Vzduchoplavec Kráčmera je název projektu, do nějž se zapojilo 32 škol z České republiky, přičemž z Moravskoslezského kraje to je jen škola v Krnově a Základní škola Starý Jičín. „Dostali jsme se tam, když jsme před čtyřmi roky dělali ve spolupráci s Euroregionem Silesia projekt Krajina za školou. Oni rozesílali nabídku spolupráce se školami a my jsme na to kývli.

Na základě toho nám společnost Antikomplex z Prahy nabídla spolupráci na projektu vzduchoplavce Kráčmery,“ sdělil ředitel starojické školy Antonín Kusák.

Projekt Vzduchoplavec Kráčmera má za cíl modernizovat výuku vlastivědy se zaměřením na jednotlivé regiony. Kromě toho má podpořit mediální výchovu a práci s textem v českých školách. Vše je postaveno na příběhu vzduchoplavce Franze Kráčmery, který na počátku 20. století létal ve svém balonu nad naší zemí a vše, co viděl, si zapsal do deníku. „Ten zůstal později na půdě a tam jej objevil jeho vnuk, František Kráčmera. Informace v deníku jej natolik zaujaly, že začal svého dědu napodobovat a navštěvovat stejná místa, aby se podíval, jak to tam vypadá dnes,“ uvádějí autoři projektu.

Inspirací byli Laudon i Maška

A tak se zhruba třicet, nyní, kdy se akce blíží do finále, asi patnáct, žáků ZŠ Starý Jičín stalo načas vnuky Františky a vydalo se po stopách svého předka. Čeká je přitom mnoho úkolů. „Udělají deník, podobný, jako měl vzduchoplavec Kráčmera. V papírnictví koupili ručně dělaný papír, který zabarvili v čaji. Kromě tohoto fyzického deníku to ještě musí být celé v elektronické podobě. Na závěr budeme natáčet film, který vlastně přiblíží to, co je v deníku,“ nastínil ředitel Kusák a dodal, že ústřední myšlenka jejich projektu je v tom, že Starý Jičín, jako strážní hrad ze soustavy strážních hradů, měl chránit bezpečnost cest. „Zachraňoval kupecké karavany. A teď, v současné době, se na těch cestách stává člověk nebezpečným sám sobě,“ upřesnil Antonín Kusák.

Problém autorů deníku byl v tom, že Starý Jičín neposkytoval dostatek nosného materiálu, takže se tvůrci různými způsoby přenesli i do okolních míst. „Z hradu je vidět nejbližší osada, Nový Jičín. Vodítkem je kletba Himmel Laudon, kterou František vyřkne. A tak se přenese k domu, kde generál Laudon zemřel. Tam se dá do řeči s místními, kteří vzpomenou Karla Jaroslava Mašku, jenž objevil v jeskyni Šipce čelist neandertálského dítěte, a přenesou se do Štramberku,“ přiblížil obsah Františkova deníku Antonín Kusák. Když mladý František uviděl z Trúby kouř, myslel, že hoří, a tak zavolal hasiče.

Ti mu po příjezdu řekli, že kouř stoupá z místa, kde jim vyrobili automobil. Rázem se tak vnuk vzduchoplavce dostal do Kopřivnice.

„Staré fotografie a další materiály jsme sháněli po archivech a muzeích. Právě v kopřivnickém technickém muzeu jsme získali mnoho cenného materiálu. Třeba pravidla, jak se chovat při provozu na silnici, z počátku dvacátého století, staré dopravní značky, a také obraz znázorňující první nehodu u nás. Na něm v pozadí je vidět i hrad Starý Jičín. No, a právě, když ten obraz František viděl, napadlo jej, že na cestách má být bezpečno, ale stejně tam dochází k nehodám, při nichž umírají lidé. A tak si řekl: Raději zůstanu ve vzduchu,“ uzavřel Antonín Kusák.

Vedle filmu, který natočí samotní školáci, vznikne ještě jeden film. Ten natočí Česká televize a použije v něm i materiály, jež školáci při své tvorbě deníku získali. Tyto dokumenty, stejně jako ukázky práce na tvorbě deníku, se stanou součástí výstavy, která se bude konat v rámci představení obou filmů.