoštěm. Tam, kde jsou objekty bývalého podniku Loana, končí katastr Tiché, dáváme se doleva a přijíždíme k Žuchovu, dalšímu místu, kde končí katastr Tiché, ale nejen jí. Je zde rovněž hranice Frenštátu pod Radhoštěm a Kunčic pod Ondřejníkem.

Vracíme se do centra obce a vydáváme se na místní hřbitov. Procházíme kolem kostela svatého Mikuláše. Je to moderní stavba, která nahradila původní dřevěný kostel, jenž v roce 1964 zničil požár. Po chvilce stojíme před hrobkou rodů Parmů a já ohromeně zírám na to, jak je velká. Vratislav Zeman mě provádí další částí hřbitova, občas mi k některému z hrobů něco řekne. Rozhovor s ním si můžete od úterka přečíst ZDE.

Vracíme se zpět do centra k obecnímu úřadu. Ten sídlí v bývalé rodinné vile Leopolda Parmy staršího. Loučím se s Vratislavem Zemanem a pokračuji v poznávání Tiché. Po takzvané malé straně se dostávám k pekárně Turkův mlýn, vedle něj stojí pěstitelská pálenice. Napadá mě, že už jsme o ní tolikrát slyšel, ale teprve nyní vím, kde je. Vracím se zpět do centra, občas se pokouším uhnout do nějaké uličky, ale ta většinou končí u nějakého stavení.

Obec Tichá nabízí pěkné výhledy z návrší na okolní hory a také zajímavé připomínky historie.Obec Tichá nabízí pěkné výhledy z návrší na okolní hory a také zajímavé připomínky historie.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Opět odstavuji auto a jdu pěšky ke škole. Zaťukám si na hranolky z různých druhů dřeva, které jsou součástí pátého zastavení místní naučné stezky nakouknu do vedlejšího parčíku se sochou T. G. Masaryka a vracím se zpět k obecnímu úřadu, odkud se vydávám na obhlídku dalších dvou Parmových vil. Ta, v níž sídlí školka, jako by byla z pohádky, obdivuhodnou stavbou je ale i dnešní obecní úřad a nijak nezaostává ani třetí vila, ve které sídlí Slezská diakonie.

Přesunuji se pomalu k fotbalovému hřišti, venkovní tělocvičny, která je v areálu hřiště, právě využívají dva malí kluci pod dohledem mužského doprovodu.

Jméno Parma objevuji i pamětní desce umístěné na místní restauraci Fojtství. Ta je zavřená stejně jako nedaleký kulturní dům. Sedám do auta a kolem hasičské zbrojnice jedu směrem na dolní konec Tiché. Zastavuji se u areálu, kde je workoutové hřiště a hlavně - kluziště s mantinely. Dívám se na nápis Tůňka HC Tichá a říkám si, že takové kluziště nemají ani leckterá města. Jen ten led schází.

Obec Tichá nabízí pěkné výhledy z návrší na okolní hory a také zajímavé připomínky historie.Obec Tichá nabízí pěkné výhledy z návrší na okolní hory a také zajímavé připomínky historie.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Po několika minutách už stoupám k prameni, jenž stéká z kopce proslulou Travertinovou kaskádou, která je přírodní památkou.

Tichá má ale ještě jeden pramen, který není veřejně tak známý, zato už jeho název naznačuje cosi poetického – Jaštírka. Je téměř na samém konci Tiché. Kdysi ho zřejmě ukrýval les, dnes je, bohužel, kolem něj vykácená mýtina. Ani to ale místu neubírá kouzlo. Ochutnávám ledovou vodu z pramene, obhlížím důmyslně upravené místo. „Tak tady se určitě ještě rád podívám,“ říkám si v duchu při nastupování do auta. Chvíli nato Tichou opouštím.

Obec Tichá nabízí pěkné výhledy z návrší na okolní hory a také zajímavé připomínky historie.Obec Tichá nabízí pěkné výhledy z návrší na okolní hory a také zajímavé připomínky historie.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Dva rody u sebe

Vedle hrobky rodiny Parmových na hřbitově v Tiché je hrobka s nápisem Rodina Reiser – Věnovala Marianna Parma. Marianna Parmová, za svobodna Reisserová, pocházela z rodiny Alberta Reissera, který vyráběl v Příboře punčochové zboží. Vzala si za manžela Leopolda Parmu, vnuka Josefa Parmy, jenž založil v Tiché tkalcovskou továrnu. Na její žádost byly ostatky členů rodiny Reiserů převezeny do Tiché.

