TÉMA: Kouslo vás klíště či pes? Jste v ohrožení

Hodně. Kromě pohotovostní ambulance s nepřetržitým provozem také infekční ambulanci, poradnu pro cestovní a tropickou medicínu, lůžkovou část dokonce včetně JIP a izolační pokoj pro pacienty s nebezpečnou infekcí, vybavený účinným filtroventilačním zařízením. Ten má pouze několik nemocnic v republice.

Jen kvůli klíšťatům prošlo letos oddělením 24 pacientů s klíšťovou encefalitidou a v současné době je na oddělení sedm obětí klíšťat, převážně seniorů z různých částí severní Moravy a Slezska. Stav některých není dobrý.

Léčí se zde i muž ze Žulové, kterého kousl bernardýn, či žena, která si z Afriky přivezla motolici.

Kouslo ho klíště. Doufá, že neochrne

Když na svém těle našel nedávno tři klíšťata, vlastnoručně je vytáhl. Po týdnu dostal teploty, které mu po několika dnech klesly. Pak odjel na plánovanou dovolenou do Chorvatska. Příjemný pobyt trval pouze čtyři dny. Koncem týdne znovu udeřily horečky s bolestí hlavy.

Postižený muž byl v takovém stavu, že na zpáteční cestě domů už sám nedokázal řídit auto. Vyšetření v nemocnici potvrdilo zánět mozkových blan, se kterým teď bojuje na JIP infekčního oddělení Slezské nemocnice.

„Přišel pozdě a celý průběh nemoci mohla zhoršit zátěž z cesty a pobytu u moře. Zatím naštěstí nic nenasvědčuje tomu, že by mohl ochrnout,“ říká primář Petr Kümpel. Připomíná, že v inkubační době klíšťové encefalitidy by lidé neměli mít větší fyzickou zátěž. Letos oddělením prošlo už 24 pacientů s klíšťovou encefalitidou a v současné době je na oddělení sedm obětí klíšťat, převážně seniorů z různých částí severní Moravy a Slezska. Stav některých není příznivý.

„Klíšťová encefalitida je nemoc postihující mozek a očkování proti ní je víc než rozumný nápad. I po včasném přeléčení mohou zůstat poruchy paměti a koncentrace, bolesti hlavy i omezení hybnosti,“ konstatuje primář Kümpel. Upozorňuje, že téměř polovina pacientů s klíšťovou encefalitidou vůbec neví, že na těle nějaké přisáté klíště měli a že bylo nakažené. To se totiž po napití může pustit a zmizí jim ze života.

Ne už následky, ty začínají často nenápadně, v případě klíšťové encefalitidy nejpozději do osmadvaceti dnů, v podobě úvodních „chřipkových“ potíží. Kromě encefalitidy přenáší klíšťata v našich podmínkách ještě borreliózu, tularemii a ehrlichiózu. Pokud si někdo vytažené klíště chce nechat zkontrolovat, může je poslat do některé soukromé laboratoře, ale praktický význam vyšetření je malý.

„Na toho psa se rozhodně nezlobím,“ říká pokousaný muž

Když vychovatel ze Žulové Roman Mařík plánoval dvoudenní výlet s pěti svěřenci do Jeseníků, ani ho nenapadlo, co se může stát. S kolegyní a dětmi dorazili předminulé úterý k chatě Pod Špičákem, postavili stany a začali opékat uzeniny. K chatě v tu dobu přišla jiná skupinka turistů, provázená mohutným bernardýnem.

„Říkali, že jejich není, prý se k nim cestou přidal. Odešli a pes zůstal s námi. Choval se přátelsky, a o to větší bylo mé překvapení, když jsem kolem něj procházel a on na mě náhle zaútočil. Kousl mě do předloktí,“ vzpomíná třicetiletý muž na opavském infekčním oddělení. Jeho vystrašená kolegyně zavolala mobilem policii v Jeseníku, ale policista slogan „Pomáhat a chránit“ zřejmě až tak doslova nebral.

