Kdysi běžný pták obývající remízky, louky, meze a stráně. Vlivem průmyslového zemědělství, které zničilo malé polnosti, tvořící přirozený biotop koroptví polních, se však jejich stavy kriticky zmenšily. Dnes patří koroptve mezi chráněné druhy. Své zastánce mají i mezi myslivci, kteří přispívají k opětovnému navrácení těchto ptáků do české krajiny.

Tento týden se konala myslivecká schůze, složená ze zástupců jednotlivých honiteb, kterým předsedal Ivo Otáhal, předseda kulturně propagační komise Okresního mysliveckého spolku Nový Jičín. „Jednání se zúčastnil i zástupce krajského úřadu Kamil Peichl, který má na starost myslivost a mimo jiné taky stav koroptví. Navrhoval to, co my jsme původně uváděli do projektu, a sice, že by se honitby, které spolu souvisí, spojili do jedné,“ upřesnil cíl jednání Otáhal. Tím by se podle Otáhala zlepšila úroveň koordinace akcí mezi jednotlivými honitbami. Těmito akcemi se myslí například úprava krajiny tak, aby poskytovala vhodné prostředí pro život koroptví, stabilizace polních cest a mezí. „Další důležitá složka prací je také vytváření příhodných biopásem, to se nejlépe daří například v Tísku. Má to obrovský význam i pro jinou zvěř, nejen pro koroptve,“ dodal Otáhal.

V Novojičínském regionu zatím žádné chovné stanice koroptví polních nejsou. „V minulosti se na tom záchranném programu podílela stanice pro záchranu živočichů v Bartošovicích, tam to ale skončilo. Teď se koroptve pro vypouštění nakupují na jižní Moravě v Letonicích anebo v Hradci Králové,“ informoval předseda.

Současný stav koroptví hodnotí Otáhal spíše kladně. „V minulosti zbyly z koroptví populace doslova trosky, objevovaly se jen někde a byly to zejména malé skupinky, hejnka koroptví. Teď, když jsme dávali dohromady, jak vypadají stavy koroptví po minulé zimě v rámci okresu, napočítali jsme čtyřista padesát až pětset jedinců. Což je slibné v porovnání s tím, jak to vypadalo dříve,“ uzavřel Otáhal.

Celostátní projekt Čiřikání, nazván podle zvuku, který vydává koroptví kohoutek, se zaměřuje na záchranu a podporu místních populací koroptve polní. Základními prvky projektu jsou ekologická výchova, vzdělávání, osvěta, výzkum a praktická ochrana. Zájemci o ochranu koroptví se mohou zapojit do projektu i pomocí webových stránek.