V okrese fungují varny pervitinu i pěstírny konopí

Jeden z dvojice mužů, kterým hrozí až desetileté tresty, pocházel z Novojičínska a tam měl také řadu odběratelů drogy. Podle novojičínského okresního policejního mluvčího Petra Gřese dvojice distribuovala drogu asi rok.

Občas pomůže policistům k odhalení varny drog náhoda. Tak tomu kdysi bylo třeba v Příboře, kde tenkrát policisté odhalili rovnou dvě pervitinové varny. Vše začalo zhruba tři čtvrtě roku předtím, když z jednoho z domů v ulici Čs. armády vyběhl zakrvácený mladík pouze ve slipech, který jevil známky požití omamných látek. Majitel bytu, z nějž mladík vyběhl, uvedl, že se mladý muž asi pokusil o sebevraždu. „Spal jsem, ale vím, že byl pod vlivem silného pervitinu. Usoudil asi, že přetlak musí z těla ven, a tak se podřezal," vypověděl muž z Příbora, který se nijak netajil tím, že právě on navařil pervitin, který si jeho známý dal. Ten později u soudu uvedl, že když si dal dávku „perníku", začal panikařit. „Praskla mi žilka v nose a začal jsem krvácet. Když jsem se podíval do zrcadla, bylo mi ze sebe zle. Tak jsem šel do kuchyně a podřezal jsem si žíly," líčil osudný den muž, kterého zakrváceného, jen ve slipech, zadrželi na ulici městští strážníci.

Před soudem později stanulo sedm lidí z tohoto případu, který se skládal ze sedmi příběhů lidí, již dopadli na samotné dno. Šlo o lidi z Příbora, dva byli z Kopřivnice a tehdy osmnáctiletá dívka dojížděla již jako nedospělá z Valašského Meziříčí. Muž, jenž si podřezal žíly, vyfasoval čtyři a půl roku ve věznici s ostrahou, když mu soud „proměnil podmínku", kterou již měl z dřívějších dob. Majitel bytu dostal o rok méně v nápravném zařízení stejné úrovně a dvacet měsíců nepodmíněně dostal i třetí z obžalovaných. Ostatní vyvázli s podmíněnými tresty. Všechny čekala léčba.

Moc úspěšná zřejmě nebyla. Zhruba po pěti letech mladíka, jemuž se již rány na žílách zahojily, zadrželi policisté opět v Příboře kvůli výrobě a distribuci pervitinu. Podle informací Deníku jsou již někteří z aktérů těchto případů po smrti. Případy výroby a distribuce drog policisté řeší každý rok. Například v roce 2010 bylo asi devět případů distribuce, jednalo se hlavně o marihuanu a pervitin. „Loni jsme měli sedm případů, kdy šlo o varny i pěstírny konopí, a v letošním roce máme zatím asi osm případů. Jednalo se hlavně o pěstírny konopí," uvedl Petr Gřes.

Výměnou jehel proti šíření infekce

Novojičínsko – Drogy. Problém, který zůstává skrytý očím veřejnosti, problém, který na sebe může nabalit další problémy. Ty se snaží eliminovat takzvaní terénní pracovníci.

Nejen na Novojičínsku působí v oblasti drogové problematiky již několik let obecně prospěšná společnost Renarkon. V novojičínském okrese jezdí její terénní pracovníci do sedmi měst. Jsou jimi Nový Jičín, Kopřivnice, Frenštát pod Radhoštěm, Studénka, Bílovec, Příbor a Odry. „Nejkratší dobu jezdíme do Frenštátu pod Radhoštěm. Tam jsme ofi ciálně od loňského března. Jezdili jsme tam už předtím monitorovat situaci, jestli stojí za to, abychom tam jezdili, a zjistili jsme, že stojí. Navázali jsme kontakt s městem a od března minulého roku nás podporují," uvedl Vít Svozil vedoucí terénního programu na Novojičínsku.

Terénní program Renarkonu má tři cíle. Ten první je dlouhodobý, jeho smyslem je, aby drogově závislí přestali brát drogy. Terénní pracovník uživatelům drog řekne, kam může jít pro pomoc a co má dělat, když bude chtít přestat. Druhým cílem je ochrana zdraví uživatelů. „Vyměňujeme jim jehly, abychom zamezili šíření infekce. Když se rozhodnout přestat brát drogu, je to mnohem jednodušší, když jsou zdraví, než když mají žloutenky, dluhy a nemají kde bydlet," poznamenal Vít Svozil.

