Kliknutím zvětšíteDostat se automobilem z jednoho konce Velkých Albrechtic na druhý nebylo v posledních týdnech snadné. Zhruba dvousetmetrový úsek silnice v centru obce byl uzavřen pro průjezd automobilů v obou směrech i v době návštěvy Deníku.
Povolení pro průjezd mají jen autobusy a případně vozidla Integrovaného záchranného systému. Starosta Velkých Albrechtic Miroslav Chudják vysvětluje, že uzavírka je kvůli probíhající rekonstrukci opěrné zdi v korytu řeky Bílovky, která obcí protéká. „Oprava byla nezbytná, hrozilo zřícení vozovky. Hlavním investorem je Správa silnic Moravskoslezského kraje, my se na tom podílíme částečnou úhradou,“ upřesnil Miroslav Chudják s tím, že stavba už měla být hotová, ale kvůli obtížím došlo k prodloužení termínu jejího ukončení.
Kromě investice do opěrné zdi, obec vynaložila v loňském roce peníze také na zbourání a výstavbu nového mostu. Mostů a lávek přes Bílovku je ve Velkých Albrechticích požehnaně a některé už si revitalizaci zaslouží. „Ještě máme plánovou minimálně rekonstrukci mostu u kostela. Máme hotovou projektovou dokumentaci, ale čekáme na vhodný dotační program. Je to bohužel pro obec poměrně velká zátěž,“ doplňuje starosta Velkých Albrechtic.
Velké Albrechtice chystají do blízkého budoucna několik zajímavých počinů, které ocení místní i turisté.
Jenže tím potíže s Bílovkou nekončí. Když procházím po takzvané malé straně a blížím se k firmě Lucco narážím na další značku „Zákaz vjezdu“. Důvod je zřejmý – část silnice směrem ke korytu chybí, zábradlí visí ve vzduchu. Podlouhlá prasklina v asfaltu je znamením, že proces zborcení silnice do Bílovky může pokračovat. Z obecního zpravodaje se později dozvídám, že opěrná zeď, která je v majetku Povodí Odry, se zřítila v sobotu 19. dubna.
„Na velmi špatný stav opěrné zdi v tomto místě jsme v loňském roce vlastníka upozorňovali. Na základě operativní schůzky za účasti ředitele závodu Povodí Odry Radka Pekaře bylo dohodnuto, že Povodí Odry neprodleně zahájí příslušné kroky vedoucí k opravě zřícené části, včetně opravy části komunikace,“ stojí ve zmíněném vydání obecního zpravodaje. Konstatuji, že zanedlouho končí srpen a jediným opatřením je osázení místa značkami…
Procházím pěšky celou obcí a zjišťuji, že jinak nabízí mnoho pěkných míst k bydlení, což dokazuje mnoho nově vystavěných domů, nechybí ani solidní zázemí pro sportovní a kulturní akce. Místní sportovní areál je hodně pěkný, a což teprve, až v něm přibude plánované víceúčelové hřiště. Když kráčím po malé straně, míjí mě cyklisté i nějací běžci. Časem se obec může stát zajímavou i pro turisty.
Za zhlédnutí určitě stojí původně gotický kostel sv. Jana Křtitele, později přebudovaný na renesanční a zejména hrobka rodu Sedlnitzkých, posledních majitelů zámku v Bílovci.
Velké Albrechtice chystají do blízkého budoucna několik zajímavých počinů, které ocení místní i turisté.
Od starosty se dozvídám, že se chystá také vybudování polní cesty k rybníkům na okraji obce, což by mohlo být dalším lákadlem. To největší je ale téměř v centru Velkých Albrechtic. Je jím takzvaný Kulův rybník, uprostřed nějž je ostrůvek – kdysi dávno tam bývala vodní tvrz.
Obcházím rybník, kolem něj je poměrně hodně laviček, vzrostlé stromy dotvářejí příjemnou atmosféru. Místní rybáři, kteří rybník spravují, zde vytvořili nějaké zázemí, ale místo má šanci stát se vyhledávaným nejen místními, ale i těmi, kdo do Velkých Albrechtic přijedou. Obec totiž nedávno koupila objekt, který stojí nedaleko. „Chtěli bychom tam zřídit zázemí pro spolky, mohlo by se to využívat i při různých akcích,“ naznačuje starosta Velkých Albrechtic Miroslav Chudják. Když Velké Albrechtice opouštím, dávám starostovi v duchu za pravdu, že minimálně Kulův rybník má solidní potenciál využití do budoucna.
Velké Albrechtice chystají do blízkého budoucna několik zajímavých počinů, které ocení místní i turisté.
Fenomén se štítem ve znaku
Sotva se najde v České republice jiné vzájemné setkávání se obcí, které má tak dlouhou tradici jako Štít Albrechtic. Jde o fotbalový turnaj a letos se uskutečnil již 48. ročník. Vše začalo na podzim roku 1973, kdy přišli funkcionáři tehdejší Tělovýchovné jednoty Sokol Velké Albrechtice s myšlenkou uskutečnit fotbalový turnaj jen těch obcí které mají v názvu slovo Albrechtice. Akce dostala do vínku název ,,Štít Albrechtic“ a k prvnímu setkání došlo v sobotu 29. června 1974 právě ve Velkých Albrechticích na Novojičínsku.
