Zastavuji na návsi tohoto městyse a mé první kroky směřují, jako téměř všude, do centra. Na návsi projdu od úřadu městyse kolem nefunkčního pohostinství U stromu k funkční rekonstruované sokolovně.

Vracím se přes silnici, postojím u památníku obětem I. světové války. Z jednatřiceti jmen je deset příjmením Král. Tři z nich byli ze stejného čísla popisného. „Kruté,“ říkám si, když nechávám památník za sebou a zamířím ke kostelu svatého Jakuba staršího.

Spálov nabízí mnohé přírodní i historické zajímavosti.Spálov nabízí mnohé přírodní i historické zajímavosti.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Kolem něj pokračuji ke hřbitovu. Na sloupu vstupní brány mě upoutává letopočet 1884. Hřbitov je velmi pěkně upraven, i tady se na náhrobcích velmi často opakuje několik příjmení.

Od hřbitova se vracím ke kostelu a od něj procházím do zámecké zahrady. Část tvoří park s dnes již zarostlou nádrží, která v minulosti zjevně sloužila jako bazén s ostrůvkem uprostřed. Rázem se v myšlenkách ocitám někde v hluboké minulosti, vidím jiskřící se slunce na hladině a skotačící děti. Vedle parku je druhá část ve stylu francouzské zahrady. Kolem ní se dá dojít až k základní škole, bývalému zámku. Staré časy ještě připomíná erb zámeckého pána Carla Ferdinanda Schertze ze 17. století.

Obcházím školu a od zámeckých rybníků přecházím do Panské zahrady. Obrovský prostor je zařízený ke hrám a k sportování. Je tady mnoho dětských herních prvků, víceúčelové hřiště, běžecká dráha s doskočištěm i workoutové hřiště. A podle toho, co mi později prozradila starostka Ludmila Sucháčková, to ještě není vše. „Úžasné místo,“ napadá mě, a to ještě netuším, že když projdu zadní branou panské zahrady, ocitnu se u areálu fotbalového hřiště. Mají to tady ve Spálově všechno pěkně pohromadě.

Od hřiště pokračuji uličkou ke křižovatce, ještě se ale zastavuji u kamenného kříže. Vyrytý letopočet 1750 mě fascinuje. Vracím se okolo památníku věnovaného obětem selských bouří do centra, pohovořím se starostkou, prohlédnu si v přízemí úřadu svobodnou knihovnu a vyrážím na horní konec. Kolem místní pekárny a upravených domů a zahrad se dostávám až k malému jezírku, po chvilce zjišťuji, že jsem v přírodní rezervaci s názvem Královec.

Spálov nabízí mnohé přírodní i historické zajímavosti.Spálov nabízí mnohé přírodní i historické zajímavosti.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Zadní stranou se přesunuji k bytovkám, odtud zpět do centra. Nasedám do auta a mířím k dalším cílům. Prvním je Petrova skála. Byl jsem tady už letos v zimě, kdy počasí přálo tvorbě ledových krápníků v útrobách této jeskyně vytvořené těžbou břidlice. Zatímco v zimě tudy šlo doslova procesí, nyní stěží nacházím cestu. Podařilo se. Stojím zcela sám uprostřed lesa před hlubokou temnou dírou. Zvláštní, trochu tajemné. Vracím se na kopec a pokračuji k zpět k vesnici.

Zanedlouho stojím u Balerova větrného mlýnu. Vzrostlá kukuřice okolo a upravené okolí mlýna tady vytvářejí vskutku romantické místo.

Spálov nabízí mnohé přírodní i historické zajímavosti.Spálov nabízí mnohé přírodní i historické zajímavosti.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Výpravu na dolní konec obce začínám u školky s pěknou přírodní zahradou, pod níž je zdravotní středisko. Od něj se vydávám do uliček, které mě pokaždé vedou na kopec. Díky tomu mám části vesnice jako na dlani, vždy odjinud. Tou nejhornější cestou se vracím ke hřbitovu a kolem něj zahýbám doprava. Po několik stech metrech se dostávám k památnému stromu, který připomíná šestiprstou dlaň zoufale hledající pomoc. Nemohu se na něj vynadívat…Čas kvapí a mi ještě zbývají dvě místa, která chci vidět.

Pokračuji proto dále po úzké cestě, sjíždím z prudkého kopce a dostávám se k táboru Spálovský mlýn. Odtud už je jen kousek k poutnímu místu Panna Marie ve Skále, které je u řeky Odry. Kdykoliv tady přijedu, cítím obrovskou pokoru. Nejinak je tomu i dnes. Postojím před schodištěm se zapálenými svíčkami, napiji se z pramene, vedle nachytám několik kapek – slziček Panny Marie a potřu si jimi oči, které mě po celodenním pobytu na slunci začínají bolet.