Sdělil jí, že on s tím nemůže nic dělat a nemůže k nim poslat ani odchytovou službu, protože prý patří pod městskou policii a nešla by zaplatit. „Řekl, že se máme pokusit psa zahnat klackem a vodou, což je v případě sedmdesátikilového problematického zvířete rada k nezaplacení,“ kroutí Roman Mařík ještě dnes hlavou.

Dobrou vůli projevili až policisté z Javorníku, kteří přijeli na místo a snažili se psa nalákat do služebního vozu. Bernardýn s nimi sice vlídně, ale kategoricky odmítl cestovat, a tak odjeli s nepořízenou. „Všechno skončilo tím, že jsme odešli my a pes tam zůstal. To mi pořád dělá trochu starost, protože se turistickou oblastí, kde se nachází i dětský tábor, dál pohybuje nevypočitatelný pes. Nikdo se k němu nehlásí, ale není to žádný hubený urousaný tulák. Naopak. Je to čistý, dobře udržovaný i živený pes. Možná přišel z Polska,“ uvažuje pokousaný muž.

Na zvíře, které mu připravilo nepříjemné chvíle, se však nezlobí. „Odmala jsem vyrůstal se psy a mám je pořád. Agresivní byl jen na mě, kolegyně ani dětí si nevšímal. Nějaký důvod v tom musel být, kdoví, co se mu v té velké hlavě honilo,“ smířlivě dodává Roman Mařík. Kousnutí psem bez dokladu o jeho očkování však pro postiženého znamená vždycky malér s pobytem v nemocnici. Do konce minulého týdne byl na infekčním oddělení Slezské nemocnice hospitalizován a dostal úvodní část ze série preventivních vakcín. Pro zbytek bude dojíždět už ambulantně.

Naštěstí pro něj už delší dobu nejde o bolestivé injekce do břicha, ale jen běžné do ramene. „Tato léčba je sekundární prevencí, která případné nemoci zabrání propuknout. Pokud by pacient byl skutečně pokousaný vzteklým zvířetem a přišel by pozdě, neměl by šanci. Vzteklina je stoprocentně smrtelná nemoc,“ říká primář Kümpel.

V naší republice se díky intenzivní vakcinaci už řadu let v podstatě nevyskytuje. Výjimkou je příhraniční oblast s Polskem, kde dosud nebyla vymýcená, a tamní nakažená zvířata hranici nerespektují.

Žena si z Afriky přivezla motolici

Kořistí bacilů a virů se stávají i turisté v zahraničí. Domorodci jsou proti nim imunní, ale turisté jim podléhají. Nejčastějším problémem bývá průjem. „V lékárnách jsou běžně dostupné rehydratační roztoky a přibalit je do kufru se může vyplatit. Jejich dostupnost v cizích zemích bývá různá,“ upozorňuje primář Kümpel cestovatele.

Zrovna teď je na oddělení hospitalizována žena, která přijela z Jižní Afriky. Přivezla si nebezpečného parazita „motolici“, který těžce poškozuje játra. „Prevencí útoku je nechodit v tropech do sladké vody,“ radí primář. Pro každou oblast je k dispozici seznam doporučených očkování. Proti jakým chorobám?

Afrika – na severu je kromě průjmů, žloutenky A nebo amebózy z potravin a vody relativně bezpečno. V subtropech přenáší malárii a další nebezpečné exotické choroby hmyz.

Asie – ve východní části mohou turisté dostat horečku Dengue a japonskou encefalitidu, v Mongolsku a v Číně jsou též ohniska moru. Ve východní části je rozšířená horečka alitida, jihovýchodní část ohrožuje návštěvníky malárií, HIV i japonskou encefalitidou. Ve Vietnamu je to dokonce úplavice, cholera, amebóza, bilharzióza, žloutenky nebo vzteklina a místy i mor. Ve střední části je rozšířená malárie, japonská encefalitida, leishmanióza, žloutenky, cholera a tyfus, jihozápadní Asie je zdravotně poměrně bezpečná.

Amerika – nebezpečí představuje hlavně střed a jih světadílu. Ve střední části je častý výskyt amebózy a vztekliny, bývá tam nebezpečí malárie, tyfu nebo cholery. V Jižní Americe je rozšířená malárie, žlutá zimnice, amebóza, žloutenky, cholera, dengue, leishmanióza.