Trojanovice, které oficiálně vznikly v roce 1754, prapor obce ani znak neměly. Nyní se konečně při různých příležitostech mají čím prezentovat. Základními prvky znaku jsou dvě srdce v pravé polovině znaku a kužely v opačné polovině. Znak i vlajka vychází ze znaku olomouckého arcibiskupství a znaku zakladatele obce Ferdinanda Juliuse Troyera. „Navrhoval to akademický sochař André Vícha z Uherského Hradiště,“ zmínil se starosta Trojanovic Jiří Novotný a dodal, že nechat si udělat znak dnes není tak jednoduché. „Musí se jít za někým, kdo to nakreslí a trochu má pojem o heraldice, protože si obec nemůže vymyslet, co jí napadne,“ vysvětlil Novotný.

Trojanovický starosta přiznal, že nechtěli, aby jejich znak byl tak jednoduchý, jak ve skutečnosti je. „Ale bylo nám vysvětleno, že takové barokní znaky, kdy tam byla krajinka a podobně, se už dneska ani nepovolují. Tím směrem prý už se dnešní heraldika neubírá a spíše se navrací k prapůvodu těch znaků. To je to, že ty znaky nosili rytíři. Proto se pravá a levá strana určuje ne z čelního pohledu, ale z pohledu toho rytíře,“ pokračoval trojanovický starosta.

O to, aby Trojanovice měly svůj vlastní znak, už prý usiloval Novotného předchůdce ve funkci, Drahomír Strnadel. Jenže kvůli šachtám a vrtům a problémům kolem nich na to neměl čas. „On se to navíc snažil vyřešit za pomoci široké veřejnosti. Já jsem veřejnost vynechal a o to to bylo jednodušší,“ pousmál se Novotný a poznamenal, že v parlamentu na převzetí znaků bylo pětadvacet obcí a všichni jejich zástupci říkali, že se o podobě znaku nedá diskutovat, protože každý má jiný názor. „Mnoho lidí mi to pochválilo, ale našli se i tací, co mi říkali: Tož, to je náš znak, To s tím jděte někam. Ten vztah k symbolům se tvoří asi dlouhodobě,“ uzavřel Novotný.