Fenomén pasivního čtení totiž působí na děti velmi negativně. Ohrožuje jejich slovní zásobu a pojmotvornost a v neposlední řadě i schopnost správně vyslovovat. Při této pasivní činnosti dítě nic nevytváří ani nemusí komunikovat.

Projekt Škola naruby těží z nadšení dětí hrát si na školu. Do speciálních deníčků budou rodiče, prarodiče či sourozenci zapisovat, co a jak dlouho dítěti četli. Na malém posluchači je pak hodnocení a podpis záznamu v deníčku. Svou kritiku či pochvalu může zaznamenat formou obrázku či slovního hodnocení. „Vypadá to jako žákovská knížka. Když rodiče dětem doma něco přečtou, tak jim tam dají známmku nebo si napíšou například: tatínek nebyl ve formě, špatně četl, a podobně. Je to i takové žertovné v mnoha případech. My to děláme přes školy, a tam to učitelky domlouvají na schůzkách s rodiči, kde deníčky rozdávají,“ upřesnila vedoucí knihovny v Bílovci Jana Hrozková.

Do akce se zapojila i Základní a Mateřská škola na Komenského ulici. „Chtěli jsme se také připojit, protože si myslíme, že děti potřebují číst. Nestačí jen sedět u počítače. Chceme zapojit i rodiče, aby dětem četli, aby se s těmi dětmi spojili. Zatím máme docela dobré ohlasy, ale ještě uvidíme, jsme zatím na začátku,“ objasnila situaci ve škole Hana Bajnárková, zástupkyně ředitele. Ani mateřská škola na Wolkerově ulici se v projektu nedala zahanbit, a jako první reagovala a objednala deníčky pro všechny děti ve školce. „Je to určitě celorepublikový problém, čtení u malých dětí. S rodiči je dobrá spolupráce, ale když jsme zjišťovali, kolik mají děti doma knih, divili jsme se, jak málo se v rodinách čte. Tam je asi zakopaný pes. Můžeme jen doufat a snažit se, aby se to zlepšilo,“ sdělil se smíchem ředitel Základní a mateřské školy TGM v Bílovci Norbert Nossek.

Bílovecká knihovna zajišťuje pro školy a školky zásoby deníčků. Po uplynutí termínu akce se pak všichni rodiče s dětmi sejdou v knihovně a srovnají své deníčky s ostatními. Taktéž proběhne vyhodnocení akce a budou rozdány ceny a dárky.