Marcela Orlová ze Základní organizace českého svazu ochránců Nový Jičín, upřesnila, že v období od letošního 1. ledna do 30. září ve stanici přijali 1960 zvířat, 103 druhů.
Poštolky
„Mimořádná je situace u poštolky obecné, u které došlo k výraznému poklesu příjmů, konkrétně o třiatřicet kusů. I přesto si poštolka drží pomyslné první místo v počtu přijatých jedinců,“ uvedla Marcela Orlová s tím, že celkem ke konci září stanice přijala 214 poštolek.
Velky pokles rovněž pracovníci stanice zaznamenali u kalouse ušatého. Zatímco loni do konce září přijali 42 kusů tohoto specialisty na hraboše polní, letos za stejné období jich bylo jen 19.
U více druhů došlo naopak k výraznému nárůstu počtu. V případě zajíce polního se počet přijatých jedinců zvýšil z 82 na 103, u kosa černého z 60 na 86, počet holubů hřivnáčů stoupl ze 48 na 73, kachen divokých ze 42 na 66. O patnáct, na letošních 35, stoupl také počet přijatých srnců.
Nesahat!
U zajíců a srnců jde převážně o mláďata a v řadě případů zbytečně odnesená z přírody. „Kupodivu si opakovaně ověřujeme, že děti z mateřské školy často vědí, že se na srnčata a zajíčky nesahá, ale zase znovu zjišťujeme, že tohle jednoduché, základní pravidlo neznají dospělí," dodala s povzdechem Marcela Orlová.
U zajíců, kosů, drozdů a dalších druhů, tvoří významnou část příjmu jedinci chyceni kočkou nebo psem. Dlouhodobě jde o 15 až 25 procent přijatých.
„Nárůsty příjmů u holubů hřivnáčů a divokých kachen indikují stěhování těchto druhů do měst. U hřivnáčů jde o další posilování synantropních populací a u kachen jejich „útěk“ od chovných rybníků, které se v důsledku intenzivního chovu mění v nádrže s rozvráceným ekosystémem, nevhodným pro život vodních ptáků,“ pokračovala Marcela Orlová.