V kronice města Příbora v roce 1966 píše, cituji pana kronikář Antonín Sattek: „21. června 1966 byla provedena exhumace členů rodiny Alberta Reisra a jeho manželky Emilie, roz. Krausové , Oskar Reiser * 2. 5. 1813 † 13. 11. 1849, Alfred Reiser * 1819 † 11. 2. 1916. Všichni uvedeni odpočívali na hřbitově sv. Františka v Příboře a byli převeseni do obce Tiché u Frenštátu, kde jejich pozůstatky byly uloženy v rodinné hrobce. Uvedení byli majiteli pletárny punčoch v Klokočově…byli to němečtí podnikatelé, kteří kromě vykořisťování našich děvčat a žen podíleli se v úsilí poněmčovat naše město.“

Obec Tichá nabízí pěkné výhledy z návrší na okolní hory a také zajímavé připomínky historie.Obec Tichá nabízí pěkné výhledy z návrší na okolní hory a také zajímavé připomínky historie.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Původní kostel shořel

Současný kostel svatého Mikuláše v Tiché stojí od roku 1976. Nahradil starý dřevěný kostel, o němž první písemná zmínka pochází z roku 1510. Dne 14. srpna 1964 kostel zasáhl blesk a oheň dokonal dílo zkázy. Z použitelných dřevěných trámů místní lidé nechali postavit zvoničku, která dnes stojí vedle kostela.

Z historie Tiché

Tichá.Tichá.Zdroj: archiv obceObec Tichá se nachází ve východní části okresu Nový Jičín v jednom z malebných údolí, kterým se vine potok Tichávka. Ten pramení v Kunčicích pod Odnřejníkem v nadmořské výšce 470 metrů a protéká celým katastrem obce. Zleva přibírá potok Rakovec a z obou stran další bezejmenné potůčky, z nichž některé tékají z Tichavské hůrky. Jeden z nich, dlouhý asi 120 metrů a protékající v horní polovině lesem, je chráněným přírodním výtvorem - Travertinovou kaskádou.

Ostatně i samotná obec Tichá se nachází v oblasti Přírodní park Podbeskydí a vede přes ni žlutá turistická značka z Hukvald do Frenštátu pod Radhoštěm. Travertinová kaskáda byla vytvořena vápenatým pramenem, který vyvěrá na jihovýchodním úbočí Tichavské hůrky v nadmořské výšce 370 metrů. Kolem kaskády roste řada chráněných druhů rostlin, k nimž patří například pětiprstka žežulník (vstavač) a lýkovec, z chráněných druhů živočichů se zde pak vyskytuje mlok skvrnitý.

Poprvé se Tichá zapsala do historie v roce 1359, a to hned dvakrát. V latinské verzi listiny se totiž vyskytuje název Teychow et Nouumteychow, tj. Tichá a Nová Tichá. Aktuálně má 1844 obyvatel.

Zdroj: ticha.cz

Slavní rodáci

Josef Blažek (1850-1917) sbormistr

Leopold Parma (1891-1968) malíř, grafik a fotograf

Josef Štefek (1901-1980) básník a výtvarník

Alžběta Fojtíková (1913-1972) lidová malířka na skle

Mojmír Genzer (1923-2001) účastník 2. světové války v řadách 311. bombardovací perutě RAF

Alois Havel (1945-2014) autokrosový závodník

K zajímavým osobnostem života v Tiché ale patřili i František Horečka (1894-1976), kulturní pracovník, básník, spisovatel, učitel a zakladatel místního Sokola, Emil Bordovský (1864-1929) učitel, národní buditel, kronikář a také zakladatel Sokola, Jan Hrnčárek (1876-1953) učitel a vlastivědný pracovník, Kašpar Karlseder (1822-1897) architekt a stavitel, Josef Wischniowsky (1856-1926) malíř žánrů, podobizen, krajin i Karel Loprais (1949), automobilový závodník, několikanásobný vítěz Rallye Paříž - Dakar.

Obec Tichá nabízí pěkné výhledy z návrší na okolní hory a také zajímavé připomínky historie.Obec Tichá nabízí pěkné výhledy z návrší na okolní hory a také zajímavé připomínky historie.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Zajímavost

Obec Tichá se může pyšnit překrásnou Obřadní síní, která se nachází v 1. patře Obecního úřadu. Díky krásnému a dochovanému interiéru se stropní malbou od Josefa Wischniowského je místnost ideální pro slavnostní události, jako jsou svatby, významná jubilea, vítaní občánků apod.

Unikátní geomorfologický a geologický útvar Travertinová kaskáda.Unikátní geomorfologický a geologický útvar Travertinová kaskáda.Zdroj: obec Tichá

Tip na výlet

Travertinová kaskáda

Na jihozápadním úbočí Tichavské Hůrky se nachází unikátní geomorfologický a geologický útvar, který je od 1. července 1988 vyhlášen chráněnou přírodní památkou. Jde o Travertinovou kaskádu. Tvoří ji vydatný sladkovodní pramen, který je pravým přítokem říčky Tichavky. Potok Tichavka vyvěrá na jihozápadním úbočí Tichavy (Tichavské hůrky) ve výšce asi 370 m. n .m., jejíž jižní část je převážně z vápence. Podle vyprávění starých občanů prý jsou v podzemí trhliny, snad i jeskyně, kde se drží hladina vody, která právě zde vyvěrá a vápenec se usazuje na trávě, mechu a okolo toku a tím stále zvyšuje koryto potůčku.