Předchozí
1 z 4
Další

Podívejme se na tři projekty z našeho kraje, které se podle Deníku povedly.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: PENÍZE Z EU NA PROJEKTY V MS KRAJI

Atletická hala Ostrava

Nová ostravská atletická hala. Její stavba stála 337 milionů korun. Nová ostravská atletická hala. Její stavba stála 337 milionů korun. Zdroj: Deník/Pavel Sonnek

Jedním z projektů, který měl původně velký potenciál, je atleticka hala v Ostravě. Moderní sportovní zařízení pro atlety a sportovní nadšence nejen z Ostravy, ale z celého Česka a ze zahraničí. Jediná hala svého druhu ve střední Evropě byla postavena, ale velký zájem nevzbudila.

Propracované sportoviště disponuje například běžeckým oválem se šesti drahami, osmi drahami pro sprinty nebo sektory pro skok do výšky a vrh koulí. Hediště má kapacitu 1012 sedících diváků. Celá hala navíc splňuje parametry Mezinárodní atletické federace.

V Karviné byl v pondělí 17. července zprovozněn jihozápadní obchvat města.
Tři projekty z peněz EU, které se v Moravskoslezském kraji povedly

Stavba atletické haly začala v září před deseti lety a hotová byla v roce 2015. Vyšla na 337 milionů korun s tím, že 80 procent nákladů uhradil společně s městem Integrovaný regionální operační fond, který financuje Evropské unie.

Finanční náročnost a nedostatečné využití byly už od začátku terčem kritiky. Od projektu se očekávalo, že přiláká zahraniční sportovce a bude se využívat na maximum. To se ale nestalo. Během devíti let, kdy je hala v provozu, se zde akce pořádají zřídkakdy. Navíc celkové využití je zúženo pouze na atletiku, což znemožňuje například konání jiných sportovních akcí, nemají zde přizpůsobené sportoviště. Atletický projekt se sice povedlo zrealizovat, ale jeho využití není tak velkolepé, jak se předpokládalo.

Eden Karviná

Vizualizace možné budoucí podoby interiéru i exteriéru vědecko-výzkumného parku Eden Silesia, který má vyrůst na okraji Karviné.Vizualizace možné budoucí podoby interiéru i exteriéru vědecko-výzkumného parku Eden Silesia, který má vyrůst na okraji Karviné.Zdroj: Se souhlasem SLU

Až 19 miliard korun by mělo v příštích letech doputovat do Moravskoslezského kraje z Fondu pro spravedlivou transformaci, který je jedním z klíčových nástrojů Evropské unie na podporu regionů při transformaci na klimatickou neutralitu do roku 2050. Moravskoslezskému kraji má pomoci k přerodu z průmyslového srdce republiky v moderní region.

V Moravskoslezském kraji je do fondu přihlášeno 13 projektů, které se ucházejí o dotaci, o finální podpoře některých z nich však ještě nebylo rozhodnuto. Některé na papíře vypadají prospěšně, některé méně. Otázky vzbuzuje zejména karvinský Eden, který na papíře působí jako sci-fi. Podle redakce Deníku to není typ projektu, který by měl transformovat Karvinsko. Cílem projektu je podpora obnovy průmyslem poškozené krajiny, kdy má vzniknout území určené pro pěstování rostlin a obnovu původních druhů fauny a flóry. Moderní skleník se plánuje v blízkosti města Karviné.

Vizualizace možné budoucí podoby interiéru i exteriéru vědecko-výzkumného parku Eden Silesia, který má vyrůst na okraji Karviné.
Park Eden v Karviné má stát dvě a půl miliardy. Univerzita chce dotaci

Studentům, ale vlastně všem, od dětí předškolního věku až po seniory, má nabídnout prostor pro učení a zábavu. O výstavbu projektu zvaného též Eden Silesia usiluje Slezská univerzita Opava s tím, že vědecko-výzkumný park bude sloužit nejen jako botanická zahrada, ale i jako vědecké a vzdělávací centrum.

Eden Karviná je také projekt, který už teď budí řadu otázek. Kontroverze kolem stavby obřího skleníku na Karvinsku se točí především kolem ceny za výstavbu a nákladů na provoz. Stavba Edenu Silesia má stát téměř 2,5 miliardy korun s tím, že předpokládaná výše dotace z Evropské unie bude činit 2,2 miliardy. Oproti původnímu záměru za asi 3 miliardy korun, který měl podobu několika kupolovitých skleníků, došlo k přeprojektování na střídmější verzi. Eden Karviná má poskytnout práci téměř 200 stálým zaměstnancům. Náklady na provoz parku se momentálně odhadují na skoro 200 milionů korun ročně, přičemž zhruba polovinu tvoří mzdové náklady na personál.

Přednádražní prostor v Ostravě-Přívozu

Prostor před hlavním nádražím se má opět změnit. Měl by projít modernizací.Prostor před hlavním nádražím se má opět změnit. Měl by projít modernizací.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

Prostor před hlavním nádražím v Ostravě-Přívoze je důležitou dopravní smyčkou, kde se spojuje železniční, městská hromadná a automobilová doprava. Nevzhledné venkovní i vnitřní prostory prošly před deseti lety rekonstrukcí, která měla za cíl zlepšit podobu a funkčnost klíčového dopravního uzlu ve městě. Panují pochybnosti, zda se to opravdu povedlo.

Přestože došlo k určitým estetickým úpravám, celková koncepce prostoru vyvolala kritiku veřejnosti. Výtky směřovaly k nedostatečnému provedení a neefektivnímu využití prostředků, které z časti poskytla Evropská unie. V průběhu let si cestující a obyvatelé Ostravy stěžovali na nepraktické rozvržení a nedostatek základních služeb, což z celého areálu opět učinilo neatraktivní prostranství.

Prostor před hlavním nádražím v Ostravě.
U nádraží v Ostravě má vzniknout podúrovňové náměstí s přístupy k nástupištím

Přednádraží ale čeká další rekonstrukce, která se má sladit s modernizací ostravského železničního uzlu. Vyjde na zhruba 25 miliard korun. Správa železnic plánuje obnovu trasy od Polanky nad Odrou přes nádraží Ostrava-Svinov, hlavní nádraží, až po železniční most přes řeku Ostravici. V rámci projektu dojde k další úpravě prostoru před železniční stanicí, odkud zřejmě zmizí nadchodové lávky. Nahradit by je měla nová nástupiště s podchody, eskalátory nebo podzemní parkoviště. V současné chvíli se ale hledá architekt, který by rekonstrukci prostoru na Hlavním nádraží Ostrava zpracoval. O konkrétním termínu obnovy ale město zatím nemluví.