„Dříve jsem si nedokázal představit, že bych tady mohl bydlet. Když jsme projížděli Kopřivnicí, nevěděl jsem, kam si sednout, kde si ve městě odpočinout. Dnes už tu žiju dvanáct let a líbí se mi tady. Jsem rád, že město něco dělá, a děkuji za možnost se vyjádřit," popisuje nynější obyvatel, který se do Kopřivnice přestěhoval jak jinak než za prací. Takových je tu spousta. Kopřivnice je však ojedinělý případ města, jež jako jediné v Česku nemá náměstí. „Není tu definované centrum, přitom je to jedna z nejdůležitějších věcí pro město," myslí si kopřivnický architekt Kamil Mrva.

Nový vzhled

O tom, jak by mělo budoucí centrum města vypadat, se mluvilo na kopřivnické radnici ve středu 24. června. K prostoru ohraničenému kulturním domem, hotelem Tatra, Tatrovankou a Štefánikovou ulicí zazněly návrhy nejen ze strany veřejnosti, aby centrum mělo konečně jednotný charakter a řád. „Nechci, aby byly v jedné předzahrádce slunečníky jedné značky a kousek opodál jiné," řekla na veřejném projednání obyvatelka Štěpánka Vontrubová. Podobně se vyjádřil také Václav Kocián. „Ať z toho není hřiště a vetešnictví, ale univerzální prostor, který snese všechno," poznamenal.

Do debaty přispěl i aktivní občan Zdeněk Šustr. Město by podle něj mělo zvážit, zda na vybudování centra má dost peněz. Zmínil i otázku parkování. „Parkoviště u Lidické ulice je dlouhodobou ostudou Kopřivnice, proto bych upřednostnil řešení tohoto problému," řekl Šustr. Kromě toho zdůraznil, že by v centru chtěl zachovat zeleň. Na to ovšem reagoval Václav Kocián s tím, že keře v současné podobě do centra města rozhodně nepatří.

Snaha vybudovat reprezentativní prostor přišla ze strany vedení Kopřivnice. Starosta Miroslav Kopečný potvrdil, že je to priorita. „Protože chceme začít budovat centrum co nejdřív, uděláme to na vlastní náklady, tedy bez dotací. Rádi bychom se vyhnuli vyhlášení veřejné soutěže na zpracování projektu, protože by se vše zbytečně časově natáhlo," řekl starosta Kopečný. Na to reagoval zastupitel Vladan Resner. „Pokud veřejná soutěž nebude, chybí politický dialog," podotkl. Město na vybudování centra vyčlenilo pětatřicet milionů korun.

Zadání projektu na vybudování centra Kopřivnice by se mělo opřít o výstupy z Letní školy architektury, díky které vzniklo už několik studií vysokoškoláků, jak by mělo budoucí náměstí vypadat. „Myslím, že bychom těmto studiím měli dát prostor," zhodnotil místní zastupitel Karel Kuboš. Všechny náměty má k dispozici Komise pro architekturu a urbanismus, která je poradním orgánem města. Potíž je v tom, že studenti vytvářeli projekty za předpokladů, kdyby nebyly dané hranice ani peněžní, ani prostorové. „Studie tu sice jsou, inspiraci můžeme čerpat, ale protože byly tvořeny bez limitů, nejsou to projekty reálně dosažitelné," vysvětlila místostarostka města Dagmar Rysová.

Unikátní symbol

Požadavky a problémy, s jakými se bude muset budoucí projektant vypořádat, představil na radnici Milan Šmíd jako architekt města. Kromě problémů se svažitostí terénu, podkladovým materiálem nebo přilehlými parkovacími plochami byla důležitým bodem jednání diskuze ohledně městského symbolu. Architekt Šmíd naznačil myšlenku, že by mělo existovat místo, které bude pro Kopřivnici jedinečné. „Chceme něco jako foto point unikátní bod, kde by se mohli obyvatelé i turisté vyfotit, něco specifického přímo pro město," prezentoval Šmíd. Padaly návrhy, že symbolem Kopřivnice je vzhledem k technickému charakteru města automobil.

Ve středu se k věci mohli vyjádřit majitelé nemovitostí v centru, provozovatelé obchodů a veřejnost, mnoho lidí ovšem možnost ovlivnit budoucí vzhled centra města nevyužilo. Na dalším veřejném projednání by již mělo dojít k představení projektové dokumentace, práce na vytvoření nového centra by pak měly začít zhruba v polovině příštího roku.

Rozhovor s architektem Kamilem Mrvou, coby členem Komise pro urbanismus a architekturu v Kopřivnici, si můžete přečíst v regionálním vydání Novojičínského deníku v úterý 30. června.

Aneta Přádková