Hodně. Kromě pohotovostní ambulance s nepřetržitým provozem také infekční ambulanci, poradnu pro cestovní a tropickou medicínu, lůžkovou část dokonce včetně JIP a izolační pokoj pro pacienty s nebezpečnou infekcí, vybavený účinným filtroventilačním zařízením. Ten má pouze několik nemocnic v republice.

Jen kvůli klíšťatům prošlo letos oddělením 24 pacientů s klíšťovou encefalitidou a v současné době je na oddělení sedm obětí klíšťat, převážně seniorů z různých částí severní Moravy a Slezska. Stav některých není dobrý.

Léčí se zde i muž ze Žulové, kterého kousl bernardýn, či žena, která si z Afriky přivezla motolici.

Kouslo ho klíště. Doufá, že neochrne

Když na svém těle našel nedávno tři klíšťata, vlastnoručně je vytáhl. Po týdnu dostal teploty, které mu po několika dnech klesly. Pak odjel na plánovanou dovolenou do Chorvatska. Příjemný pobyt trval pouze čtyři dny. Koncem týdne znovu udeřily horečky s bolestí hlavy.

Postižený muž byl v takovém stavu, že na zpáteční cestě domů už sám nedokázal řídit auto. Vyšetření v nemocnici potvrdilo zánět mozkových blan, se kterým teď bojuje na JIP infekčního oddělení Slezské nemocnice.

„Přišel pozdě a celý průběh nemoci mohla zhoršit zátěž z cesty a pobytu u moře. Zatím naštěstí nic nenasvědčuje tomu, že by mohl ochrnout,“ říká primář Petr Kümpel. Připomíná, že v inkubační době klíšťové encefalitidy by lidé neměli mít větší fyzickou zátěž. Letos oddělením prošlo už 24 pacientů s klíšťovou encefalitidou a v současné době je na oddělení sedm obětí klíšťat, převážně seniorů z různých částí severní Moravy a Slezska. Stav některých není příznivý.

„Klíšťová encefalitida je nemoc postihující mozek a očkování proti ní je víc než rozumný nápad. I po včasném přeléčení mohou zůstat poruchy paměti a koncentrace, bolesti hlavy i omezení hybnosti,“ konstatuje primář Kümpel. Upozorňuje, že téměř polovina pacientů s klíšťovou encefalitidou vůbec neví, že na těle nějaké přisáté klíště měli a že bylo nakažené. To se totiž po napití může pustit a zmizí jim ze života.

Ne už následky, ty začínají často nenápadně, v případě klíšťové encefalitidy nejpozději do osmadvaceti dnů, v podobě úvodních „chřipkových“ potíží. Kromě encefalitidy přenáší klíšťata v našich podmínkách ještě borreliózu, tularemii a ehrlichiózu. Pokud si někdo vytažené klíště chce nechat zkontrolovat, může je poslat do některé soukromé laboratoře, ale praktický význam vyšetření je malý.

„Na toho psa se rozhodně nezlobím,“ říká pokousaný muž

Když vychovatel ze Žulové Roman Mařík plánoval dvoudenní výlet s pěti svěřenci do Jeseníků, ani ho nenapadlo, co se může stát. S kolegyní a dětmi dorazili předminulé úterý k chatě Pod Špičákem, postavili stany a začali opékat uzeniny. K chatě v tu dobu přišla jiná skupinka turistů, provázená mohutným bernardýnem.

„Říkali, že jejich není, prý se k nim cestou přidal. Odešli a pes zůstal s námi. Choval se přátelsky, a o to větší bylo mé překvapení, když jsem kolem něj procházel a on na mě náhle zaútočil. Kousl mě do předloktí,“ vzpomíná třicetiletý muž na opavském infekčním oddělení. Jeho vystrašená kolegyně zavolala mobilem policii v Jeseníku, ale policista slogan „Pomáhat a chránit“ zřejmě až tak doslova nebral.

