Knížka má pětasedmdesát stran a obsahuje celkem pětadvacet příběhů psaných žáky jednotlivých zúčastněných tříd a dva příběhy, z nichž jeden tvořili společně žáci pátých ročníků z osmi škol a druhý vytvořili společně žáci pěti škol. Většina příběhů je doplněná nejen ilustracemi, ale také rukopisy žáků - autorů.
Do projektu se zapojily základní školy Butovická, Sjednocení a Františka kardinála Tomáška ze Studénky, základní školy Komenského a T. G. Masaryka z Bílovce a základní školy z Pustějova, Kujav a Tísku. Křest proběhl ve středu 3. listopadu v podvečer.
Při akci v kulturním domě Aranka Horváthová, moderátorka akce a členka Pracovní skupiny pro rozvoj čtenářské gramotnosti Místního akčního plánu II obce s rozšířenou působností Bílovec, připomněla, že před dvěma roky v této skupině vznikl nápad propojit žáky pátých a sedmých tříd Studénky, Bílovce, Pustějova, Kujav a Tísku a jejich učitele pomocí příběhu psaného společným perem. „Asi před rokem v době distanční výuky jsme společně s mnohými z vás tady v sále začali psát a tvořit příběh knížky, kterou držím v ruce,“ uvedla Aranka Horváthová.
„Jestliže jste se při tvůrčí práci naučili mít rádi literaturu a četbu, jestliže jste si oblíbili kresbu a malbu, zkrátka, jestliže jste se při tvorbě knížky dobře bavili, cíl je splněn a díky tomu, že jste společně došli k cíli, můžeme slavit,“ pokračovala Aranka Horváthová.
Starostka kmotrou
Starostka Bílovce Renata Mikolašová potom knihu pokřtila a stala se její kmotrou. „Nechci říkat, že ten či onen příběh se mi líbil více nebo méně. Ale jeden mě chytl za srdce, a to je příběh, který píše jedna dívenka, o tom, jak má trápení, a nechce se to říci své mamince. Nakonec najde tu sílu a mamince to řekne a píše, jak je dobré v životě mít někoho, na koho se můžeme spolehnout a komu se můžeme svěřit. Mě to dojalo, protože jsem matka a vím, že to pro nás je úplně nejvíc,“ řekla Renata Mikolašová.
Poté už vystoupili na pódium zbývající členové pracovní skupiny, aby předali desítkám mladých autorů balíček se zmíněnou knížkou a upomínkovými předměty. Na závěr zaznělo poděkování všem členům skupiny i všem autorům textů i ilustrací, a také těm, kdo zpestřili slavnostní odpoledne, zpěvačkám Zuzaně Sobotkové, Magdaléně Hořínkové, Kristýně Švorcové a tanečnici Elišce Jermářové.
Aranka Horváthová pro Deník uvedla, že v případě společných příběhů každá zúčastněná třída napsala dva až tři odstavce příběhu a práci předala další třídě, která musela navázat. Starostka Bílovce Renata Mikolašová k tomu doplnila, že knihu přečetla celou a u společných příběhů se snažila najít přelom, kdy dopsali jedni a začali druzí.
„Byť jsem to začala číst s tím cílem, tak mě obsah tak pohltil, že jsem to nevnímala. To navázání je úžasné,“ pochválila tvůrce starostka Bílovce. „Distanční výuka nebyla jednoduchá, ale důležité je, že v tomto případě to všechny bavilo. Co více bychom si mohli přát,“ uzavřela Renata Mikolašová.