„V únoru jsou myslivci především hospodáři, kteří musí sledovat počasí a dle toho pomáhat zvěři zajistit potravu. Zejména v odlehlejších oblastech a na horách je zvěř odkázána na milost člověka,“ sdělil mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilha.

Pokud sníh přemění pole v nekonečné bíle lány, muži v kamizolkách musí kontrolovat a doplňovat krmelce i několikrát týdně. Ovšem leckdo se myslí, že stačí do krmelců přisypat krmivo, ale opak je pravdou. „V rámci jednoho přikrmovacího zařízení je nutno předkládat pravidelně menší množství objemného a případně i jaderného krmiva na více místech tak, aby nedocházelo k nadměrné konzumaci jadrného krmiva nejsilnějšími jedinci z tlupy,“ uvedl Šilha a dodal, že se v praxi výborně osvědčily krmítka s dávkováním.

Práce myslivců se v zimním období nevztahuje pouze na krmení, ale také na sledování zdravotního stavu zvěře. „Při pochůzkách honitbou si myslivci všímají kondice zvěře, stavu osrstění a opeření. V případě zvýšených úhynů nebo výskytu příznaků onemocnění kontaktují veterinární správu,“ doplnil mluvčí myslivecké jednoty.

Jaro se nezadržitelně blíží a již koncem února se očekává přílet několika druhů stěhovavých ptáků, například skřivanů či špačci. Jakmile přijde obleva musí myslivci doplnit sůl do slanisek, neboť zvěř bude přecházet na zelenou stravu a sůl bude potřebovat více než jindy.