Tak to chodí u většiny z nás. Ne však u novojičínské rodačky Evy Krutílkové. Ta se vrhla na cestu přímé pomoci a její kroky vedly vskutku daleko – z olomoucké univerzity až do druhého největšího slamu v Africe, Kibery.

První cesta

Eva Krutílková se narodila v Novém Jičíně a nyní studuje v Olomouci obor Mezinárodní rozvojová studia. Už při studiu na Caritas – Vyšší odborné škole sociální vyjela na několik měsíců do Arménie. To byla její první cesta jako dobrovolnice v zemi třetího světa a od té doby se Eva věnuje problematice rozvoje.

„Chcete-li ale pomáhat, nejde dělat vaši práci jen tak od stolu, je třeba znát prostředí těch nejchudších, jejich problémy, jejich starosti a jen tak, společně s nimi můžete najít nějaké řešení pomoci.“ dodává Eva.

A právě proto před časem zamířila do Keni pracovat na půl roku jako dobrovolnice na rozvojových projektech. „Záměrně jsem si vybrala práci ve slamu, což jsou části měst, něco jako naše ghetta. Já jsem nejvíce působila v Kibeře, což je druhý největší slam v Africe,“ svěřuje se Eva.

Asi není možno popisovat lidem, kteří tato místa nikdy nenavštívili, jaké pocity má návštěvník přijíždějící z relativně vyspělé evropské země do těchto míst. Ale Eva není typ, který by se předem vzdával.

„Vyučovala jsem HIV pozitivní ženy o finanční gramotnosti. Tyto ženy začaly pomocí malých půjček nějak podnikat, třeba jako švadleny, prodejci zeleniny na ulici, začaly vyrábět mýdla a parfémy, otevřely si kadeřnictví aj. Díky tomu si tak byly schopny vydělávat na živobytí a starat se o své děti, opustil-li je manžel nebo sám zemřel na AIDS.

Ale aby byly úspěšné ve svém podnikání, potřebují se něčemu naučit, jak si vůbec spočítat náklady, výdaje, jak si to všechno přehledně psát, jak si vypočítat zisk, jak určit cenu atd. To byla moje náplň práce. Mnohé z nich třeba nikdy nechodily do školy. Ale přesto byly výborné obchodnice,“ vysvětluje studentka, které se toto téma stalo dokonce předmětem diplomové práce na vysoké škole.

Evu Krutílkovou budete mít možnost slyšet osobně v pondělí 28. března na přednášce v opavském klubu Třináctka. „Každopádně, dost jsem toho ve slamu zažila a ráda bych lidem přiblížila, jak se žije těm nejchudším někde jinde,“ uzavírá a zve na zmíněnou besedu sama usměvavá Eva.