Posledním soukromým majitelem zámku se v roce 1930 stal zlínský dentista Josef Čeladník, který nechal interiéry nově vyzdobit a v okolí zámku rozmístil několik soch od výtvarníka Josefa Siegla. O devět let později prodává Josef Čeladník zámek Podpůrnému spolku dělnictva československé zbrojovky Brno.

Nový vlastník v krátké době buduje mezi zámkem a parkem dřevěné přízemní domky a na nádvoří třípodlažní zděnou budovu, která zakrývá výhled ze zámku na nedaleký kostel. Budova slouží jako ozdravovna k rekreaci zaměstnanců zbrojovky.

Poslední nájemníci bytů

Od roku 1953 se stává vlastníkem celého zámeckého areálu Československý stát, který se však ukáže jako špatný správce. V zámku vzniká několik bytů, jež poslední nájemníci opouštějí kvůli zanedbané údržbě o třicet let později.

Stavbu braneckého zámku zahájil na počátku 18. století držitel braneckého léna rytíř František Erasmus Lockner. V polovině 19. st. byla přistavěna dvě boční křídla, ve stejném století pak následovala výrazná přestavba zámku v tehdy módním romantickém histStavbu braneckého zámku zahájil na počátku 18. století držitel braneckého léna rytíř František Erasmus Lockner. V polovině 19. st. byla přistavěna dvě boční křídla, ve stejném století pak následovala výrazná přestavba zámku v tehdy módním romantickém histZdroj: Deník/Michal Burda

Sousední ozdravovna se nejprve mění na ubytovnu řeckých uprchlíků, později zde vzniká dětská psychiatrická léčebna. V provozu je až do roku 2004.

„Běžně tam bylo kolem padesáti dětí. Ke konci už méně, tak přes třicet. Samozřejmě tam byly zaměstnané zdravotní sestry, ale většina jich dojížděla,“ přiblížil před časem Deníku místní kronikář a rodák z Branek Miloslav Havran.

Vzpomněl i na dobu, kdy v budově fungovala ještě ozdravovna zbrojovky.

„Když jsem měl tak čtyři nebo pět let, pracovala tam má teta v kuchyni a často jsem za ní chodil. Byl tam pěkný park, lavičky. Tehdy byly Branky téměř lázeňskou obcí,“ dodal.

Stát nechal zámek zchátrat, pak jej prohlásil památkou

V roce 2005 se stává zámek a přilehlý park majetkem obce Branky. Ještě předtím – v roce 1997 – prohlašuje ministerstvo kultury notně zchátralý objekt kulturní památkou.

„Stát, jemuž patřil areál včetně dětské psychiatrické léčebny, ovšem nechal zámek totálně zdevastovat. Když jsme jej převzali, střecha byla v havarijním stavu a zatékalo jí, okna v zámku skoro nebyla, svody a okapy nefungovaly, odvlhčení neexistovalo, budova byla mokrá, zchátralá, plesnivá,“ vylíčil starosta Branek František Svoboda.

Obci připadl nelehký úkol památku zachránit.

„Dnes můžu s klidným svědomím říct, že do zámku neprší a nezatéká. Je zabezpečený tak, aby vlivem povětrnostních podmínek dál netrpěl,“ ujišťuje starosta.

Údržba však stojí vesnici nemalé peníze, v průměru asi 250 tisíc korun ročně.

„Při opravách se vždy snažíme vyjednat spoluúčast, většinou přispívá Zlínský kraj,“ uvádí Svoboda. I tak už obec do zámku investovala ke třem milionům korun.

PARK LIDÉ NAVŠTĚVUJÍ, PRO ZÁMEK SE VYUŽITÍ HLEDÁ

Nákladná je také údržba rozhlehlého zámeckého parku. Pravidelné sečení, nezbytné bezpečnostní vazby na stromech, ořezávání jmelí a řada dalších činností ročně ukrojí z obecního rozpočtu tři sta i čtyři sta tisíc korun.

K braneckému zámku přiléhá rozlehlý a pravidelně udržovaný zámecký park. Jeho součástí je i venkovní amfiteátr, rybník a od roku 2020 i nové dětské hřiště.K braneckému zámku přiléhá rozlehlý a pravidelně udržovaný zámecký park. Jeho součástí je i venkovní amfiteátr, rybník a od roku 2020 i nové dětské hřiště.Zdroj: Deník/Michal Burda

„Investice do parku nás ale nijak nemrzí, lidé tam chodí, park využívají. Vloni jsme zde vybudovali i nové dětské hřiště, aby byl ještě atraktivnější,“ říká František Svoboda.

Horší je to s využitím samotného zámku. V současné době je prázdný a veřejnosti nepřístupný. Obyvatelé Branek by zde rádi viděli například zázemí pro spolky, obřadní síň nebo třeba knihovnu.

„Problém těchto řešení je však v tom, že zmíněné aktivity by nedokázaly zafinancovat celoroční provoz objektu,“ podotýká starosta obce.

Konečné rozhodnutí tedy stále nepadlo a v brzké době zřejmě ani nepadne. Nabízí se možnost vyzkoušet sezónní provoz cílený na turisty. Třeba i v souvislosti s novou cyklostezkou, která je může do obce přivést.

„V zámku by mohla být například kavárna, kterou v obci nemáme, galerie či informační centrum případně jiná služba. To bych si dokázal představit,“ říká František Svoboda.

Další variantou je příchod soukromého investora, který by nabídl vlastní záměr. „Musela by to být samozřejmě myšlenka, kterou by obec přijala.“