Třetím cílem terénní práce je ochrana veřejného zdraví. „Jde o to, aby se běžných lidí vůbec nedotýkalo, že kolem nich jsou obyvatelé, kteří berou drogy. Spočívá to například ve sběru injekčních stříkaček, které mohou být pohozené venku, patří k tomu i ta výměna stříkaček. Když se neobjevují ty nemoci, nehrozí přenos na jiné osoby," vysvětlil Vít Svozil a dodal, že už jen to, že uživatel drogy musí přijít kvůli výměně použité jehly za čistou na smluvené kontaktní místo, je určitý pokrok. „Je to totiž nějaký návyk, kterému se musejí naučit," doplnil.

Jen za polovinu letošního roku byli terénní pracovníci na Novojičínsku v kontaktu s 213 uživateli drogy, s nimiž se setkali celkem 982krát. Za zmíněnou polovinu letošního roku vyměnili 30 146 jehel. „Oproti předešlému roku je to nárůst o asi pět a půl tisíce jehel. Každý rok zaznamenáváme nárůsty. Očekáváme, že letos na konci roku to bude asi šedesát tisíc jehel, které v novojičínském okrese vyměníme," uzavřel Vít Svozil.

Novojičínsko: převažuje pervitin

Novojičínsko – Drogová scéna na Novojičínsku má v různých místech různá specii ka. Nitrožilně se ale nejvíce užívá pervitin.

Nejrozšířenější drogou na Novojičínsku je stejně jako na mnoha jiných místech republiky marihuana. Uživatelé marihuany ale podle Víta Svozila, vedoucího terénního programu na Novojičínsku, nemají potřebu se vídat s terénními pracovníky. „Jsou to buď mladí lidé, nebo lidé středního věku, kteří nemají žádné společenské problémy a necítí na sobě žádné potíže. U našich klientů je v této lokalitě nejrozšířenější pervitin," uvedl Vít Svozil.

Jednotlivá města podle něj vykazují rozdíly v užívání návykových látek. Například v Kopřivnici je více uživatelů opiátů, jako je heroin, nebo různých substitučních látek. „Zajímavostí tohoto okresu je, že tady přes léto probíhá takzvaná opiová sezona, kdy uživatelé dojíždějí na maková pole, kde užívají surové opium. Z nezralého máku si aplikují opium přímo do žíly. Jsou z toho velké zdravotní problémy s žílami a podobně. Kolegové, kteří tady byli přede mnou, říkali, že tady byly doslova nájezdy na maková pole," pokračoval Vít Svozil. Makových polí ale stejně jako uživatelů surového opia z makovic ubývá. „Ale ve srovnání s jinými místy to tady bylo, nebo ještě i je hodně rozšířené – třeba v Příboře. Například když jsem byl v Ostravě, byli tam jen dva klienti, kteří o tom věděli. Každé město má své specifi kum, i když jsou třeba jen kousek od sebe," doplnil Vít Svozil.

S terénním programem začínali v Kopřivnici

Novojičínsko – Minimálně jedenkrát týdně navštíví terénní pracovník každé ze sedmi měst na Novojičínsku, kde Renarkon působí. Pokud ale „klient" zavolá, že potřebuje schůzku v jiném čase, dá se domluvit individuální setkání.

Podle Víta Svozila, vedoucího terénního programu na Novojičínsku, jsou stávající klienti Renarkonu naučeni – vědí, kdy terénní pracovník dorazí do jejich města. „My mezi ně distribuujeme letáky, zapalovače, a pokud se ozve někdo nový, snažíme se s ním rychle spojit, dokud z něj zájem nevyprchá," sdělil Vít Svozil, jenž alespoň trochu přiblížil situaci v jednotlivých městech na Novojičínsku:

Kopřivnice

Renarkon tam působí nejdelší dobu a díky tomu je Kopřivnice na prvním místě v počtu vyměněných injekčních stříkaček. „Je to ale dáno i tím, že lidé z míst, kam nejezdíme, se do Kopřivnice stahují. Takže kdo potřebuje z obcí, může za námi přijet do Kopřivnice, kde máme takové menší sídlo. Lidé vědí, že tam jsme a že se tam vyskytujeme nejvíce, a mohou si telefonicky domluvit schůzku. Setkáme se třeba venku," uvedl Vít Svozil. Kopřivnice je v terénním programu od roku 2006, ale už předtím tam preventivní činnost fungovala jako součást K-centra. „I díky tomu máme docela přehled o tamní scéně. Proto taky Kopřivnice vede v počtu vyměněných setů velmi výrazně před ostatními," poznamenal Vít Svozil.

