Kostel svatého Martina ve Frenštátě pod Radhoštěm byl v neděli 16. února v obležení novinářů. Přesně v 16 hodin tam totiž začala bohoslužba věnovaná obětem tragického výbuchu domu číslo popisné 39.

I když se v mnoha očích několika desítek lidí, kteří se v neděli na bohoslužbě sešli, stále zrcadlily slzy, emoce již nebyly tak silné, jako tomu bylo loni v březnu, kdy se 3. 3. uskutečnila první bohoslužba za oběti tragického neštěstí. Lidé tiše vzpomínali na své blízké, přátele a sousedy. „Znala jsem dobře hned několik lidí z toho domu. Proto jsem dneska tady, abych si na ně vzpomenula v poklidu kostela," uvedla jedna z účastnic bohoslužby, které se kromě přátel, blízkých a známých obětí zúčastnilo samozřejmě i vedení města.

Přestože přesně rok od výbuchu uplyne dnes, pořadatelé se rozhodli naplánovat bohoslužbu na neděli. Důvod byl prostý. „Kdyby to bylo v pondělí, máme strach, že by přišlo méně lidí. Ta neděle je přeci jen klidnější a lidé mají více času," vysvětlil David Tichý z Krizového centra v Ostravě. Vzápětí připojil důvod již druhé vzpomínkové mše v pořadí. „Je to proto, že při té první mši byli někteří lidé ještě v nemocnicích a nemohli se jí zúčastnit. Chtěli jsme jim umožnit zavzpomínat a nějakým způsobem v sobě ten veliký smutek ukončit," řekl David Tichý.

On, stejně jako jeho spolupracovníci, zná osudy lidí z domu číslo 39 velmi dobře. Byli s nimi totiž v bezprostředním kontaktu. „My, jako krizové centrum, jsme přišli s obětmi výbuchu samozřejmě do kontaktu. Bezprostředně po té tragédii jsme jim pomáhali, a to psychosociálním působením dle jejich potřeb. V tuto chvíli už to tak není, protože to není potřeba. Nicméně jiná naše pomoc trvá, protože naše práce začíná ve chvíli neštěstí, ale trvá většinou dalších čtrnáct měsíců. Většinou je to chvíli po prvním výročí, protože se řeší neuzavřené věci, a to jak u jednotlivců, tak třeba u komunity."

Vzpomínková bohoslužba za oběti tragédie ve Frenštátě pod Radhoštěm.