Co se v poslední době ve Skotnici děje?

I přes covid jsme hodně investovali. V minulém roce jsme pěkně opravili požární zbrojnici, na níž se dělaly venkovní fasáda a vnitřní úpravy. Realizovala se nová terasa a pergola v hostinci Studánka, rozšířilo se tam posezení. Letos jsme dokončili dva projekty, které byly podpořené dotací z Programu rozvoje venkova přes MAS Regionu Poodří. Jedním byla úprava veřejného prostranství v části Skotnice - jsou tam dětské herní prvky, altán, pódium. Dalším projektem bylo vybavení spolkové místnosti, což je bývalá společenská místnost požární zbrojnice, která bude využívaná jako dětská klubovna a bude sloužit i pro aktivity spolků, pro rodinné oslavy a společenské akce. Získali jsme dotaci z Moravskoslezského kraje na obnovu dětského hřiště a na rekonstrukci sociálního zařízení ve Skotnici na fotbalovém hřišti. Provedli jsme renovaci kříže v části Stikovec, opravy místních komunikací, dělal se pasport kanalizací, kamerové revize – průzkum šachet. Pěkným projektem dobrovolníků je projekt Houpačky ve Skotnici. Kvůli vládním nařízením nebylo moc komunitních akcí, počátkem července se ale uskutečnilo rodinné prázdninové odpoledne, na kterém se kromě obce podílely spolky. Spolek Skrojek dostal dotaci na příměstské tábory, ke konci srpna bude u Studánky ukončení prázdnin, v srpnu se také uskuteční akce Hlavolamy s panem Ledererem, sběratelem hlavolamů z Větřkovic, a 17. září bude sousedská slavnost v rámci aktivit Zažít obec jinak.

Z čeho máte radost?

Mám radost z přílivu mladých lidí do obce, z toho, že se jim tady dobře žije. Možná i proto, že Skotnice má dobrou dopravní obslužnost a dostupnost. Je to blízko do Nového Jičína, do Kopřivnice, Příbora, Frýdku-Místku, to určitě hraje roli při zájmu o bydlení. Je tady blízko průmyslová zóna v Mošnově. Zůstávají naši mladí a přicházejí i z větších měst. Láká je příroda, komunitní aktivity a infrastruktura pro rodiny a děti. Je tady hodně dětských hřišť, která jsou hodně navštěvovaná. Jsou tam také k dispozici krby s udírnou, nadstřešené pergoly a další vybavení. Těší mě rovněž, že jsou tady aktivní maminky, které mají svůj klub.

Chtěla byste ve Skotnici něco změnit?

Nejsem tady od toho, abych někoho nebo něco změnila. Něco bych možná přivítala, ale jinak se držím zásady, že všechno je tak, jak má být. Že všechno má svůj smysl a řád a i když se nám dějí nepříjemné věci, tak se z toho máme nějakým způsobem poučit. Myslím si, že to je tou současnou dobou, že lidé jsou více podráždění, i když si myslím, že jsme se jim snažili tu nejtěžší dobu covidu nějak zpozitivnit. Obec nakoupila respirátory, dětské respirátory, šily se tady roušky, asi jako všude jinde. Asi bych uvítala, aby se lidé zamysleli nad tím, co oni by mohli udělat pro svou obec. Ale je to tak, že ti, co jsou spokojeni, se neozvou, ozývají se ti, kterým se něco nelíbí. I to je v pořádku, kolikrát to člověka i posune. Ale někdy by bylo dobré, aby si někteří lidé uvědomili, co je reálné – třeba, že když se seče, že se někde začne a někde skončí, nebo když se vyhrnuje sníh, že není možné začít najednou na všech místech. Ale musím vyslovit pochvalu, že mnoho občanů si poseče a uklidí i před domem. Ale jsou někteří, kteří to berou tak, že to je obecní. Přitom si neuvědomují, že ta obec je jejich. Takže změnu myšlení bych přivítala.

Eva Pírková a její dvě kamarádky stojí za projektem Houpačky ve Skotnici.
Eva Pírková se inspirovala houpačkami na stromech. Vidět je můžete ve Skotnici

Která místa ve Skotnici máte ráda a která moc ne?

Určitě muzeum. Má to své kouzlo, je tam cítit kus vesnice a historie. A je tam také řada předmětů od lidí, kteří už mezi námi nejsou, a na které mám hezké vzpomínky. Mám také hodně ráda zdejší drobné sakrální stavby. Ale člověk na funkci jako jsem já, musí mít rád celou tu obec. Takže nemám místo, kam bych chodila nerada, nebo které by na mě negativně působilo.