Ještě bych měl navštívit Peklo - další jeskyni vzniklou těžbou břidlice. Ale je to z ruky a musím ještě udělat jeden rozhovor. Tak příště.Opouštím Spálov a v hlavě se mi promítá, co vše jsem v této ryze české vesnici na kopci viděl a zjistil. Je toho opravdu hodně a mnohé stojí za to.

Nejmenší větřák

Kdo navštíví Spálov, měl by zajít k Balerovu větrnému mlýnu. Jedná se o nejmenší a nejmladší větrný mlýn v České republice. U země má průměr 3,2 metru, u hlavy 2,47 metru, stěny mají výšku 3,8 metru. Zděný mlýn holandského typu si postavil v roce 1929 František Baler, zručný tesař a kameník. Mlýn pracoval do roku 1928, kdy jeho majitel vážně onemocněl. V roce 2007 byla provedena první část záchranných prací chátrajícího mlýna, rekonstrukce skončila v roce 2012.

Spálov nabízí mnohé přírodní i historické zajímavosti.Spálov nabízí mnohé přírodní i historické zajímavosti.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Památník obětem války

Netypický památník obětem II. světové války stojí ve Spálově u jednoho ze zámeckých rybníků nedaleko školy. Je zcela nový a loni mělo dojít k jeho slavnostnímu odhalení, které se ale neuskutečnilo kvůli protiepidemickým opatřením. Památník tvoří dva pilíře ve tvaru římské číslice 2 složené celkově z šesti dílů, což připomíná II. válku, která trvala šest let. Na vrcholu podstavce je velký kámen, který symbolicky znázorňuje tíhu onoho období. Na stěnách památníku jsou pak výroky známých osobností, například Alberta Einsteina, Josefa Beneše nebo Winstona Churchilla.

Spálov nabízí mnohé přírodní i historické zajímavosti.Spálov nabízí mnohé přírodní i historické zajímavosti.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Ve škole ve Spálově nezvoní na hodinu

Základní škola ve Spálově sídlí v budově bývalého zámku. Škola má devět ročníků, navštěvuje ji okolo 180 dětí ze Spálovska, Oderska a Hranicka – vedle klasických tříd jsou ve škole také montessori třídy. Záleží jen na rodičích, jaký pedagogický přístup je jim bližší a jaký typ vzdělávání pro své dítě zvolí.

„Měli jsme v minulosti velký úbytek dětí a vyvstala otázka, co dál. Někteří rodiče přišli s tím, že by se mohl zkusit nějaký alternativní způsob výuky. Pan ředitel Zdeněk Kotas jel do Kladna podívat se na výuku v montessori třídách, líbilo se mu to, a tak jsme to zkusili. Mělo to poměrně velkou odezvu – počet dětí se nám zvýšil násobně,“ uvedla pro Deník starostka Spálova Ludmila Sucháčková a dodala, že nyní, kvůli nárůstu dětí, bude městys přistavovat ke škole další čtyři třídy.

Součástí organizace je rovněž mateřská školka se samostatnou budovou a zahradou, školní jídelna a družina. V budově školy je také pobočka základní umělecké školy. Školáci mají k dispozici tělocvičnu, počítačovou a jazykovou učebnu i odborné pracovny, mohou také navštěvovat řadu zájmových kroužků nebo třeba moderní dětské hřiště a sportovní areál.Škola vydává svůj časopis, účastní se nejrůznějších soutěží a pořádá mnoho zajímavých akcí, ať už jsou to školní jarmarky, akademie, nebo vítání prvňáčků či loučení s deváťáky. Zajímavostí je, že ve škole se nezvoní na hodinu, což pomáhá budovat samostatnost a odpovědnost žáků.

Z historie Spálova

Spálov.Spálov.Zdroj: archiv městyseNejstarší písemná zmínka o Spálovu pochází ze zlomku notářské listiny, uložené ve Státní vědecké knihovně v Olomouci. Vznik  listiny se klade do druhé poloviny 14. století. První datovaná zpráva pochází z roku 1394, kdy uděluje moravský markrabě Prokop privilegia městu Potštátu, pod jehož panství Spálov původně patřil.

Prvním, jenž se na listinách dle Potštátu uvádí, je Záviš z Potštátu, který panství prodal kolem roku 1322 olomouckému biskupu Kondrádovi. Následným držitelem panství byl Boček z Kunštátu a Poděbrad. V roce 1408 prodal Boček z Kunštátu potštátské panství zbohatlému zemanu Tasovi z Prusinovic. Tímto přešlo panství na nový moravský rod, který je držel přes dvě stě let. 

Kup potštátského panství byl pro rod z Prusinovic tak významný, že se od té doby počal nazývat Podstatskými z Prusinovic. Majetkovými změnami vznikl samostatný spálovský statek držený příslušníky rodu Podstatských z Prusinovic. Mladota Podstatský sídlil na Spálově v letech 1535 až 1552. Po něm přešlo Spálovsko pod jeho dva syny Žibřida a Diviše.

Spálov nabízí mnohé přírodní i historické zajímavosti.Spálov nabízí mnohé přírodní i historické zajímavosti.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Ke konci roku 1609 převzal panství Bernard Podtstatský z Prusinovic, který v roce 1611 spálovský díl (Spálov s Luboměří) prodal Kristině z Rogendorfu a Mollenburku. Trhová smlouva z roku 1611, kdy bylo od Potštátu definitivně odtrženo Spálovsko, poprvé uvádí jeho majetkový rozsah: „ tvrz a ves Spálov s kostelním podacím, se dvorem poplužním, s ovčírnou, zahradami, se štěpnicemi, loukami, pivovarem, horami, lesy, s rybníky, s mlejnem, s pilou, s řekou Odrou, s řekou pstruhovou Něčín“. Kristina z Rogendorfu držela spálovské panství až do své smrti v červenci roku 1621.

Významným rodem, který získal spálovské panství zemským dekretem z roku 1669 a odkoupením věnných pohledávek Konstancie z Landavy, byl rod Schertzů. Schertzové byli velmi podnikaví, zavedli dolování stříbra, zefektivnili hospodaření. Karel Ferdinand Schertz přestavěl v roce 1695 tvrz na zámek, po jeho smrti nebylo hospodářství na panství v dobrém stavu.

V roce 1743 přešlo panství na Emanuela Kajetána Záviše svobodného pána z Osenic. Rod Závišů držel spálovské panství 140 let. Za působení Závišů prošel Spálov velkými změnami. Nejvýznamnější bylo povýšení obce na městys císařským rozhodnutím ze dne 25. září 1828 s právem dvou výročních trhů a následně doprovázené rozvojem řemesel (trhy se konaly na den sv. Jiří a na den sv. apoštolů Šimona a Judy).

Spálov nabízí mnohé přírodní i historické zajímavosti.Spálov nabízí mnohé přírodní i historické zajímavosti.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

V roce 1874 byla postavena nová škola, která vedla ke zvýšení úrovně školního vzdělání spálovských dětí. Posledním majitelem Spálova z rodu Závišů byl baron Mořic Záviš z Osenic, ten však z důvodu finančních nesnází prodal velkostatek hraběti Dubskému, který jej koupil jako věno pro dceru Marii Giselu, provdanou za Filipa hraběte Kinského. Ten však po dvou letech prodal statek Viktoru rytíři Bauerovi. Bauerové drželi spálovský statek do roku 1945, kdy jeho poslednímu vlastníku Dr. Moritzi Bauerovi-Chlumeckému byl tento majetek zkonfiskován nastupující komunistickou mocí.

Dnes žije ve Spálově 901 obyvatel.

Slavní rodáci

František Šustek (1914-1999), učitel, kulturní a osvětový pracovník, vlastivědný badatel, vynikající muzikant, redaktor vlastivědných zpravodajů Oderské hory

Antonín Brňák (1920-1979), archivář a kronikář, věnoval se historické vlastivědě a genealogii vesnických rodů na Spálovsku

Zdroj: www.spalov.cz

Zajímavost

Přírodní zajímavosti je Petrova skála. Tvoří ji jeskyně s půdorysem 8 x 9 metrů a výškou pěti metrů. Vlivem svisle orientovaných vrstev břidlice vytváří prosakující voda v jeskyni za příznivých mrazivých podmínek koncem zimy nádherná ledová seskupení krápníků všech druhů: stojatých stalagmitů, visících stalaktitů a spojených stalagnátů. Objevují se i tzv. ledové záclony a mnohé další útvary.

Spálov nabízí mnohé přírodní i historické zajímavosti.Spálov nabízí mnohé přírodní i historické zajímavosti.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Tip na výlet

Poutní místo Panny Marie ve Skále
2,4 kilometru severně od Spálova

Poutní místo se nachází v severní části území města Spálova v údolí řeky Odry. Není zde žádná svatyně, ba ani kaplička. Zato příroda obklopila toto tajuplné místo zvláštním mystickým půvabem. Chrámovou klenbu nahrazují košaté koruny buků a javorů, kněžiště vždy s bohatě ozdobeným oltářem tvoří skalní stěna s nehlubokou jeskyňkou, v níž stojí soška Bohorodičky, přístupná po krátkém kamenném schodišti. Vedle jeskyňky se nachází polokruhová terasa s kamennou podezdívkou a dřevěným zábradlím ke konání poutních bohoslužeb. Na terasu se vstupuje po pětistupňovém schodišti, na jehož pravé straně stojí kruhový podstavec s kamennou nádobou, do níž vtéká kovovou trubkou voda z jeskyně. Svažité prostranství zabezpečuje zděný kamenný břeh, přecházející v horní části do ochranné zídky, podél níž jsou rozmístěné lavičky.