VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Odrách vznikne další muzeum

Odry - V září tohoto roku se podařilo Muzejnímu spolku Rolleder Odry získat více než 7 milionů korun z evropských fondů na realizaci dlouho připravovaného projektu Muzeum městského práva Katovna v Odrách. Novojičínský deník se zeptal jednoho ze zakládajících členů společnosti, Zdeňka Mateiciuce, co mají s bývalou katovnou, která je dnes v havarijním stavu, v plánu.

12.10.2011
SDÍLEJ:

Zdeněk Mateicuc (vpravo) na křtu CD se sbírkou básní Marie Farné ze Studénky.Foto: Deník/Ivan Pavelek

Proč jste si pro muzeum vybrali zrovna katovnu?

Z katovny už kdysi, ve třicátých letech, chtěli Němci udělat muzeum. Nejde jen o to samotné muzeum, jde taky o to, ten dům zachránit. Je to jeden z mála tak starých domů v centru města.

Skutečně bydlel v katovně kat?

Bylo to dříve vězení, kde, když někdo něco provedl, ho tam zavřeli, a pokud to byl těžký případ a museli ho vyslýchat, tak pozvali kata. Ten tady přijel za velké peníze. Toho člověka vyslýchal, mučil a zase vyslýchal, a když bylo třeba, tak ho i popravil. A zase odjel. Mám k dispozici účty z kronik, kolik tenkrát stál špagát, kolik stálo to, že ho hostili. Člověk se diví, jak ta byrokracie v patnáctém století fungovala.

Plány na muzeum už máte dlouho. Co je zdrželo a jak jste dům získali?

Dům má historii takovou, že byl zanedbaný a patřil městu. Někdy v padesátých letech tady město asimilovalo cikány, s nimiž přijela na koních a s vozy rodina Kudriků. Město jim toto sebralo a chtělo, aby nekočovali a usadili se v tom domě. Tak se tam zabydleli a žili ve městě asi třicet let. Potom, asi v sedmdesátých letech, přišli další cikáni. Dům přešel do vlastnictví jednněm z nich, ale nakonec se z něj odstěhovali. Dům pořád chátral. Bydlel tam jeden nepřizpůsobivý občan, za kterým jsem jednou se svým bratrem zašel a zeptal se jej, komu to patří, že bychom to chtěli opravit, a on nám dal jméno těch Kudriků. Dům vlastnila jedna žena, která už se provdala a měla tudíž jiné jméno. Zajel jsem za ní a s bratrem jsme katovnu odkoupili. Měli jsme to teda už dvacet let, pořád jsme se připravovali a mysleli si, že to zafinancujeme z naší firmy. Jenž se to táhlo a nešlo to. Nakonec jsme založili Muzejní spolek Rolleder Odry, název je podle člověka, který napsal oderskou kroniku, a poté jsme podali projekt, který prošel. Dostali jsme na rekonstrukci sedm milionů korun. Ale patnáct procent musíme uhradit sami, takže se snažím sehnat ještě asi jeden a půl milionu korun. Práce budou trvat celý příští rok.

Dochovalo se v objektu vůbec něco?

V kapli předpokládám, že ano. Chtěli bychom udělat odkrývku omítek, takže doufám, že něco najdeme. S památkáři budeme pokračovat na vykopávkách. Moc předmětů se ale nezachovalo. Ty mučicí nástroje odvezli lidé v polovině devatenáctého století na kopeček, kde byla šibenice, a tam to spálili, protože už se nemučilo a nesmělo se to.

Co v muzeu nabídnete?

Muzeum se bude zabývat městským právem obecně, takže kromě listin tady budou i nástroje. Chtěli bychom obnovit také kapli, kde byl v sedmdesátých letech instalován záchod a kotel. Bude tam také kancelář s prospekty a vstupenkami, vitríny, kobky, byt žalářníka, kopie mučicích nástrojů a tak dále.

Co vaše pátrání po takzvané Bílé věži? Bylo úspěšné?

Zatím bohužel ne. Ale čtu tu oderskou kroniku znovu a znovu, ale mám ještě jeden materiál. Když ten Rolleder totiž psal tu kroniku, tak nějaký učitel Vincenc z Oder mu posílal informace. On tady bádal a sbíral po archivech a já mám dopis, co mu psal o katovně. Originál. Mám i ty plánky, kde je to dopodrobna rozepsané. Ta Bílá věž měla být třetí věží. Je tam psáno, že stála za domem číslo dvě v nynější Okružní ulici a potom, jinde, bylo psáno, že to bylo přímo za oderskou věznicí, a že v té Bílé věži byly ty mučicí nástroje. Dokonce se dochovaly doklady o koupi nových palečnic, které se používaly často na hádavé ženy. Bylo to smutné i směšné, že je na těch ženských natolik opotřebovali, že museli koupit nové. Já osobně si myslím, že to je v Pásové ulici u katovny. Stály tam hradby a směrem k parkovišti byl hluboký příkop. Takže bych tam chtěl s archeology udělat takový řez do hloubky asi tří metrů, že bychom odhalili základy té hradební věže, spíše tedy hradby, potom tu původní cestu, pak ten příkop a také to místo, kde si myslíme, že by mohla být ta hradební věž. Mám pár tipů, kde by to mohlo být, a bylo by myslím velice zajímavé, kdyby se nám to podařilo.

Autor: Věra Růčková

12.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
11

Česko zasáhne extrémně silný vítr. Meteorologové doporučují zajistit okna

Deník - Naši prvňáci

Tento týden představíme prvňáčky ZŠ svaté Zdislavy, Kopřivnice

Dívka zaujala porotu projektu

Desetiletá Nikol Harabišová ze Základní školy Lubina získala ve čtvrtek 7. prosince ocenění ve 13. ročníku projektu Dětský čin roku. Na Staroměstské radnici si převzala speciální cenu poroty.

Bezpečně do školky i do parku

Nového přechodu pro chodce se dočkali občané Nového Jičína u největšího městského parku Smetanovy sady v těsné blízkosti místní mateřské školy.

AKTUALIZUJEME

Lidi vzbudil silný otřes. Zemětřesení mělo epicentrum kousek od Ostravy

Chvíli před 4. hodinou ranní se v noci na neděli na celém severu Moravy a ve Slezsku najednou probudily tisíce lidí. 

Meteorologové varují před extrémně silným větrem

Meteorologové vydali výstrahu před extrémně silným větrem. Ta platí i pro Moravskoslezský kraj od nedělní 16. hodiny až do úterního poledne.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT