Knihu vydal Spálov nákladem 300 kusů v ceně 178 tisíc korun. „Moc obcí publikace dnes nevydává, ale Spálov má své charakteristické nářečí, které se v současné době vytlačuje z běžné řeči mezi lidma. Hovoří jím většinou jen starší občané, mladí mluví hovorovou češtinou, a tak hrozí, že naše nářečí upadne v zapomnění,“ poukázala starostka Marie Flodrová. Přiznala se, že ona sama nářečí neumí. „Rozumět, rozumím, stejně jako další mladí lidé, ale mluvit neumím,“upřesnila.

Nápad vydat knihu se zrodil už před několika lety. „Pan Ondřej ji napsal ze sbírek našeho učitele Františka Šustka, sbírek lidového písmáka Rudolfa Míka a paní Mrázkové. Použil to, shrnul a dal do tiskové podoby.“

Podle autora byl prvopočátek publikace v roce 1990. „Tehdy místní nestor, František Šustek, zpracoval sbírku spálovského nářečí. Navrhnul jsem mu,aby to vydal,ale kvůli věku se toho bál. Já jsem se pustil do monografie o Spálovu a měl jsem tam i krátkou kapitolu o nářečí,“ vzpomínal Ondřej, který je povoláním strojař.

Materiálu o spálovské mluvě měl ale tehdy tolik, že se do knihy všechno nevešlo a bylo mu líto toho nevyužít. „Tak jsem tehdejšímu starostovi Klevarovi řekl, že toho je hodně. A on na to: napište to, vydáme to. Tak jsem se do toho pustil.“

Ondřej, který za týden oslaví šestasedmdesáté narozeniny, nezapíral, že místní nářečí před lety moc neuměl.„Kdyžse odtud odstěhujete, pomalu zapomenete. Jak jsem ale začal psát,tak jsem si zase vzpomínal na výslovnost. Ta paměť se mi tak obnovila,že jsem sám doma čubrněl,“prozradil na sebe.