Rozcestník na hřišti připomíná účastníky setkání Štít Albrechtic.
Zúčastnily se jej Albrechtice u Českého Těšína, Albrechtice nad Orlicí, Albrechtice u Lanškrouna, Albrechtice v Jizerských horách, Lesní Albrechtice, Velké Albrechtice, Město Albrechtice a Albrechtice u Mostu. V roce 1987 se přidala obec Albrechtice nad Vltavou. V pořadatelství setkání se obce pravidelně střídají. Obec Albrechtice u Mostu, která byla pořadatelem v roce 1980, byla v roce 1983 srovnána se zemí kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí. Nejúspěšnějšími týmy jsou Baník Albrechtice (u Českého Těšína) a Město Albrechtice.
Z historie Velkých Albrechtic
Velké Albrechtice.Obec Velké Albrechtice se rozkládá v údolí podél vodního toku Bílovka, jihovýchodně od města Bílovce. Jižní hranice katastru obce kopíruje hranice Moravy a Slezska. Svůj název obec nese údajně po Albrechtovi, který v době vlády Přemysla II., byl olomouckým biskupem baronem ze Schaumburka a Helsteinu vyslán osídlit zničenou osadu a doplnit zbytky zdejšího slovanského obyvatelstva.
Obec používá znak a prapor, jejichž ztvárnění bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR dne 12. února 1998. Symboly vychází z dochovaných otisků obecní pečeti, na kterou se můžete podívat ZDE. Ve znaku obce vyrůstá ze stříbrného návrší listnatý strom se zlatým kmenem a stříbrnou korunou, provázený nahoře vlevo zlatým sluncem. Barvami obce jsou bílá (stříbrná), žlutá (zlatá) a zelená.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1414. V roce 1424 se připomíná ve Velkých Albrechticích tvrz, což naznačuje možnost existence samostatného statku. Onoho roku 1424 zde zapsal majitel panství Jan z Kravař své manželce, opavské kněžně Anežce, věno. Ves je však určitě starší, čemuž nasvědčují pozůstatky středověkého tvrziště (zapsaná kulturní památka), které je rámcově podle nalezených zlomků keramiky možné datovat do 13. až 14. století.
Po Janovi z Kravař a jeho ženě Anežce drželi ves pánové z Doloplaz a několik dalších pánů. Dějiny obce jsou poznamenány dědičnými spory o majetek a dluhy a obec byla mnohdy v držení několika pánů současně, posledními majiteli byl rod Sedlnitzkých z Choltic, patrně od roku 1651.
Dědičné fojtství (rychta) ve Velkých Albrechticích se připomíná v roce 1520, od roku 1649 do roku 1913 jsou jmenováni dědiční rychtáři, kteří nemuseli chodit na robotu a neplatili daně. Posledním takovým rychtářem byl Josef Kober.
Do velké míry jsou dějiny obce spjaty se sousedním Bílovcem, se kterým je územně obec propojena a který byl administrativním a hospodářským centrem území. K Bílovci a jeho panstvím ves patřila od roku 1492. A roku 1924 došlo k výrazné změně hranice Velkých Albrechtic právě se sousedním Bílovcem, při níž Velké Albrechtice přišly o západní část svého katastru, zahrnující zámek, dnes zvaný zámek Bílovec.
Etnicky byla obec součástí německého jazykového ostrova kolem Bílovce, odtud také německý název Gross Olbersdorf. Po 2. světové válce bylo až na výjimky původní obyvatelstvo odsunuto a samostatná obec byla osídlena českým obyvatelstvem. V roce 1976 byla obec integrována do Bílovce jako jeho místní část, přičemž 1. ledna 1991 se opět osamostatnila a dnes zde žije 1154 obyvatel.
Zdroj: www.mistopisy.cz
Velké Albrechtice chystají do blízkého budoucna několik zajímavých počinů, které ocení místní i turisté.
Zajímavost
Cyklisté, ale i pěší, přijíždějící do Velkých Albrechtic od Studénky, si jistě povšimnou nenápadného rybníčku se zarostlým ostrůvkem uprostřed. Stávala zde vodní tvrz a rybník je pozůstatkem obranného vodního příkopu. Místo je zapsáno u Národního památkového ústavu, v památkovém katalogu jako středověká vodní tvrz. Památkově chráněno je od 3. květen 1958. Veřejnosti je ostrov nepřístupný. Přístupné je pouze okolí rybníku, kde vykonává rybářské právo Rybářský spolek Velké Albrechtice.
Hrobka rodu Sedlnitzkých z Choltic.
Tip na výlet
Za pamětihodnostmi obce
asi 9 km od Studénky
Ve Velkých Albrechticích se nachází kostel svatého Jana Křtitele, kde jsou ve věži umístěny dva zvony. Jde o památku zapsanou ve státním seznamu. Významnou památkou je i hrobka, ve které je pochováno několik členů rodu Sedlnitzkých z Choltic, posledních majitelů panství. Ten kdysi vlastnil bílovecké panství včetně zámku. Hrobka se nachází na hřbitově u kostela sv. Jana Křtitele. Podívat se můžete i na ohradní zeď s kapličkou a bránou u hřbitova. Občanům Albrechtic padlým v první světové válce je zase věnován místní pomník. Za zhlédnutí stojí i tři větrné mlýny.
53
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
