DOMY S HISTORIÍ

Dříve se v tehdejší měšťance učily německé dívky. Od února 1946 se ve škole začaly učit české děti, které potom mohly pokračovat v měšťanské škole na České ulici.

Prvním zápisem v nejstarší kronice školy je citát J. A. Komenského: „Tobě, národe český, požehnání vyhlašuji, abys byl a zůstával ratolestí rostoucí“. I když to nebylo lehké, čeští učitelé se snažili dopomoct ke vzdělání českým dětem. Nejprve jich do školy chodilo jen 142 a učit se muselo za vskutku spartanských podmínek, protože válka zničila skoro všechno vybavení. Pak se ale věci zlepšovaly. Bylo instalováno nové topení, školní jídelna s kuchyní dostala nové vybavení a dokonce byl do objektu zaveden telefon.

Chudým žákům se dostávalo nejen morální podpory, ale také té materiální od dobrovolných spolků a stran. Prvním patronem školy byla místní Továrna stuh a prýmků. Práce v okolí školy obstarali sami žáci a jejich učitelé.

V roce 1953 došlo ke sloučení obecné a měšťanské školy v jednu, osmiletou. O sedm let později rozhodl odbor školství a kultury o zřízení dvou samostatných osmiletých škol, které zde fungují dodnes.

Nově vybudovaná přístavba s tělocvičnou a cvičnou kuchyní byla slavnostně otevřena roku 1978. Ke škole přistavený pavilon děti zaplnily v roce 1993.

Od doby existence české školy v této budově uplynula řada let. Některé věci se pochopitelně změnily, škola je vybavená multimediálním zařízením, interaktivními tabulemi a drží krok s moderními trendy v oblasti výuky, jiné zase ne. V lavicích sedí děti, před nimi stojí učitel a spolu se vydávají na dlouhou cestu za poznáním.

Zdroj: web.zsmafulnek.cz