Farář Jozef Wojciech Gruba pro Novojičínský deník řekl, že schránku našli řemeslníci ve špici věže okolo 14. února. Jednalo se o asi 30 centimetrů dlouhý tubus o průměru okolo osmi centimetrů, který fulnecký farář v pátek 28. února přenesl do kostela svatého Josefa při Kapucínském klášteře ve Fulneku.

Když řemeslník odstřihl nůžkami na plech víčko a naklonil tubus, nejprve z něj vypadla na bílý ubrus pokroucená cigareta, za ní dva hřebíky a několik mincí. Poté si schránku převzal Zdeněk Orlita, ředitel Muzea Novojičínska.

„Schránka se našla v sanktusníku ve věži farního kostela Nejsvětější Trojice. Je to tradiční a obvyklý jev, na který při rekonstrukcích kostelů narážíme. Většina těchto schránek se při rekonstrukcích obnovovala a ukládala ať už do makovice nebo do sanktusníku,“ uvedl Zdeněk Orlita, načež se pustil do popis nálezu.

Na cigaretě byl viditelný nápis Disco, mince byly desetihaléře, dvacetihaléř a padesátihaléř z osmdesátých let minulého století. Dále byly ve schránce noviny Nová Svoboda z 13. října 1988 a Nové Opavsko z 30. září 1988. Obálka s nápisem Pracovníci na věžičce a kostelní střeše ukrývala list, na kterém bylo inkoustem napsáno „Pracovníci na kostelní věžičce před 109 lety“.

Německým kurantem tam pak byla napsána jména dvou pracovníků, kteří 12. září 1879 dokončili opravu kostelní věže. Na dalším listě se nacházely grafika a text,se jmény tří pokrývačů, kteří věžičku v roce 1988 pokryli měděným plechem. V té době také do ní vložili schránku.

Zapečetěná obálka obsahovala dopis pátera Jana Jiřího Víchy z komunisty neuznávaného kapucínského řádu, který v kostele působil od roku 1969 jako kaplan. Po náhlé smrti tehdejšího faráře Hipolyta Jana Segeti v roce 1984 byl jmenován farářem.

V dopise z 30. 11. 1988 píše o dokončení oplechování věžičky s tím, že se bude pokračovat na střeše a informuje o restauračních pracích na freskách uvnitř kostela, které trvaly 16 let. Jan Jiří Vícha ve svém dopise zmiňuje také věci, které by v té době měl problém veřejně publikovat. Píše o tom, že po smrti biskupa Vrány se Vatikán a tehdejší naše vláda nedokázaly dohodnout na novém biskupovi olomoucké diecéze.

„Smutnou roli v tom hraje svatým Otcem Janem Pavlem II zakázaná kněžská organizace Pacem in terris (sdružení katolických duchovních, kteří kolaborovali s tehdejším komunistickým režimem- pozn. redakce),“ uvádí Jan Jiří Vícha v dopise, jehož závěr nutí k zamyšlení.

„Nevím kdo a kdy bude tyto řádky číst. Prosím, aby se pomodlil za jejich pisatele, který byl pro věrnost Kristu a řádu odsouzen na 14 let do vězení jako velezrádce a v důsledku změny poměrů (v roce 1968) s jinými kněžími propuštěn…,“ psal Jan Jiří Vícha, který zemřel 28. září 1997 ve Fulneku ve věku 74 let.

Pavel Šustala, vedoucí Státního okresního archivu Nový Jičín, znění dopisu komentoval tím, že dopis určitě nebyl tehdy schválen oficiální mocí, kterou představoval místní národní výbor. „Psal to sám, určitě to byla jeho aktivita s těmi řemeslníky a nijakým způsobem do toho tehdejší moc nezasáhla. Protože, zpravidla to když se ukládalo bývalo pod dohledem městských úřadů,“ poznamenal Pavel Šustala.

Přítomný starosta Fulneku Petr Ertelt podotknul, že se s farářem Janem Jiřím Víchou dobře znali a navštěvovali se. „On mě kdysi oddával,“ uvedl mimo jiné Petr Ertelt. V tom, co všechno za město vloží do nové schránky, ještě neměl jasno. Jen to, že určitě se tam dá nějaký písemný vzkaz.