Letošní Juniáles, slavnost studentů novojičínského gymnázia, měl trochu slavnostní nádech. Krátce po jeho zahájení ve Středisku volného času Fokus v Novém Jičíně se na pódiu objevil profesor gymnázia Přemysl Kramoliš a uvedl, že studenti školy dosáhli v letošním ročníku finále celostátní přehlídky Středoškolské odborné činnosti historického úspěchu. „Tři, dnes již bývalí čtvrťáci – Jan Bobek, Vendula Rašková a Tereza Fusková – se v oboru biologie umístili sedmém místě,“ oznámil Kramoliš, a poté, co předal úspěšným studentům ocenění školy, přizval na pódium Jakuba Novosada, který společně s Radkou Meisslovou vytvořili vítěznou práci. „Je to prvně v dějinách novojičínského gymnázia, kdy jeho zástupci v této celostátní přehlídce zvítězili,“ poznamenal Kramoliš.

„Starám se o SOČ na této škole přibližně šestadvacet let, a takový úspěch jsem tu ještě nikdy nezaznamenal,“ dodal Kramoliš.

Práce trvaly tři roky

Krátce po ocenění školou studenti blíže popsali svá díla. „Naše práce se zabývala určitými procesy v DNA, které mohou vést ke vzniku karcinomu prostaty. Vypracovávali jsme ji tři roky ve zdejším centru laboratoří molekulární biologie. Na středoškolskou úroveň to bylo docela náročné, ale dalo se to zvládnout. Člověk to dělá ve volném čase a věnuje se tomu hodně. Na druhé straně mu to dá nesmírné zkušenosti a dostane se k lidem, se kterými jinak nemá šanci pracovat,“ přiblížil cestu za vítězstvím Jakub Novosad.

Do centra docházeli již rok před tím, než začali práci tvořit. „Danou problematikou jsme se zabývali teoreticky a zjistili jsme, že v tom centru se zabývají stejným problémem, ale ten výzkum je na mnoho let. Takže my jsme to v trochu menším měřítku stihli trochu dříve,“ poznamenal Novosad.

Paradoxní bylo, že celostátní vítězové v okresním kole skončili druzí, za právě sedmým týmem celostátního finále. Tři jeho členové se zabývali výskytem Gilbertova syndromu v populaci.

„Byl tam nějaký genetický rozbor, takže jsme využívali molekulární genetické diagnostické metody, což už je vlastně vysokoškolská záležitost. Samo o sobě je to banální onemocnění, které se může projevovat jako žloutenka. Není ale nijak životu nebezpečné. Jeho odlišení od žloutenky pomůže v tom, že pacient nemusí chodit na náročná vyšetření a nemusí utrácet za další, kde mu zjistí, že mu vlastně nic závažného není. Má to asi patnáct procent populace,“ vysvětlil podstatu jejich tříleté týmové práce Jan Bobek.

Praktické využití

Kramoliš si úspěchu bývalých studentů novojičínského gymnázia nesmírně považuje. „Stalo se, že jsme měli v celostátní soutěži i tři práce, ale letošek je skutečně největším úspěchem,“ zopakoval a dodal, že obě práce byly skvostné a studenti, kteří je vypracovali, jsou na vysoké úrovni po odborné stránce i po stránce společenského vystupování.

„Nesmím ale zapomenout na pana Arpáda Bódaye, vedoucího výzkumu onkogenetiky při Komplexním onkologickém centru v Novém Jičíně, který jako odborný poradce a konzultant nesmírně pomáhal, a byl velmi obětavý. Bez jeho zasvěcených rad by asi takový úspěch nemohl být,“ upozornil Kramoliš.

„Ta vítězná práce je součástí širšího vědeckého výzkumu a dá se říci, že obě tyto práce již mají vědecké využití. O práci týkající se Gilbertova syndromu již teď projevila odborná veřejnost zájem. Dostávám telefonáty různých lékařů, kteří si chtějí práci, samozřejmě se svolením autorů, prostudovat,“ uzavřel Kramoliš.