Frenštát pod Radhoštěm

Na druhé místo se za pouhý rok a půl, co tam funguje terénní program, dostal Frenštát pod Radhoštěm. V pololetí letošního roku tam bylo vyměněno 6280 jehel, jak zaznělo i na posledním zasedání frenštátských zastupitelů. „Byl to obrovský nárůst, více než sto procent oproti celému loňskému roku. Předpokládám, že do konce roku můžeme dojít k číslu kolem dvanácti tisíc a domnívám se, že tady ještě může dojít k dalšímu nárůstu," sdělil Vít Svozil s tím, že ve Frenštátě pod Radhoštěm ještě zdaleka nemají drogovou scénu podchycenou, ale podařilo se tam už dost uživatelů zachytit. Vysoký nárůst neznamená to, že tam za rok přibylo tolik uživatelů drog, ale to, že drogově závislí obyvatelé využívají mnohem více terénního programu.

Studénka a Příbor

Tato dvě města jsou na tom podobně. Jsou tam mnohem nižší čísla než v Kopřivnici. „V obou městech působíme delší dobu, v obou městech máme nakontaktovanou skupinu uživatelů, teří nám dodávají nové lidi. Nemyslím si, že by tam mělo dojít k nějakému výraznému nárůstu. Máme to dobře podchycené," komentoval situaci v těchto dvou městech Vít Svozil.

Nový Jičín

Zaujímá prý zvláštní místo, je zcela specifi ckou lokalitou. Vzhledem k velikosti města by se dalo předpokládat, že bude na jednom z prvních míst, ale není tomu tak. „Pořád pracujeme na tom, abychom se k těm lidem tady dostali. Je to již několik let náš cíl. Je to město, u nějž si myslíme, že v něm máme největší potenciál co do počtu uživatelů, což se nám potvrzuje i tady v poradně. Chodí sem rodiče s dětmi z Nového Jičína," řekl Vít Svozil. Renarkon má jasné poznatky o tom, že drogy v Novém Jičíně jsou, ale výměny jehel se dějí spíše sekundárním způsobem. „Znamená to, že pět šest uživatelů vyšle jednoho, který se s námi setká, nabere jehly a rozdá je dalším uživatelům. Je to legitimní způsob, to my ale nechceme. Chceme přímo kontaktovat uživatele. Jinak by to mohl dělat nějaký automat," podotkl Vít Svozil.

Odry

Komunita uživatelů je tam poměrně početná. „Tam se ale dost propojují komunity těch, co užívají hodně alkohol, s uživateli dalších návykových látek. V jiných městech je to oddělené – alkoholici a uživatelé drog. Uživatelé drog nemají moc alkoholiky rádi, ale v těch Odrách je to propojené," uvedl další poznatek Vít Svozil s tím, že v Odrách jsou různé skupinky, s nimiž jsou v kontaktu. „Myslím si, že v Odrách je dost uživatelů návykových látek v tamní početné romské komunitě, ale jak to v těchto komunitách bývá zvykem, oni nemají důvěru v cizí lidi vůbec. S několika jedinci tam sice spolupracujeme, ale je to podobné jako v Novém Jičíně – sekundární výměny. Jedinci berou jednou za čas pro celou komunitu," dodal Vít Svozil.

Bílovec

Ve městě má Renarkon nejmenší počet kontaktů i výměn. „Když vyměníme třeba dvě stě setů za měsíc, je to měsíc nadprůměrný. Je to dané tím, že Bílovec je hned vedle Studénky a hodně lidí z Bílovce se stahuje tam. V Bílovci je vůbec moc málo lidí venku, málo lidí tam potkáváme, je to město, kam je obtížné proniknout. Máme dost kontaktů s lidmi z Bílovce, ale s těmi, kteří jsou ve Studénce," uzavřel Vít Svozil.