Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Štramberk - Veřovice. Po trati jezdí vlaky již 120 let

Dnes je to přesně 120 let, kdy zahájila pravidelný provoz železnice mezi Štramberkem a Veřovicemi. V provozu, i přes komplikace zejména během II. světové války, zůstala do dnešní doby.

25.7.2016
SDÍLEJ:

Motorový vůz M 131.0115 ve stanici Štramberk před jízdou do Veřovic, 1967. Foto: Železniční muzeum moravskoslezské

Wilhelm a Karl. Taková jména nesly první dvě parní lokomotivy, které za sebou táhly vagony s cestujícími 25. července 1896 mezi vlakovým nádražím Štramberk a Veřovicemi. První myšlenka tyto obce propojit se zrodila o osm let dříve.

„Když byla v roce 1888 dána do provozu železniční trať z Kojetína do Bílska (dnešní Bielsko-Biala v Polsku), vedoucí přes Veřovice, přimělo to bratry Gutmanny k myšlence tuto trať propojit se svou dráhou. Ti již v té době vlastnili místní dráhu ze Studénky do Štramberku, otevřenou 19. prosince 1881," prozradil kurátor muzea železnice v Ostravě Pavel Sládek.

Původním záměrem bylo napojit stavbu na hlavní trať v Mořkově, ale to by si vyžádalo řetězec dalších nutných investic (nové nádraží, další zaměstnanci atd.), a tak nakonec bratři od něho upustili. Až v roce 1895 projevila snahu o stavbu firma Lindheim z Vídně, která mimo jiné obchodovala s vápencem.

Parní lokomotiva s vozy na vlečce k lomům na Kotouči, 1981.

„Ale ta již trať projektovala ve směru na Veřovice, i když se značným stoupáním v jejím závěru. Koncesi č. 149 ř. z. tato společnost získala 2. září 1895. Hotová trať veřejné dopravě byla předána 16. července 1896, a do pravidelného provozu byla celá dána 25. července 1896. Od tohoto dne samotnou dráhu i provozovala, po vzniku akciové společnosti v roce 1898 dostala název Místní dráha Štramberk Veřovice," pokračuje kurátor s tím, že trať byla vyměřena údolím obchodní cesty vedoucí ze Štramberku do Rožnova pod Radhoštěm okolo Pekel a Hyklovým kopcem, kde se stáčela k říčce Jičínce, odkud měla dále pokračovat k veřovické stanici.

Jenže zde nastaly komplikace s pozemky a trať musela dosáhnout nádraží hlubokým zářezem z druhé strany, než se původně počítalo. Nedošlo tak k přímému napojení na hlavní trať a muselo se vystavět další kolejiště.

Veřovické nádraží tak dostalo další nástupiště, mělo kolej hlavní, objízdnou a dvě k odstavení vozů. „Naproti staniční budovy byl vystavěný dvojitý strážní domek s obytnou částí pro zaměstnance, kteří ve službě obsluhovali výhybky a závory přes příjezdovou cestu do stanice," vrátil se do roku 1896 Pavel Sládek.

LOKOMOTIVY Z LINCE

Změny nastaly v té době také ve Štramberku, kde byla vystavěna nová jednopatrová přijímací budova naproti původní, patřící místní dráze ze Studénky do Štramberku s nástupištěm, čekárnou a skladištěm včetně nakládací rampy, skládky uhlí a rozšířeným kolejištěm.

Rovněž měla tato dráha svou vlastní výtopnu pro údržbu lokomotiv s vodním zařízením pro jejich napájení vodou a obytnými místnostmi pro personál.

Jak bylo již zmíněno, k zajištění provozu společnost koupila dvě výkonné parní lokomotivy u firmy Krauss v Linci. Vozy pak vyrobila Kopřivnická vozovka a konkrétně se jednalo o dva vozy osobní pro II. a III. třídu, jeden služební s poštovním oddílem a deset nákladních. Dráha kromě přepravy osob byla totiž využívaná i k přepravě vápence do třineckých železáren.

