Bortel, který vypovídal u soudu včera, čelí obvinění ze zanedbání povinností týkajících se nedostatečné kontrolní činnosti v hospodaření školy. I když okresní soud vyřkl loni v polovině prosince ortel formou nepodmíněného trestu odnětí svobody na tři roky do věznice s dozorem nad bývalou hospodářkou základní školy Hanou Bradnovou z Janovic na Novojičínsku, která v průběhu nejméně deseti let ve škole zpronevěřila sumu přesahující dva a půl milionu korun, míru či podíl zavinění bývalého ředitele Bortla měl včera také pomoci objasnit soudem vyžádaný znalecký posudek týkající se účetnictví školy.

„Vnitřní směrnice, které si škola sama nastavila, byly v pořádku. Vedení školy je však nedostatečně plnilo,“ uvedl mimo jiné soudní znalec, který poukázal i na nesrovnalosti v účetních dokladech školy. „Došlo k porušení číselné řady na dokladech, někde chybí i podpis ředitele školy. Diametrální rozdíly jsou v ručním vedení pokladních knih, chybějí data, pořadová čísla, někde jsou zápisy pouze tužkou,“ doplnil znalec s tím, že ředitel školy nese zodpovědnost za účetní operace.

Obžalovaný Bortel se v celé kauze cítí nevinen. „Ani vědomě či nevědomě jsem své povinnosti neporušil. Z trestné činnosti bývalé hospodářky školy jsem neměl žádný finanční prospěch. Ve škole jsem uplatňoval stejné mechanismy jako můj předchůdce,“ sdělil Bortel, který v okradené škole působil od roku 1994.

Od roku 1998 až 2002 vedl školu jako ředitel. „Neměl jsem ve škole důvod nic měnit, protože hospodaření školy prošlo několika kontrolními mechanismy vždy s kladným hodnocením včetně nezávislého auditu. Kontroloval jsem věcnou správnost účetních dokladů hospodářky, které byly v pořádku. Nad činem odsouzené mohu vyslovit jen lítost, protože jsem jí důvěřoval a měl s ní dobrý pracovní vztah,“ doplnil Bortel.

K případu se včera u soudu poprvé vyjádřila i odsouzená Bradnová. „V otázce financí školy byla za ředitele Milana Bortla větší benevolence. Jeho předchůdce, Ivan Týle, byl opatrnější. Za pana Bortla se i více utrácelo. Například pan Týle měl služební telefon za dva tisíce korun, za obžalovaného byla faktura za telefon už devět tisíc. Inventarizace majetku nebyla ve škole nikdy dělána pořádně,“ vypověděla Bradnová. „Veškeré faktury šly přes převodní příkaz. Pokud by šel ředitel školy do úplných důsledků, zjistil by odvod peněz školy na soukromý účet či falešné doklady,“ dodala a zároveň poukázala na dobrou znalost účetnictví Bortla.