Sdělil jí, že on s tím nemůže nic dělat a nemůže k nim poslat ani odchytovou službu, protože prý patří pod městskou policii a nešla by zaplatit. „Řekl, že se máme pokusit psa zahnat klackem a vodou, což je v případě sedmdesátikilového problematického zvířete rada k nezaplacení,“ kroutí Roman Mařík ještě dnes hlavou.

Dobrou vůli projevili až policisté z Javorníku, kteří přijeli na místo a snažili se psa nalákat do služebního vozu. Bernardýn s nimi sice vlídně, ale kategoricky odmítl cestovat, a tak odjeli s nepořízenou. „Všechno skončilo tím, že jsme odešli my a pes tam zůstal. To mi pořád dělá trochu starost, protože se turistickou oblastí, kde se nachází i dětský tábor, dál pohybuje nevypočitatelný pes. Nikdo se k němu nehlásí, ale není to žádný hubený urousaný tulák. Naopak. Je to čistý, dobře udržovaný i živený pes. Možná přišel z Polska,“ uvažuje pokousaný muž.

Na zvíře, které mu připravilo nepříjemné chvíle, se však nezlobí. „Odmala jsem vyrůstal se psy a mám je pořád. Agresivní byl jen na mě, kolegyně ani dětí si nevšímal. Nějaký důvod v tom musel být, kdoví, co se mu v té velké hlavě honilo,“ smířlivě dodává Roman Mařík. Kousnutí psem bez dokladu o jeho očkování však pro postiženého znamená vždycky malér s pobytem v nemocnici. Do konce minulého týdne byl na infekčním oddělení Slezské nemocnice hospitalizován a dostal úvodní část ze série preventivních vakcín. Pro zbytek bude dojíždět už ambulantně.

Naštěstí pro něj už delší dobu nejde o bolestivé injekce do břicha, ale jen běžné do ramene. „Tato léčba je sekundární prevencí, která případné nemoci zabrání propuknout. Pokud by pacient byl skutečně pokousaný vzteklým zvířetem a přišel by pozdě, neměl by šanci. Vzteklina je stoprocentně smrtelná nemoc,“ říká primář Kümpel.

V naší republice se díky intenzivní vakcinaci už řadu let v podstatě nevyskytuje. Výjimkou je příhraniční oblast s Polskem, kde dosud nebyla vymýcená, a tamní nakažená zvířata hranici nerespektují.

Žena si z Afriky přivezla motolici

Kořistí bacilů a virů se stávají i turisté v zahraničí. Domorodci jsou proti nim imunní, ale turisté jim podléhají. Nejčastějším problémem bývá průjem. „V lékárnách jsou běžně dostupné rehydratační roztoky a přibalit je do kufru se může vyplatit. Jejich dostupnost v cizích zemích bývá různá,“ upozorňuje primář Kümpel cestovatele.

Zrovna teď je na oddělení hospitalizována žena, která přijela z Jižní Afriky. Přivezla si nebezpečného parazita „motolici“, který těžce poškozuje játra. „Prevencí útoku je nechodit v tropech do sladké vody,“ radí primář. Pro každou oblast je k dispozici seznam doporučených očkování. Proti jakým chorobám?

Afrika – na severu je kromě průjmů, žloutenky A nebo amebózy z potravin a vody relativně bezpečno. V subtropech přenáší malárii a další nebezpečné exotické choroby hmyz.

Asie – ve východní části mohou turisté dostat horečku Dengue a japonskou encefalitidu, v Mongolsku a v Číně jsou též ohniska moru. Ve východní části je rozšířená horečka alitida, jihovýchodní část ohrožuje návštěvníky malárií, HIV i japonskou encefalitidou. Ve Vietnamu je to dokonce úplavice, cholera, amebóza, bilharzióza, žloutenky nebo vzteklina a místy i mor. Ve střední části je rozšířená malárie, japonská encefalitida, leishmanióza, žloutenky, cholera a tyfus, jihozápadní Asie je zdravotně poměrně bezpečná.

Amerika – nebezpečí představuje hlavně střed a jih světadílu. Ve střední části je častý výskyt amebózy a vztekliny, bývá tam nebezpečí malárie, tyfu nebo cholery. V Jižní Americe je rozšířená malárie, žlutá zimnice, amebóza, žloutenky, cholera, dengue, leishmanióza.

Pozor při mlsání ledních plodů
Milovníky čerstvých borůvek ohrožuje tasemnice liščí. Jsou v liščím trusu, který se může zachytit hlavně na borůvkách a s nimi se dostanou do lidského organismu. Skončí v okolí jater, kde se rozmnožují a působí na bázi rakoviny.

„Tasemnice liščí je skutečně nebezpečné onemocnění a postižení jater je neodvratné,“ potvrzuje primář Kümpel.
S bakterií E.coli není radno žertovat
Strašákem letošního jara byla bakterie E.coli, která v zahraničí zabila už dvě desítky lidí. K nám její drastická verze naštěstí zatím nedorazila, ale bezstarostný optimismus namístě není. Už proto, že viníka se dosud jednoznačně určit nepodařilo. Může jím být prakticky jakékoliv syrové jídlo nebo voda, do které se nebezpečná bakterie E.coli dostala.

„První příznaky se projevují krvavým průjmem, křečemi a nevolností. Návštěva lékaře bývá v takovém případě nejlepším řešením,“ upozorňuje primář.
Máte průjem? Pijte, pijte
V mírnější formě zažil toto onemocnění snad každý. Jeho hrozivá podoba však dokáže trvale poškodit ledviny až k dialýze, perforuje střeva a vyvolává další zdraví i životu nebezpečné problémy. Průjmy odvodňují organismus, který ztrácí minerály, a proto je nezbytně nutné nasadit zvýšený pitný režim.

„Taková dehydratace může skončit trvalým poškozením ledvin a napojením na dialýzu. Některé případy mohou mít těžký a komplikovaný průběh a vyskytly se i případy úmrtí,“ říká primář. Proti minulým rokům přichází letos na opavské oddělení také víc lidí postižených salmonelou. Jediná možná obrana proti průjmovým nemocem je důsledná hygiena, omývání ovoce a zeleniny před jídlem a dokonalá tepelná úprava jídla.
Tetanus se na oddělení zatím nevyskytl
Když najdou bakterie Clostridium tetani své hostitele, bývá zle. Nejčastější formou onemocnění je generalizovaný tetanus, provázený křečemi celého těla. Pacient těžce polyká a postupně jsou postiženy jeho mimické svaly. Pro křeče hlasivek nemůže mluvit, má ztuhlý krk a často též břišní svaly. Nemoc pak napadá i svaly kolem páteře a přechází na tělo a končetiny.

Další formou je místní tetanus, vyvolávající křeče jen v oblasti místa infekce, a jinou, velmi vzácnou formou je hlavový tetanus, postihující především nervy na hlavě. „Dříve bylo u nás očkování proti tetanu prováděno vždy po deseti letech, ale v současnosti byla délka mezi jednotlivými vakcínami prodloužena na patnáct let,“ říká praktický lékař Oldřich Víteček.
Na parazity čistotou
Nositeli škrkavek bývají zvířata, ale nakazit se může i člověk, který s nimi běžně do styku nepřichází. Nejohroženější bývají děti při hrách na otevřených pískovištích, která obsahují zvířecí trus. Vajíčka škrkavek zhruba do osmi dnů na vzduchu dozrají a stávají se infekčními larvami. Ty působí v játrech zažívací potíže, v plicích kašel a v oku poruchy vidění.

„Při postižení těhotné ženy může tato nákaza vést k postižení plodu,“ varuje primář Kümpel.