Při našem výzkumu jsme natrefili na tři školáky, kteří žijí ve společné domácnosti pouze s matkou, což zhruba odpovídá celostátnímu průměru. Více než 76 procent jich žije společně s oběma rodiči, častější je to u žáků prvního stupně.

I další část výzkumu koresponduje s výsledky v republice a zejména v Moravskoslezském kraji. Týká se právě zmíněné důvěry v rodiče. Se vším by se prý svěřila rodičům zhruba třetina školáků na druhém stupni a dvacet procent školáků na prvním stupni, z těch, které jsme oslovili na Novojičínsku. Více než polovina těchto mladších dětí ale neuměla říci, s čím by se nikdy nesvěřila. Naopak, jedna odpověď byla docela překvapivá: „S láskou.“

Jako největší prohřešek a ostudu školáci v kraji zřejmě vnímají podvod a krádež. S tím, že někoho podvedli či okradli, by se rodičům nesvěřilo téměř 24 procent dětí, oslovených na severní Moravě. Na Novojičínsku to je poněkud jiné. Na druhém stupni to bylo hlavně kouření, u mladších dětí to, že občas lžou.

V převážné většině oslovení, bez rozdílu věku uvedli, že si s rodiči rozumí. Starším respondentům z okresu ale na rodičích vadí, například přehnaná starostlivost, to, že dávají najevo, že byli lepší, nebo neporozumění s mladými. „Nenechají mě nikdy domluvit,“ zněla také odpověď. Žáci prvního stupně na toto téma nedokázali najít odpověď, přesto jeden z oslovených uvedl, že mu vadí, že si dospělí melou pořád svou. Další odpověd byla poněkud zarážející: „Že mě bijí.“