Důvod, proč přinesl k Libušínu zvon z poustevny, vysvětluje Drahomír Strnadel, jenž je také předsedou Matice Radhošťské, jednoduše.

„V současné době jsou Pustevny jenom o byznysu. Peníze na úkor přírody. Kdyby bylo na mě, tak už ani ta Tanečnice tam neměla být. Měly tam být jen ty tři původní stavby a konec. Základ Pusteven bylo to duchovno, velmi krásně to píše Svatopluk Čech,“ říká Drahomír Strnadel a ukazuje na knihu, v níž je text z 6. září 1881 nazvaný Na Radhošti.

V zmíněné stati Svatopluk Čech píše také o tom, jak hledal stopy po radhošťské poustevně, v níž přebýval až do roku 1784 poslední poustevník, nazývaný Felix. K místu, kde poustevna stála, ho navedla, jak uvádí, rovná řada buků, táhnoucí se tak těsně podle sebe, že zvláštní touto alejí právě jen jeden člověk pohodlně procházeti se mohl. Bylo patrno, že nevzniklo toto stromořadí pouhou hříčkou přírody.

O kousek dále v textu Svatopluk Čech píše: „… Ale zajisté přicházelo k němu dosti poutníků z okolí s rozličnými dárky, nejen z nábožnosti, ale bezpochyby též pro léky, které asi připravovati uměl z léčivých bylin, tak hojně na Radhošti rostoucích. Za bouřlivých nocí a zimních metelic volával pak hlas zvonce zbloudilé chodce…“.

Zvon z roku 1783, který byl v poslední poustevně na Pustevnách.Zdroj: Deník / Ivan Pavelek

Dnes je zvon, na němž je letopočet 1738, v archivu obce Trojanovice. Poustevna, kde byl do jejího zrušení dekretem Josefa II, pravděpodobně stávala v místě, kde dnes stojí hotel Tanečnica.

„O tom zvonu z poustevny mi kdysi řekl Četyna (Bohumír Strnadel – Četyna byla jeho přezdívka, psal o Valašsku – pozn. red.). Ptal se mě: Víš, kde je ten zvonec? Říkám: Nevím. On na to, že je v kapličce U Kociana. Předtím, že byl u Káňů v Chalupě U Zvonka, a když si Káňa pořídil nový zvonek, tak ten starý dal tam. Ale nezeptal jsem se ho, odkud ví, že to je zvonek z poustevny. Myslím si, že to zřejmě věděl od Jana Knebla (frenštátský malíř a etnograf – pozn. red.). Protože ten toho poustevníka namaloval, jak zvoní. Je možné, že Knebl vyzpovídal lidi, kteří si toho poustevníka ještě pamatovali, ale to jsou jen spekulace,“ poznamenává Drahomír Strnadel a dodává, že když Pohorská jednota postavila Tanečnici, říkalo se, že ta bere vodu ze studánky poustevníkové a že je výborné kvality.

„Vždycky říkám, že komunistům se podařily dvě věci, v nichž úspěšně pokračujeme. Jednak vyrovnat vesnici s městem – umí si někdo dnes představit kuřinec nebo kravinec na cestě na Lomné? Kuřinec by byl přestupek a kravinec trestný čin! A pak, z lidí udělali duchovní analfabety. Takže proto jsem tam ten zvon donesl – ukazuje cestu pozemskou i duchovní. Měl jsem představu, že ho tam ukážu, jenže byl tam Zaorálek, ředitel muzea, hejtmani…, tak říkali, že ne,“ dodává Drahomír Strnadel.

Po chvilce mlčení podotýká, že chtěl říci, že Pustevny měly duchovní rozměr. „Dnes tam sice ještě je jedna zvonička, ale je to jen byznys. Nikdo tam nejde meditovat, každý se tam jde najíst, jde tam za takzvaným adrenalinem a celý ten turismus je o něčem jiném. A teď ještě chtějí novou lanovku s kabinkami. Vždyť je to pěkné, když člověk sedí na té sedačce, rozhlíží se, dýchá ten vzduch. Ale teď je to o tom, jen ať se tam dotáhne co nejvíce lidí,“ uzavírá posmutněle Drahomír Strnadel.