Průvod roztodivných a bláznivých masek, dechová hudba, spousta smíchu a zábavy, to je jen pár skutečností, které přilákaly o tomto únorovém víkendu obyvatele měst do menších vesnic. V nich se totiž konal tradiční masopust. Pro, podle starých tradic, vůbec poslední zábavu před Velikonocemi, po které přišel na řadu dlouhý, dvaačtyřicet dní trvající půst, je ve vesnicích typický průvod masek. V Děrném ale návštěvníci, kromě nich, narazili hned po příjezdu do vesnice na celníky.

Mezi Kostelcem a Děrným vyrostla v sobotu od deváté hodiny ranní celnice, přes kterou se člověk jen tak snadno nedostal. Mnoho lidí se pak ptalo, proč tomu tak je a jaký význam nová hranice vlastně má. „Celnici jsme na rozhraní Kostelce a Děrného postavili letos úplně poprvé. Měla by vlastně znázorňovat symbolickou hranici mezi moravskou vesnicí a vesnicí patřící už do Slezska,“ vysvětlil přítomnost celníků u vjezdu do vesnice pořadatel masopustní zábavy Jaroslav Skoček.

Jde o recesi

Podle něj se obyvatelé Děrného snaží již nějakou dobu navázat na staré tradice, a protože tato malá vesnice je skutečně první obcí spadající do regionu Slezsko, rozhodli se to dát ostatním recesistickou formou najevo. „My totiž skutečně, podle Ústavy České republiky a mnoha dalších historických podkladů, patříme do Slezska,“ informoval Skoček a pokračoval: „A i když nepatříme ani k nacionalistům ani k šovinistům, chtěli jsme dát touto krásnou kulturní formou světu najevo, že jsme poctěni tím, být Slezany.“ Zároveň popřel, že by se tak snažili stát Slezany na nějaké politické úrovni: „Jde vlastně o fikci a recesi, která má ale reálný základ, protože tady, podle historických podkladů, hranice mezi Slezskem a Moravou opravdu je. Jen na trošku jiném místě, kde celnici bohužel nebylo možno umístit,“ dodal Skoček s tím, že hyperbolizace této skutečnosti a nadsázka s humorem nejsou nikomu ve vesnici cizí.

Celníci vakcinovali

A skutečně, tři muži, kteří se na jeden den proměnili v celníky, byli na návštěvníky milí a usměvaví a jejich praktiky v běžném provozu značně neobvyklé: „Jsme první dálniční regiment a musíme uznat, že návštěvníci Děrného na nás vesměs reagují výborně. Od chvíle, co naši celnici posvětil arcibiskup, vakcinujeme domácí slivovicí všechny příchozí proti prasečí chřipce,“ přiblížil náplň svého sobotního poslání celník Petr Raňa a se smíchem pokračoval: „Dále prodáváme dálniční známky, protože o kousek výš máme úplně novou dálnici, a prodáváme celodenní víza do Děrného.“

Na novém úseku do té doby zcela neznámé dálnice pak řidiče osobních vozů čekal další z celníků, tentokrát kaprál prvního dálničního regimentu, představující se jako Cedislav: „Protože nade mnou visí cedule s označením dálnice, musí mít vozy speciální dálniční známku,“ informoval každého, kdo se snažil vesnicí projet, celník. „Kromě ní pak provádíme dechovou zkoušku a kontrolujeme technický stav vozidla,“ dodal s úsměvem kaprál. Pokud kontrola našla nějakou závadu na vozidle, či se řidič dopustil prohřešku, čekalo jej drobné odškodnění přečinu. „Většinou jsme sice skončili u nějaké malé finanční kompenzace, ale už tady byly i nabídky rohlíků, knedlíků a tyčinek,“ dodal s úsměvem celník.