Červenec a srpen bývají nejnáročnějším obdobím, které během roku zažívají pracovníci záchranné stanice v Bartošovicích. Během těchto dvou měsíců přijali celkem 358 živočichů, tedy asi osm zvířat denně.

Největší skupinu tvořili rorýsi obecní, v počtu 81, a poštolky obecné, kterých bylo přijato 59. „Tyto dva druhy tvoří více než jednu třetinu případů. V naprosté většině se jedná o nevzletná mláďata, která se z různých příčin dostanou mimo hnízdo. Pokud nejsou zraněná, je pravděpodobnost úspěšného vypuštění velmi vysoká,“ vysvětlil Jan Kašinský z bartošovické stanice. Také rorýsové mají ve stanici dobré zázemí. Jsou odchováváni ve skupinách přibližně stejně starých mláďat, a tak je jejich vypuštění takřka bezproblémové. „Mláďata poštolek přijímají sama potravu od věku přibližně tří týdnů a po přípravě v rozlétávací voliéře jsou ve věku deseti až patnácti týdnů připravena na vypuštění. Pokud jsou při příchodu do stanice ještě příliš malá, svěřujeme je některému ze tří pěstounských poštolčích párů,“ dodal Jan Kašinský s tím, že se jedná o trvale handicapované páry neschopné vypuštění, ochotné odchovávat i cizí mláďata. Díky tomu není třeba lidského zásahu do vývoje mláďat.

Stinnou stránkou léta bývají pro ptáky žně. „Důvod, proč právě v tomto období přijímáme výrazně větší počet popálených ptáků, je stav porostů na polích, přes které vedou linky vysokého napětí. Na sklizených polích se ptákům loví mnohem snadněji, ze sloupů velmi dobře vidí kořist na zemi i ve větší vzdálenosti, a pokud dojde k zásahu, je poraněný pták na sklizeném poli snadněji nalezen než ve vysokém a hustém obilí,“ konstatoval Kašinský. K úrazu přicházejí zejména středně velcí a velcí ptáci, kteří využívají sloupy elektrického vedení k odpočinku, například čápi a volavky a dravci sledující kořist. Pokud dojde k zasažení elektrickým proudem, bývá pták poraněn velmi vážně, často až smrtelně.