Ale i hračky ve vitrínách jsou historické nejstarší exponát pochází z roku 1850. Je to německý miniaturní cínový servis pro děvčata označený signaturou, podle níž bylo zjištěno stáří hračky. Sběratelský zájem Davida Čunty se soustřeďuje zejména na československé hračky, hlavně automobily a mezi nimi na značku Tatra. Jeho cílem je zkompletovat celou nabídku, která se kdy vyráběla. Má to hluboké kořeny první tatrovku totiž dostal malý David pod stromeček už v sedmi letech. Byla to zmenšenina slavné Tatry 613 s dálkovým ovládáním.

Přežila desítky let a dnes je součástí sbírky. V muzeu ale nechybí ani opravdový hračkářský klenot nákladní Tatra 111, asi dvanácticentimetrový model z bakelitu, což byl tehdejší tvrzený plast. Hračka byla vyrobena v chropyňském Technoplastu a vzniklo jen asi sto kusů. Dochoval se jediný a ten je k vidění právě ve štramberské výstavní vitríně.

Do roku 1989 odrážely hračky reálný svět, konkrétní dobu, v níž vznikaly. Napodobovaly skutečné výrobky, věci, které lidé mohli vidět kolem sebe v běžném životě. Reagovaly na různé aktuální události třeba když Gagarin odstartoval do vesmíru, začaly se vyrábět rakety, kosmonauti atd.

Jedna z výstavních vitrín je věnována typickým klukovským hračkám cínovým vojáčkům. Pocházejí z přelomu 19. a 20. století, ale k vidění jsou i vojáčci mnohem mladší, například z období druhé světové války. Jsou tu i modely vojenské techniky letadla, bitevní lodě, děla (z nichž lze vystřelit) a podobně. K nepřehlédnutí je třeba francouzský tank Renault z roku 1940 poháněný baterií nebo ponorka bojující s bitevní lodí. Určitou kuriozitou je, že stejnou hru se stejnou podobou lodí z první světové války vyráběli oba váleční protivníci Německo i USA. Stačilo se jen rozhodnout, na čí straně chcete hrát.

Výstavní expozice myslí i na holčičky. Pokojíčky z konce 19. století jsou kouzelné, poctivá ruční práce. Výrobci si pohráli s každým detailem, se všemi ozdobami, čalouněním, vyřezáváním. Žádná fabrika, žádné velké série, nýbrž originály. Nechybí ani slavná Barbie a její rodina mladší sestra, nápadníci. Nejstarší pochází z roku 1961, ale v expozici nechybí ani Barbie kosmonautka či olympionička.

Muzeum hraček Davida Čunty stojí opravdu za návštěvu. Přivítají vás tu panenky, vláčky, autíčka i klasický plyšový méďa. Na své si přijdou nejen děti, ale i dospělí. Nejstarší zajásají: „Koukej, s tím jsme si přece kdysi hráli! Přesně takovou hračku jsem dostal(a) pod stromeček!" Nostalgii se meze nekladou.

Unikátní sběratelskou kolekci můžete zhlédnout i ve vysílání regionální televize POLAR.

MILAN ŠVIHÁLEK