„Je to taková průměrná účast,“ poukázal předseda místní organizace českého svazu chovatelů Jan Hudec stím, že vystavovatelé dorazili nejen zNovojičínska, ale zcelého severomoravského regionu. Za raritu expozice označil saténového králíka, který byl ve Studénce kvidění teprve podruhé. „Saténový se mu říká proto, že se leskne. Je to taková lahůdka pro pár fajnšmekrů, kteří se tím baví,“ prozradil Hudec.

Při vyhodnocení jednotlivých zvířat dosáhli dobrých výsledků hlavně chovatelé zokresu. byl mezi nimi i sedmasedmdesátiletý Drahomír Glogar ze Studénky, který už třicet let chová králíky vídeňské modrooké. „Začal jsem chovat králíky vsedmi letech, to bylo ve třicátém sedmém roce. Tehdy to byli takoví, co se chovali na vesnici na maso, no a pak po třiceti letech jsem přešel na vídeňáky,“ vzpomínal chovatel, který je i aktivním členem Klubu vídeňských králíků vzemi. „Klub čítá asi sto dvacet členů, vídeňáky ale chovají i neregistrovaní chovatelé,“ upozornil.

On sám jich má asi čtyřicet. „Ztoho čtyři samice a dva samce do chovu. Ty musím vybírat selekcí, prostě hledám kvalitní kusy na výstavách,“ poznamenal Glogar stím, že nejprve choval vídeňáky bílé a na modrooké přešel až po čase. „U modrých asi už zůstanu, nebudu je měnit,“ slíbil důchodce sám sobě a dodal, že jednu zvláštnost vídeňký králík má. „Nesmí vidět slunko, jinak zrezaví jak liška a barva se spraví jedině přelínáním. Už se mi to stalo, měl jsem to jako lišku,“ přiznal súsměvem Glogar.