Při pohledu do místnosti mě mnohokrát napadlo, že bych chtěla znát osudy lidí, kteří chodí krev nebo plazmu darovat. Co je k tomu vede, kolik odběrů mají vlastně za sebou? A jak dlouho může člověk být takovým dobrovolným dárcem? Odpovědi na mé otázky se mi dostalo nečekaně. Na Novojičínsku žije dárce, který transfuzní oddělení navštěvuje od roku 1976, tedy neuvěřitelných 37 let, a za své dárcovství obdržel všechna možná ocenění.

Pana Miroslava Dreiseitla z Nového Jičína k dnes pro něj rutinní záležitosti přivedla povinná vojenská služba. „S darováním krve jsem začal na vojně, kde nás k tomu jako mladé vojíny přemluvili. Jít tam byla tehdy taková povinnost a navíc většina kluků věděla, že když půjdou, čeká je po odběru den volna," zavzpomínal na své dárcovské začátky Miroslav Dreiseitl. Zatímco vojna po dvou letech skočila, zvyk a nejspíš i dobrý pocit z dárcovství panu Dreiseitlovi zůstaly. „Přestože jsem nastoupil do práce, zaměstnavatel mi tuto aktivitu toleroval. Odběry mi tak zůstaly," usmál se nejaktivnější dárce na Novojičínsku a zřejmě i v širokém okolí a pokračoval: „Na transfuzní oddělení docházím pravidelně, loňský rok to bylo co dva týdny. Ale zatímco původně jsem daroval krev, nyní chodím na odběry plazmy."

Delší než třicetiletá docházka vynesla 56letému muži přes 260 odběrů, k dnešnímu dni rovných 269. Dle jeho slov však tento úctyhodný počet není počtem konečným. Pan Miroslav má v plánu v dárcovství pokračovat. „Na transfuzním oddělení v Novém Jičíně jsem již starý známý, na kterého se těší, a já zase na ně. V práci mi to zatím uznávají a tolerují, tak jsem si předsevzal, že si splním takový cíl. Chtěl bych dosáhnout tří stovek odběrů, minimálně. Tak snad se mi to příš-tí rok poda-ří a pak uvidíme, co bude,"prozradil své plány.

Janského plaketa nebo zlatý kříž. To jsou ocenění, která dostávají dárci krve za svou vytrvalost v odběrech.

Pan Miroslav je na novojičínském transfuzním oddělení raritou. Běžný dárce na svém kontě nemá ani třetinu počtu jeho odběrů. Podle pracovníků oddělení se čísla pohybují kolem 80 dárcovství, ať už plné krve nebo plazmy. „V současné době naši pacienti chodí víc darovat plazmu. Je to jednak dáno tím, že máme dostatečně velký prostor pro darování plazmy, a jednak tím, že ji lidé na rozdíl od plné krve mohou darovat častěji," uvedla manažerka kvality novojičínského transfůzního oddělení Nela Mechlová s tím, že krev mohou ženy darovat čtyřikrát do roka, muži pětkrát, zatímco na plazmu mohou pacienti docházet co dva týdny.

Odběry v novojičínském transfuzním oddělení jak plné krve, tak plazmy jsou bezplatné. Dárci dostávají pouze náhrady spojené s cestováním na oddělení a je jim vyplácena hodnota šedesátikorunové stravenky. S nedostatkem dárců se i přesto oddělení nepotýká. „Zatím máme dárců dost, ale je samozřejmě potřeba stále rozšiřovat jejich základnu. Velké množství těch stávajících jsou přeci jen vyšší ročníky a je nutné nabírat i ty mladší," potvrdila informaci Nela Mechlová s tím, že stanice fungujeme pět dní v týdnu, darování plné krve probíhá v pondělky a úterky, odběry plazmy pak od pondělí do pátku.