Anna Geryková se narodila v Mořkově 8. března 1923 jako jedno ze čtyř dětí. Dětství neměla jednoduché. Po smrti maminky musely děti pomáhat v domácnosti i hospodářství. Po ukončení obecní školy ve dvanácti letech nastoupila do služby, později pracovala v novojičínském Tonaku, následně v Tatře v Kopřivnici.
„Dokázala si našetřit na dům a s pomocí blízkých jej dokonce i postavit. Protože neměla vlastní děti, s láskou podporovala své neteře a synovce,“ připomněl Jiří Navrátil, jenž je v Mořkově ve funkci místostarosty obce.

Když bylo Anně Gerykové bezmála osmdesát let, rozhodla se prodat svůj dům a přestěhovat se do Domova Duha v Novém Jičíně, ve kterém pobývá od 15. srpna 2001. V domově ji pravidelně navštěvuje její synovec Jan Geryk. Přestože paní Anna pochází ze čtyř dětí, má dnes z blízké rodiny právě už jen jednoho synovce.
„Paní Aničce přeji spoustu radosti a co nejpevnější zdraví. Její životní příběh je důkazem její síly a odhodlání. Jako malé dívce jí umřela maminka, a tak pomáhala v domácnosti i v hospodářství. Jak sama říká, až bydlení v Domově Duha jí přineslo klid a pohodu, což mě velmi těší. Novojičínský domov je krajská příspěvková organizace, je skvělé, že si zdejší život klienti pochvalují,“ dodal Jiří Navrátil.

Paní Anna Geryková byla celý život velmi společenská, milovala zájezdy, na které jezdila s kolegy z práce nebo se spoluobčany z Mořkova, těšila ji práce kolem domu, ráda pracovala na zahradě. V současné době jí trápí především potíže s nohama. Proto tráví po většinu dne v polohovacím křesle.
Podle personálu Domova Duha si ráda povídá, je stále plná energie a zájmu o okolní dění, ráda se zúčastňuje společných aktivit v domově, zejména kavárniček, společného tvoření a menších výletů. Říká, že možná jí osud nadělil tolik let jako náhradu za ztracené dětství. Sté narozeniny oslavila se zaměstnanci Domova Duha i ostatními uživateli.