„Od 1. ledna 1903 provoz převzala Severní dráha císaře Ferdinanda a o rok později byla přeprava vápence ukončena. V roce 1906 provoz na trati přešel na Rakouské státní dráhy a po roku 1918 jej převzaly ČSD. Později byla otevřena i zastávka v obci Ženklava. Celá trať má délku 6,677 km, a výškový rozdíl činí 106 metrů," vyjmenovává fakta o dráze kurátor ostravského muzea.

Velký zlom nastal v říjnu 1938, kdy naše hranice obsadilo Německo a část obce Veřovice připadla od pásma záboru a provoz na trati byl přerušen. Veřovice se staly pohraniční obcí tehdejšího Československa, a Ženklava i Štramberk připadly Německu.

TŘI ROKY VLAKY NEJEZDILY

Charakteristický zvuk parní lokomotivy pod štramberským kotoučem zazněl až 1. června 1941, kdy vlak začal vozit dělníky do kopřivnické Tatry, kde Německo začalo s válečnou výrobou pro svou armádu.

„Na mimořádné valné hromadě byl později schválen odkup této dráhy, a v roce 1942 zřízena nová Železniční akciová společnost Studénka Štramberk Veřovice se sídlem ve Studénce. Dopravní a komerční záležitosti se přestěhovaly z původního nádraží místní dráhy Studénka Štramberk do nových prostor nádraží ve Štramberku, a stanice dostala i moderní zabezpečovací zařízení. Dřevěná čekárna u nové výpravní budovy byla přestavěna na zděnou, a k ní přemístěno i kryté nástupiště z původního nádraží. Obě kdysi samostatné dráhy byly poté kolejově propojeny nejen mezi sebou, ale i s vlečkou k lomům na Kotouči, čímž vznikl tzv. triangl, sloužící v omezené míře podnes," dodal závěrem Pavel Sedlák.

Po osvobození naší vlasti v roce 1945 byla dráha dána pod Národní správu, a jejím správcem se stal 26. července 1945 ing. Jan Polášek z Vítkovických železáren, a prvním ředitelem se stal František Šerek, bývalý přednosta stanice Kopřivnice. Celá Studénsko štrambersko veřovická dráha byla jako majetek Vítkovických železáren zestátněna k 1. lednu v roce 1951.

Dnes jezdí vlaky mezi nejmenším novojičínským městem Štramberkem a Veřovicemi několikrát denně a šestikilometrovou trasu zvládne vlak urazit za třináct minut.

Autor: Adam Knesl

25.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Hokejisté HC Tatry Kopřivnice darovali krev v krevním centru v Ostravě-Porubě.
18

Hokejisté kopřivnické Tatry pomohli dobré věci

PATRIK FULNEK přispěl k výhře nad pražskou Duklou, ve které působil jednu sezonu, sedmi góly.

Evropské poháry? Postupně za tím půjdeme

Ve vlaku hořelo. Okolnosti vyšetřuje policie

Policisté vyšetřují okolnosti požáru, který vypukl na toaletě železničního vozu vlakového spoje R 820 směřujícího z Bohumína do Brna. Stálo se tak 1. října kolem jedenadvacáté hodiny.

Dvojitý úspěch novojičínských basketbalistů: výhra v soutěži a postup v poháru

Basketbalisté Nového Jičína se nejprve v neděli dočkali druhého vítězství v nové sezoně 1. ligy, sk. Východ, když v domácím prostředí zdolali rezervu Opavy 79:68 a ve středu pak uspěli i ve 3. kole českého poháru, když z palubovky druholigové Holice přivezli postup po vítězství 75:65.

Ďáblové nenechali rozjet Tatru a ovládli i druhé derby

Druhé derby v sezoně mezi druholigovými hokejisty Kopřivnice a Nového Jičína, které shlédlo devět stovek diváků, nabídlo drama až do závěrečné sirény, tři větší tresty, ale na konci pak znovu novojičínskou radost. Hostující Ďáblové totiž stopli Tatru i podruhé v sezoně a díky pátému vítězství v řadě si drží výtečné 3. místo.

Výstava ve Frenštátě připomíná svatební dny

/FOTOGALERIE/ Svatební den je jistě možno považovat za jeden z nejhezčích v životě. Tento slavnostní okamžik připomíná výstava v Klubu důchodců ve Frenštátě pod Radhoštěm.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení